Violet Evergarden: film

Hodina dějové vaty úplně o ničem a pak obvyklá violetovská emocionální ždímačka a pár hysterických scén na závěr. Očekávala jsem, že vysvětlení majorova dlouhého zmizení bude pěkně přitažené za vlasy a nebyla jsem zklamána. Violet romanticky skákající z odplouvající lodi do moře a plovoucí ke břehu a podobné špeky z červené knihovny - s těma svejma kovovejma rukama by zahučela ke dnu jako cihla.  Po skončení filmu cítím hlavně úlevu, že se její příběh konečně uzavřel. (25.10.2021)

Prvnímu filmu se mě nepodařilo dojmout ani trošičku tolik, jako tomuto poslednímu filmu, který celý příběh uzavřel. Troufl bych si říct, že příběh Violet Evergardenové byl už možná celkem perfektně uzavřen v seriálu, ale i tímto veselejším koncem nejde pohrdat. Vizuálnímu kabátku tohoto snímku se těžko hledá konkurence, poněvadž ten je zde prostě nádherný a v kině by opravdu silně vynikl. Hudebně je také Violet Evergarden opět naprosto pěkná. Rozhodně se jedná o jeden z nejlepších počinů, co jsem kdy viděl. (03.12.2023)

Začnu asi pozitivy. A to je naprosto nezaměnitelná atmosféra starých časů z přelomu století a také té poválečné doby a to včetně camea Mikasy (japonský pre-dreadnought). I když je to trochu alternativní verze. Animace je rovněž naprostá špička. Celé mi to přišlo jak love letter pro poštu a staré časy. Plnému hodnocení tu brání jen některé přeslazené a často dost zdlouhavé scény v druhé půli filmu. Jinak je to moc povedené zakončení série. A je to rozhodně lepší než předchozí film. 75% (15.01.2024)

Film je docela slušným a sympatickým zakončením příběhu Violet Evergarden. Ovšem tím, že jsem čekal, že bude konečně rozseknutá celá situace s majorem, jsem předpokládal, že budu ronit potoky slz, autoři mě budou mačkat a ždímat ze mě každou slzičku a i když jsem byl dojatý, musím s politováním oznámit, že mě mnohem víc zasáhl příběh chlapce jménem Yurith, než celé vyústění hlavní dějové větve. Zkrátka vedlejší linie, kde Violet dělá svojí práci, pro mě byla emocionálně silnější, než velké finále. Možná to bude tím, že samotný příběh Violet je nakonec docela tuctový a odvíjí se přesně tak, jak by si ho dokázal vymalovat i průměrný divák romantických filmů s očekávanými zvraty a dějovými obraty v závislosti na uplynulé stopáži filmu. Pro většinu ostatních to asi nebude chyba, vždyť dostáváte přesně to, co jste chtěli, ale já prostě očekával něco víc. Violet Evergarden mě v seriálu přesvědčila, že hrát na emoce umí, ale hlavně že to dokáže efektivně a i tady ve filmu u mě některé pasáže zabrali (viz zmíněný Yurith), ale při samotném finále to najednou až tak dobře neklapalo a já se v důležitých momentech spíš utápěl v nádherných vizuálech a záběrech na noční moře a měsíc, než abych byl v zajetí hluboký citů. V určitou chvíli jsem si třeba spíš všiml, jak krásné má Violet oči, než abych byl zasažený z toho, že zrovna pláče... Je tu i možnost, že chyba bude u mě a že zrovna teď, když už mi pár dní není zdravotně zase nejlíp, mě romantika vlastně tolik nezajímá a až se u mě příště naplno probudí jaro, zkusím tohle celé znova a třeba se můj dojem změní, ale dneska dokážu jenom říct, že je to takové obyčejné, docela uspokojivé a v mnohém očekávané zakončení jednoho příběhu v nádherném grafickém i hudebním kabátku, kde mě občas něco chytlo a potěšilo (včetně vzpomínek na některé momenty ze seriálu a ukázek mnohých starých známých postav) a obzvláště jsem ocenil důraz autorů na význam dopisů a psaní vůbec, protože ta jedna věta ve stylu "Pokud něco nedokážeš říct, co kdybys to zkusil napsat..." má u mě docela smysl. 7,5/10 (05.06.2021)

Upřímně jsem po shlédnutí trpěla menšími obavami, že je se mnou něco špatně, když s hlavní linkou nejsem moc spokojená. Domnívala jsem se, že mě tvůrci mají po předchozích zkušenostech s Violet relativně přečtenou a dobrá kombinace hudby, ohromné práce animátorů a silných slov mě opět dostane (přestože prvnímu filmu se to až tak dobře nepodařilo), i když na to všechno budu vlastně už dost připravená. Překvapení nebyla silnou stránkou žádného z příběhů. Ale! Jakkoliv moc jsem Violet přála ten nejsladší konec, realitou je, že do mě narazil silou papírové vlaštovky. Přes dojemně vytrvalé sebemrskačství hlavních hrdinů bych nakonec možná přivítala víc, kdyby se kouzelná panenka v životě skutečně posunula dál. I kdyby se při tom měla třeba držet za ruku s Dietfriedem. Stejně jako všem pánům, kteří zde nechali pro mě velmi konejšivé komentáře, jež mě přesvědčily, že v pofilmové rozpolcenosti neplavu sama, mi Ulyssova (Yurithova/Yurisova? ikd.) linka přišla mnohem silnější a sáhla mi studenou kovovou rukou přímo na duši. Celkově mě film o svých kvalitách prostě nepřesvědčil dokonale (i když Violet Evergarden jako celek považuji za jedno z nejlepších a nepochybně nejkrásnějších animovaných děl, které jsem měla možnost vidět), a trochu mi v něm chyběli Leon a Taylor s Amy, na jejichž životy za hranicemi času, který jim byl vyhraněn ve filmu a seriálu jsem se moc těšila a alespoň plytší uzavření jejich příběhů by mě moc potěšilo. Na rozdíl od Věčnosti a píšící panenky jsou to ale tentokrát velmi silné čtyři hvězdy. (17.10.2021)