Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film vznikl na motivy stejnojmenného románu z pera anglického spisovatele Thomase Hardyho. Odehrává se na anglickém venkově ve 2. polovině 19. století. Hlavní hrdinkou je mladá dívka Batsheba, která se odvážně rozhodne vést sama farmu svého zesnulého strýce. Odmítne lásku prostého pastýře Gabriela i bohatého farmáře Boldwooda a sní o pravé lásce, dokud se v jejím životě neobjeví tajemný a přitažlivý seržant Troy, který si jako první získá její srdce. (KockaMicka)

(více)

Recenze (20)

kajda.l 

všechny recenze uživatele

S tvorbou Thomase Hardyho jsem se na papíře zatím nesetkal, ve filmovém provedení jsem se po úchvatné Polanskiho Tess s převedením jeho předlohy setkal podruhé a opět nelituji jediné minuty, kterou jsem u této melodramatické 3 1/2 hodinové podívané prožil. K místy lehce zkratkovitému scénáři bych sice pár výhrad měl, zvláště co se týká mé nejoblíbenější a mně dost možná charakterově nejbližší postavy Fanny Robinové jejíž příběh působil malinko utlumeně, nehledě samotného (jejího) konce. Samozřejmě chápu, že hlavní postavou byla Bathsheba Everdene jejíž charakter od naivní idealistické dívky, přes marnotratnou a lehce povýšenou po vyspělou milující ženu se vydařil vykreslit opravdu skvěle. Závěrem musím opět poděkovat "neznámým" britským hereckým tvářím za skvělý zážitek. Někdy bych si přál vidět podobný skromný TV film a to především díky exteriérům, kde se točí v HD rozlišení. Anglický venkov je prostě nádherný. 85% ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Bylo nebylo, mnoho se toho událo, umřelo u toho pár ovcí, stalo se mnoho více či méně dramatických věcí a přestože celý příběh operuje s proprietami dokonale typickými pro červenou knihovnu (postarší boháč, voják floutek, dobromyslný ovčák a obdobné záležitosti), daří se příběh podávat zcela netupě a bez zbytečného melodramatu, což je umění, jelikož hlavní protagonistka a hlavní postava Batsheba (která dostává cenu za nejhumrovitější jméno literární postavy desetiletí) je tak trochu pitomá kravka dokonalá naivka, což napravuje jednak to, že je dobře zahraná a taky to, že její mužští protagonisté jsou o řád kvalitněji vymyšlené postavy a rozhodně nejsou tak jednoznačně zaškatulkované, jak by se mohlo zdát. Prostředí englánského venkova 19 století je fajn a tvůrcům se podařilo ho vykreslit oku libě a zajímavě a tak jsem i přes brutální stopáž nenudil ani na chvilku. A ty skoro čtyři hodiny to nabralo beztak jen proto, že většina postav trpí úchylkou oslovovat se plným jménem s křestním jménem i příjmením a nikdy jinak, to se minuty nastřádaj hned. ()

Reklama

tahit 

všechny recenze uživatele

Žádná průzračná romance, ale pomalu plynoucí melodramatičnost, jež má cit pro míru a nesklouzává do plačtivého sentimentu obdobných hollywoodských snímků. Pro mne je film jednoznačně lahůdkou. Prostě zážitek, který jen tak z hlavy nevyprchá. A proč? Odpověď je nasnadě. Protože Thomas Hardy patří k těm několika málo spisovatelům anglické literatury, ke kterému mám veliký obdiv a velice si vážím jeho románů. Protože Hardyho romány brilantně zobrazují dobu. Jen si pořád říkám, kam na ty lidské tragedie jen chodil:-)? Ostatně nesmírně působivý děj navíc podstatně dokresluje i způsob zobrazení venkovského prostředí jižní Anglie. ()

Marci 

všechny recenze uživatele

Vynikající adaptace románu Thomase Hardyho. Příběh mladé farmářky Batsheby (Paloma Baeza) a jejích tří osudových mužů: věrného hospodáře Gabriela Oaka (Nathaniel Parker), zoufalého nápadníka pana Boldwooda (Nigel Terry) a lehkomyslného seržanta Franka Troye (Jonathan Firth). Batsheba v podání Palomy Baezy je nejen krásnou živoucí a bezstarostnou dívkou, ale pod vlivem okolností a i dílem svým poznávající zklamání. Batsheba se mění z lehkomyslné dívky v ženu, která je schopna nést důsledky svého jednání a to upevňuje její charakter. Herecké výkony všech čtyř hlavních představitelů byly vynikající. ()

pipapa 

všechny recenze uživatele

Mně prostě romány Thomase Hardyho nesedí a jejich filmové adaptace už vůbec ne. A o této adaptaci to platí rovněž. Literatura a potažmo tedy i její adaptace plná nesmyslů a tak nereálných náhod, že člověk neví, jestli se má smát nebo se stydět. Hardyho laciná a stupidní gradace děje je vskutku otřesná. Tohle není žádná klasická literatura, ale fatalistická červená knihovna jak dělo. Já jsem tady zase nenašla nic ani pro moje oči, ani pro moje srdce, zato jsem valila oči, jak primitivně a bez nápadu Hardy vede a rozvíjí  své příběhy. Nikdy více, díky. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama