Violet Evergarden: film

Prvnímu filmu se mě nepodařilo dojmout ani trošičku tolik, jako tomuto poslednímu filmu, který celý příběh uzavřel. Troufl bych si říct, že příběh Violet Evergardenové byl už možná celkem perfektně uzavřen v seriálu, ale i tímto veselejším koncem nejde pohrdat. Vizuálnímu kabátku tohoto snímku se těžko hledá konkurence, poněvadž ten je zde prostě nádherný a v kině by opravdu silně vynikl. Hudebně je také Violet Evergarden opět naprosto pěkná. Rozhodně se jedná o jeden z nejlepších počinů, co jsem kdy viděl. (03.12.2023)

Dal bych maximum, ale nedám, protože SPOILER!!!!!! nesnáším ufňukané chlapy (dá se jim vůbec říkat chlapi?), kteří se obviňují a tvrdí, že svoji lásku ochrání nejlépe tím, že od ní utečou co nejdál a zahrabou se do země tak hluboko, aby je nikdy nenašla. Sice rozumím, proč se ze scénáristického hlediska občas takový charakter hodí, já bych je však strčil do pytle a poslal poštou (evidentně nejsem sám). Konec SPOILERu. Líbilo se mi, že ve filmu využili několik linek ze seriálu a zajímalo by mě, zda stará žena, provádějící v muzeu, byla Taylor. Čímž doplňuji, že jsem samostatně nekomentoval předchozí film, který je sice fajn, vnímám ho však jako výplň mezi seriálem a tímto důstojným filmovým uzavřením příběhu. P.S. Poštovní známka z konce filmu má nominální hodnotu (což je u známek naprosté informační minimum), je však bez označení názvu země (což je sice zřídkavé, například Velká Británie to však také neoznačuje). (12.07.2023)

Zpočátku jsem se lekl, že jsem zase zabrousil na další filmové opáčko předchozích událostí, ale naštěstí to byly jen vkusně zařazené flashbacky. Tentokrát jsem se dočkali plnohodnotného pokračování, kdy jako obvykle Violet pracuje jako písařka pošty a dostává opravdu nelehké požadavky plné emocí. Jenže to není vše, kdy v tomhle filmu se dočkáme velice důstojného zakončení této série, i když si myslím, že to bylo trochu klišovité. Přesto to neubralo tomuto filmu, aby nám dodal zase velkou várku dramatu a emocí, které jsou navíc zabaleny v nádherné animaci a hudbě. Violet Evergarden se nejen zapíše do historie daného světa jako neskutečně talentovaná písařka, ale také do současné kinematografie jako něco nezapomenutelného. (22.01.2023)

Film je docela slušným a sympatickým zakončením příběhu Violet Evergarden. Ovšem tím, že jsem čekal, že bude konečně rozseknutá celá situace s majorem, jsem předpokládal, že budu ronit potoky slz, autoři mě budou mačkat a ždímat ze mě každou slzičku a i když jsem byl dojatý, musím s politováním oznámit, že mě mnohem víc zasáhl příběh chlapce jménem Yurith, než celé vyústění hlavní dějové větve. Zkrátka vedlejší linie, kde Violet dělá svojí práci, pro mě byla emocionálně silnější, než velké finále. Možná to bude tím, že samotný příběh Violet je nakonec docela tuctový a odvíjí se přesně tak, jak by si ho dokázal vymalovat i průměrný divák romantických filmů s očekávanými zvraty a dějovými obraty v závislosti na uplynulé stopáži filmu. Pro většinu ostatních to asi nebude chyba, vždyť dostáváte přesně to, co jste chtěli, ale já prostě očekával něco víc. Violet Evergarden mě v seriálu přesvědčila, že hrát na emoce umí, ale hlavně že to dokáže efektivně a i tady ve filmu u mě některé pasáže zabrali (viz zmíněný Yurith), ale při samotném finále to najednou až tak dobře neklapalo a já se v důležitých momentech spíš utápěl v nádherných vizuálech a záběrech na noční moře a měsíc, než abych byl v zajetí hluboký citů. V určitou chvíli jsem si třeba spíš všiml, jak krásné má Violet oči, než abych byl zasažený z toho, že zrovna pláče... Je tu i možnost, že chyba bude u mě a že zrovna teď, když už mi pár dní není zdravotně zase nejlíp, mě romantika vlastně tolik nezajímá a až se u mě příště naplno probudí jaro, zkusím tohle celé znova a třeba se můj dojem změní, ale dneska dokážu jenom říct, že je to takové obyčejné, docela uspokojivé a v mnohém očekávané zakončení jednoho příběhu v nádherném grafickém i hudebním kabátku, kde mě občas něco chytlo a potěšilo (včetně vzpomínek na některé momenty ze seriálu a ukázek mnohých starých známých postav) a obzvláště jsem ocenil důraz autorů na význam dopisů a psaní vůbec, protože ta jedna věta ve stylu "Pokud něco nedokážeš říct, co kdybys to zkusil napsat..." má u mě docela smysl. 7,5/10 (05.06.2021)

Začnu asi pozitivy. A to je naprosto nezaměnitelná atmosféra starých časů z přelomu století a také té poválečné doby a to včetně camea Mikasy (japonský pre-dreadnought). I když je to trochu alternativní verze. Animace je rovněž naprostá špička. Celé mi to přišlo jak love letter pro poštu a staré časy. Plnému hodnocení tu brání jen některé přeslazené a často dost zdlouhavé scény v druhé půli filmu. Jinak je to moc povedené zakončení série. A je to rozhodně lepší než předchozí film. 75% (15.01.2024)