Jako letní sníh

Komenský byl frajer, takže jsem tenhle film musel vidět. I autoři snímku se snaží předvíst, jaký byl Učitel národů borec, ale jejich jakási hra na Hollywood je tu tedy někdy dost strašná. Máme tu vymyšlený příběh inspirovaný realitou, ve kterém se Komenský setká s Rembrandtem (který ho ve skutečnosti možná namaloval, ale není to potvrzené, na skutečném obraze nemusí být Komenský a ani ten obraz nemusí být namalován Rembrandtem) a během malování se ti dva spřátelí, protože malíř zjistí, jaký je ten náš "Comenius" týpek. Tohle působí dost vyumělkovaně, ať už jde o vcelku rychlé spřátelení po nevěrohodný konflikt mezi nimi, který nesměl chybět. Zajímavější je skutečný životopis Komenského, ze kterého si autoři vybírají především ty dramatické chvíle. To je hodně fajn, jenom se autoři rozhodli kromě několika slušně brutálních scén dát do akčních scén i velmi trapné zpomalovačky. Občas to skoro působí jako nějaká indická telenovela. Taky mně docela vadilo několik nadpřirozených aspektů (různé vize, které se naplní...). Nepříliš vyvedený televizní film, který měl nejspíš větší ambice, ale spíš působí často dost hloupě. Na druhou stranu je to aspoň příjemně edukativní a hrají tam fajn herci. (5/10) (21.03.2021)

Připomíná to rozhlasovou hru. Hodnotím 50%. Půdorys spočívá v předpokladu, že malíř Rembrandt na obraze, který nyní visí v slavné galerie Uffizi (byl jsem v ním před pár lety) , když žil v Amsterodamu, namalovat svého souseda Amose. Herecké obsazení je velmi kvalitní. Triková zjevení nebo požár působí nepřirozeně. (09.02.2021)

Za mě pouze 3 hvězdy. Film měl být spíše dokumentem s průvodcem a pozvanými historiky, kde by hrané pasáže sloužily jako ilustrující materiál. Jako jo, historie se snímek docela drží, ale snaží se o dramatizaci, která prostě fungovat nemůže. Skáče se z místa na místo a veškeré motivace nepůsobí příliš uvěřitelně. Zkrátka scénář trpí tím, že se do dialogů snaží vecpat veškerá možná témata. Tím jsou ovlivněny i herecké výkony, které logicky nemohou být uspokojivé, i když tu jsou přítomna slovutná jména. To ale neplatí o A. Švehlíkovi a I. Barešovi, jejichž interakce fungovaly výborně. Zároveň tím chválím, že byla použita myšlenka s portrétem. Za to velký plus. A ještě poslední věc. Jasně, Komenský byl biskupem a zároveň produktem svojí doby, nicméně - a to prosím nechci, aby z něj byl vytvořen raně novověký Carl Sagan - působil celý film - a zvlášť závěr - jako pomyslná náboženská agitka. K tomu je zde přítomno docela dost patosu. Na druhou stranu tu mohly být trochu více rozvedeny Komenského pedagogické myšlenky. (04.01.2021)

„A není na tom světě k spomožení, naděje žádná“. Ťažký stredovek, protihabsburské nálady. Sú horizonty, za ktoré nikdy nedovidíme. Bez Boha by bol svet miestom, kde by som nechcel a ani nevedel žiť! Komenského životné múdra podané výborným spôsobom. Nadchlo ma stvárnenie Komenského Švehlíkovcami a ani Rembrandt v osobe Igora Bareša nezaostával. „Naděje není přelud.“ (05.01.2021)

"Štěstí se v mém životě často rozplynulo jako letní sníh, přicházelo a zase mizelo. Víš já jsem to s Bohem nikdy nevzdal, vím že je to s námi lidmi hodně špatné, ale také vím že ještě nejsme úplně ztraceni.." Lubomír Hlavsa možná není žádný režijní mág, přesto způsob, jakým se mu podařilo zachytit životní příběh Jana Amose Komenského stojí za ocenění. Moc nechápu, proč je film označen za dokudrama. Mě to úplně nepřišlo, zvláště díky orámování celého vyprávění patrně čistě fiktivním setkáním Komenského s "neotesancem a hrubiánem" Rembrantem (byť jsem se na idnes dozvěděl, že v roce 2006 profesor dějin umění Ernst van de Wetering identifikoval Rembrandtův obraz starého muže z florentské Galerie Ufizzi jako portrét Jana Amose Komenského). Jejich vzájemné dialogy v podání Aloise Švehlíka a Igora Bareše jsou ozdobou tohoto filmu. Zajímavý (trošku až mystický) motiv pak přináší autoři snímku zařazením postavy bratrského duchovního a "proroka" Mikuláše Drábíka, který naopak reálně se Komenským v těsném kontaktu byl . O této postavě jsem až do teď ale nic neslyšel, takže děkuji za trocha toho dovzdělání. Maličko mi nesedly úvodní násilné pasáže, ale doba taková asi opravdu byla. A možná byl ten úvod nutný, aby následně mohly vyniknout všechny ty vynikající Komenského myšlenky o možné nápravě světa skrze knihy. Na využití potenciálu otce i syna Švehlíkových jsme si už možná zvykly. Přesto i zde to jejich spojení splnilo svůj účel. Takže Lubomíre Hlavso díky moc, bylo to skvělé. . (06.01.2021)