Slasti Otce vlasti

Z doby před cirka 20 lety, kdy jsem film viděl naposledy, jsem si pamatoval, že jde o pěknou komedii ve středověkých kulisách. Nyní jsem byl konfrontován s realitou a musím konstatovat, že na snímku se zub času podepsal skutečně výrazně. Kladem je jednoznačně přítomnost Kopeckého v roli krále Jana. Kopecký té postavě propůjčil fanfarónství hodné velké postavy legendárního válečníka, rytíře a dobrodruha své éry. Pozitivní je i to, že se zde poprvé sešla dvojice Hanzlík+Kolářová, mezi níž se vytvořila bezvadně fungující vztahová chemie. V 70. a 80. letech si vzájemnou spolupráci zopakovali v mnoha dalších snímcích a televizních inscenacích. Pak už mi ke chvále zbývá jen pár dobrých, ale pohříchu skutečně nemnohých vtípků, které jsou ostatně zopakovány v některých uživatelských komentářích. Mezi nimi je ale dost hlušiny. Steklého režie je diplomaticky řečeno mdlá, vážně to nebylo žádné režisérské eso a na svém kontě má spoustu průměrných dobových snímků. Film má líné tempo, filmové písničky působí vyloženě jako vycpávky, některé vedlejší role jsou obsazené šťastně a zahrané odbytě. Na řadě scén je znát omezený rozpočet, s jakým musel filmový štáb pracovat. Ve srovnání s žánrovou špičkou v žádném případě Slasti otce vlasti neobstojí, zkuste si je porovnat např. s Manželi z roku 2 a poznáte obrovský kvalitativní rozdíl. Neobstojí ale ani s podobnými kousky domácí výroby, jako je Noc na Karlštejně. Ta baví mnohem líp a taky se k ní televize vrací o poznání častěji. Konečně v rámci tzv. historických komedií historickou hodnověrnost neřeším, ale při některých replikách filmových hrdinů mě to dost tahalo za uši a musím konstatovat, že Procházka si tedy vybral slabší moment své tvorby. Celkový dojem: 45 %. (14.01.2013)

Dobrý film z nepočetné řady historického vyprávění, které slyší na to, že i jména z učebnic byli svého času mladí lidé. V druhém plánu je to přírozená protovariace na Léto s kovbojem aneb Hanzlík/Kolářová v ideální souhře a neskutečně roztomilí. Výpovědní hodnota kritického zastavení nad reáliemi 14. století by asi byla sporná, ale buďme rádi za ty dary. Příště ještě znovu udělal Miloš u Steklého příjemného Voka, ale pak už se nám Steklý pomalu, ale definitivně zbláznil. (04.03.2009)

Natočit historický film jako veselohru je podle mě fatální hloupost. Obzvláště z doby našeho nejvýznamnějšího panovníka. Mě prostě takové zpracování historické látky vůbec nezaujalo. V interiérech hrají herci jako by byli na jeviště v divadle, scény natáčené venku se mi nelíbily, bitvy byli točeny jen tak na oko, vždyť ti rytíři jen tak se sebe dotýkali meči. Samotný scénář je hrůza, no prostě hodný veselohry. A obrovskou škodou je i to, že film je ještě černobílý. O to více si važme toho, jak za pár let se povedl muzikál NOC NA KARLŠTEJNĚ. [3009. hodnocení, 103. komentář, 72%] (07.05.2019)

Je to sled nějakých historek poskládaných do filmu jen kvůli komickým situacím a hláškám, které ovšem moc vtipné nejsou. Jediným světlým momentem je Miloš Kopecký, u jeho výstupů jsem se možná pousmál, k smíchu však bylo daleko. A atmosférou nebo historickou věrností se film chlubit rozhodně nemůže, snad jen netradičně představuje Káju jako válečníka, o čemž se v učebnicích moc nemluví. (05.10.2011)

Pokud se jednou potkám s Karlem IV., zeptám sem ho, co na toto ztvárnění své postavy říkal :-) Milý a pohodový výlet do historie s nezapomenutelnými hláškami. Jan Lucemburský k lékaři, ohledně jeho roztoku na opruzenou kralevicovu prdel: "To je totéž, co dáváš mě na oči... mě se zdá, že tě přece jen nechám popravit !". A samozřejmě i ta k synovi: "Nějak se ti zapalujou lejtka... škoda že jsem se tvé výchově nemohl věnovat aspoň namátkově !" (27.08.2013)