Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Alfred NewmanHrají:
Millie Perkins, Joseph Schildkraut, Shelley Winters, Richard Beymer, Lou Jacobi, Diane Baker, Douglas Spencer, Ed Wynn, Dodie Heath, Charles Wagenheim (více)Obsahy(1)
Filmová adaptace deníkových záznamů třináctileté židovské dívky Anny, které si vedla v letech 1942-44. Jak kniha, tak film líčí tíživou situaci skupinky Židů nucených schovávat se před nacisty v těsném podkroví jedné rušné továrny. Nemožnost vyjít ven, udělat jakýkoli zvuk v době, kdy je továrna plná dělníků, nedostatek jídla či vyhrocené vztahy jsou jen maličkostí oproti tomu, co se děje venku. (venus)
(více)Recenze (24)
Tohle mi bohužel příliš nesedlo. Čekal jsem víc vypjatějších situací, tísnivější atmosféru a věrohodně vykreslenou ponorkovou nemoc, která se mezi všemi zúčastněnými musela zákonitě projevit. Jenže tady mi to připadalo jako až příliš velká selanka a to minimum hádek a nervózních scén s německými vojáky bylo na tříhodinovou stopáž až příliš málo. Jenže ono je to asi dáno dobou, ve které se film točil. Co se herců týče, tak ti nebyli špatní, ale ani oni nepřispěli k tomu, aby se mi příběh zaryl pod kůži a to jsem od tohoto zpracování právě očekával. 30% ()
Kdo by neznal Annu Frankovou. Krásný a krutý příběh, který napsal sám život. Víte, jak to dopadne, ale stejně si říkáte, co kdyby to bylo jinak... Nebude. Během filmu člověk nemá daleko k slzám a je to jeden z těch snímků, u kterých vás mrazí, který umí navodit patřičné emoce, přitom je ale lacině neždíme. Skvělí herci. To, že se příběh odehrává skoro v jedné místnosti a v malém počtu postav mu vůbec neškodí. Kvalitní film někdy nepotřebuje velkolepé scény a přemíru herců. Představitelka Anny Frankové mi silně připomínala mladičkou Audrey Hepburn v Prázdninách v Římě. Ta neuvěřitelná fyzická podoba, podobné chování... A přese všechny krutosti, které film ukazuje, mnohdy se neubráníte smíchu, neboť některé hlášky opravdu stojí za to. ()
Přiznám se, že přes sháněním tohohle filmu jsem netušil, kdo byla Anna Franková. Když jsem zjistil jak to dopadlo, dostal mě smutek - za války zemřely miliony lidí, ale znát osudy lidí, kteří se dva roky skrývali a na samotném prahu osvobození byli chyceni a postupně skoro všichni zemřeli je šílené. Podobný pocit mám i po skončení filmu... i když jsem věděl jak to dopadne, na konci to zabolelo. A přestože jsem nechápal proč do hlavní role obsadili 21letou herečku, uvěřil jsem ji nakonec každý proslov, slzu, výbuch hněvu i probouzející se city. Hodně silné drama z války se kterým mám jen jeden subjektivní problém. Tříhodinový černobílý film odehrávající se prakticky v jedné místnosti je prostě neusledovatelný. Takže se dostavovala nuda a ke konci i úleva, že je po všem. Neodpustím si srovnání - ve stejném roce dokázal podobný příběh vyprávět Jiří Weiss v Rome, Julie a tma se stejnou intenzitou, ale na poloviční stopáži a možná by to bylo lepší i v případě tohohle filmu. ()
17. Zlatý Glóbus za rok 1959 - cena (1) - *Nejlepší film (podporující porozumění) - George Stevens + nominace (5) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Joseph Schildkraut, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Shelley Winters, Nejlepší režie - George Stevens, Objev roku (herečka) - Diane Baker ()
Verzia z roku 2001 sa mi páčila, ale toto má svoje muchy. Tri hodiny je veľmi veľa, k malej akcii príde až na konci a ani tá nie je dostatočná, koniec postáv nie je tak detailný, aký by som očakával, hlavná herečka je príliš stará do roly 13-15-ročnej Anny, veď Millie Perkins mala už 21 rokov, koho toto napadlo? Film dokonca obsahuje niekoľko veselších pasáží a neprišlo mi to celkom vhodné na tak pochmúrnu situáciu a príbeh. ()
Galerie (28)
Photo © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zajímavosti (18)
- Film napriek chválam nebol finančne úspešný. Spoločnosť 20th Century-Fox následne požiadala Georgea Stevensa, aby ho skrátil o približne 20 minút, nech ho urobí divácky prístupnejším. Situáciu to ale nezachránilo. (Arsenal83)
- Rolu Anny Frankovej odmietla aj Natalie Wood. (Arsenal83)
- Herečka Shelley Winters slíbila Ottu Frankovi, že pokud za film získá Oscara, věnuje jej jako exponát Muzeu Anny Frankové. Svůj slib splnila a zlatá soška se opravdu nachází ve muzeu v Amsterdamu. (Yardak)
Reklama