Daleko od hlučícího davu

Film stejný jako jeho hlavní hrdinka, zároveň feminní i feministický (čímž netvrdím, že jedno vylučuje druhé). Přitom film v dobrém slova smyslu klasický. Poctivě udělané kostýmnní velkofilmy z éry klasického Hollywoodu, k nimž Vinterberg odkazuje v rozhovorech, nepřipomínají jenom soundtrack a velké celky krajiny hrající všemi barvami, ale i přímočará výstavba příběhu nebo časté užívání zatmívaček. Vinterberg a Nicholls předlohu zbytečně nemodernizují, pouze zdůrazněním některých povahových rysů protagonistky a drobnými úpravami dialogů vyzdvihují to, co v ní bylo moderní už v době vydání (silná a nezávislá ženská postava). Díky vyjmutí postav ze širšího kontextu viktoriánské společnosti a potlačení třídního aspektu je film nadčasový a jasně zacílený. Sevřené vyprávění, dynamizované od začátku tím, jak se k sobě mají/nemají Oak a Bathsheba (namísto kladení otázky, který z nápadníků bude tím pravým), nedává oproti Schlesingerově verzi skoro vůbec znát, že Hardyho předloha vycházela na pokračování. Snaha o udržení svižného tempa (s dobře rozvrženými dějovými zvraty a uváděním nových postav) a zachování maximální semknutosti, která film zachraňuje také před sentimentalitou, akorát chvílemi vede ke zkratkovitosti (natočeného materiálu bylo původně podstatně víc a muselo se hodně stříhat). Zřejmě na začátku a na konci není dost zřetelné, že mezi událostmi uběhlo mnohem více času než pár hodin, což trochu snižuje věrohodnost rozhodnutí, která postavy činí. Zásluhou herců, především Carey Mulligan, jejíž Bathsheba je velmi současná a velmí sympatická i tím, jak je nad věcí (a filmu tak nechybí ani jemný humor), ale autenticita nikdy neklesne pod přijatelnou úroveň. Její míra je ve skutečnosti po celou dobu mnohem vyšší než v nejedné moderní romantické komedii, která se melodramatickým konvencím navenek vysmívá. Vinterberg konvence naopak respektuje, aniž by kvůli nim slevil ze svých dosavadních nároků na pravdivost. Jestliže Schlesingerovo zpracování bylo pouze velkolepé, toto je navíc uvěřitelné. Více zde. 80% (26.06.2015)

Daleko od hlučícího davu recykluje témata, která už se objevila v jiných filmech - silnou hlavní hrdinku, rozervanou pocity k více mužům, potíže nezávislé ženy ve viktoriánské Anglii, hezké momentky ze života na farmě... Vlastně se i dokodrcá ke konci, který předvídáte (no tááák, jen se podívejte na toho urostlýho, blonďatýho, charismatickýho farmáře!). Ale právě tady platí, že nezáleží na cíli, ale na cestě. Vinterberg je skvělý řemeslník a film vypadá překrásně a emoce tu fungují přesně tak, jak mají. Velkou výhrou jsou i herci. Carey Mulligan skvěle prodává city, které chová ke třem různým nápadníkům: náklonnost a nevyřčené pouto, které ji pojí se sympatickým Gabrielem, respekt a sympatie, které má ke starému mládenci Boldwoodovi (vynikající Michael Sheen - nejlepší herecký výkon filmu!), i vzrušení a pocit nebezpečí, které přináší kníratý oficír Frank. Interakce mezi těmito postavami jsou srdcem filmu, které bije na sto procent. Vytkla bych absenci nějakého většího napětí, předvídatelnost a jeden moment ke konci, který až moc zavání deux ex machinou. Pro příznivce kostýmních dramat, silných ženských hrdinek a mužů, kteří vám rozbuší srdéčko, je ale tenhle film jako stvořený. 70 % (07.07.2015)

Daleko od Pepincovy komory. Předpokládám totiž, že mě to mělo zasáhnout hlavně do srdce, akorát že já teda zrovna nejsem zemědělská feministka. Měl bych se nejspíš dodatečně omluvit všem filmům, o kterých jsem kdy napsal, že se v nich nic nestalo, protože až tohle je to pravé - kamerou zachycené - nic jak má být. Děvčátek, která nevědí co vlastně chtějí, už mám plný kecky, proč na ně musím čučet ještě i v kině? (11.07.2015)

Veľmi pekné. Keď román pre ženy napíše muž, hneď sa to dá lepšie pozerať. Pekné prostredie s typickou britskou atmosférou, dobrí herci, zaujímavý emancipačný príbeh, ktorý chlapom nejde proti srsti a ani tá romantika tu nie je zbytočne presladená. Carey Mulligan je vo svojej role absolútne výborná a len na porovnanie si asi budem musieť pozrieť aj originálnu verziu z roku 1967, pretože Julie Christie bola vtedy iná kočka. (06.11.2017)

Jane Austenová, kterou napsal chlap a zrežíroval chlap, což na výsledku nic nemění. Tak kterého ze tří si hlavní hrdinka vybere? Film plný twistů pro ženy, ze kterého číší zkratkovistost vůči knižní předloze, ale film s krásnými prosluněnými záběry pozdních odpolední, vlajících vlasů a anglické krajiny, film s kvalitním hereckým obsazení, a v neposlední řadě zručně odvyprávěný příběh se spoustou sympaticky zvládnutých posunů (střihů) ve vyprávění. A btw, jako reakci na zdejší komentáře musím poznamenat, že hlavní hrdinka není žádná kráva, je to prostě žena. (15.07.2015)