Ted Lasso

Nech ľudí neodradí futbalová tématika, o tom to až tak nie je. Ted Lasso je vtipná, nenútená, často dojemná či vážna a hlavne výživná záležitosť, ktorá zakaždým vyčarí úsmev na tvári. Jason Sudeikis je ako Ted majstrovský a celý cast mu neochvejne sekunduje. Maximálna spokojnosť a maximálne čakanie na pokračovanie. (03.10.2020)

Seriál z prostředí fotbalového týmu je něco, co bych asi nikdy nebyl ochoten sám od sebe sledovat, kdyby se kolem nepřehnala vlna pozitivních reakcí. A jsem za ní rád. Ted Lasso totiž patří ke špičce toho, čemu se teď říká "feel good". Tenhle bezelstný děj plný brutálně odzbrojující pozitivy má totiž kvality, které dokážou diváka totálně smést. Z hlediska diváckého zážitku jeden z nejpříjemnějších zážitků poslední doby. (22.10.2020)

„MŮJ BÝVALÝ MANŽEL SKUTEČNĚ MILOVAL JEDINOU VĚC: TENHLE KLUB. A TED LASSO MI POMŮŽE SROVNAT HO SE ZEMÍ. CHCI TOTIŽ RUPERTA MUČIT. BUDE MÍT POCIT, ŽE MU PRDEL OJÍŽDÍ ODŘENÁ KRIKETOVÁ PÁLKA. DOVNITŘ A VEN, ZNOVU A ZNOVU, V NEKONEČNÉ SMYČCE. JAKO GIF.“...“ /// Slovní humor, vycházející z neznalosti prostředí a z ústřední zápletky – tedy intrik… Fotbal trochu jinak – a víte co? Vono je to víc než jen o čutání a o komedii. Má to takovej hezkej lidskej přesah, je to plný optimismu… prostě, kam se na to sere ta naše kapr liga! A tak končím zvoláním: „Ted Lasso do každý kabiny!“ (upřímně a od srdce) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, že zničím týmu fanouškovskou základnu. 2.) O fotbale nemám ani šajnu. Ale jsem optimista. 3.) Thx za titule „Tomáš Slavík“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.11.2020)

Kdo visí na anglické Premier League dnem i nocí a bude chtít nahlédnout za oponu, nebude se stačit divit. Pohádka o tom, jak hloupý Honza přišel do Richmondu a začal na jeho lavičce působit v nejsledovanější fotbalové lize světa, je ve sportovní stránce opravdu pohádkou a dochází v ní k situacím, které na trávnících nevídáme, kluby se rozhodují chvatně a hráči si dovolují kousky vpravdě nemožné. Jenže tenhle kritický pohled jsem nechal záhy za sebou a s hlavním hrdinou začal poznávat jednotlivé charaktery. K někomu jsem si hledal cestu dlouho (Rebecca, Jamie Tartt), někoho jsem měl rád hned (Keeley, Beard) a někdo se okamžitě stal jednou z mých nejoblíbenějších seriálových postav vůbec (Roy Kent a samozřejmě i sám Ted). V tomhle klubu je totiž tolik radosti, tolik překvapení a tolik nečekaných momentů, kdy z naprosto banální situace vyleze dokonalý vtip nebo silná emoce, která mě spolehlivě rozbulí. Po celé tři sezóny jsem (téměř) všem fandil a získal v klubu se psem ve znaku spolehlivý životabudič, který obrazovky opouští rozhodně příliš brzy. Činí tak v uzavřeném a dopointovaném finále, které dokáže nenápadně připomenout snad každý opakovaný vtip nebo mezi fanoušky nejoblíbenější momenty. A takové malé domů já mám nejraději. (31.05.2023)

Trvalo mi cca 4-5 dílů první série, abych se chytil na daný styl seriálu, ale pak už je to ten správný feelgood seriál. Očekával jsem tedy od toho něco ve stylu Okresního přeboru, takže mě v zásadě překvapilo, jak se tu minimálně řeší samotný fotbal. V 1. sérii mi scházelo vícero vtipů. V 2. sérii už se to rozjíždí víc hlavně díky Royovi. Zároveň ale ve 2. sérii mi vadilo několik zbytečných scénaristických berliček, které z některých postav dělaly blbce. Konec však navnadil na 3.sérii. (03.04.2022)