A Place in the Sun
Miesto na výslní
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrají:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (více)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiální text distributora)
Recenze (80)
Dvouřádkový popisek filmu přesně vystihuje, o čem Místo na výsluní je. O nic víc o nic méně. Což je bohužel na sto dvacet minut stopáže kurva málo, což se logicky promítlo do hodnocení. Režijně a herecky skvělé, ale dějově hodně plytké, prázdné a celkově pomalé, takže tradiční unuděnost poloviny minulého století. 50% ()
Úžasná adaptácia Americkej tragédie s prekrásnou Elizabeth, ktorá asi najlepšie pretavila to všetko, čo Dreiser chcel svojím románom povedať. Nie je to len dramatický príbeh samotný, je to poukázanie na spoločenskú situáciu a sociálne statusy zainteresovaných. Samozrejme, je tu trocha odklon viac do romantična, ale to vôbec nevadí. Bravúrne spracovanie, skvelé herecké výkony, jeden z naj filmov 50.-tych rokov. ()
,,V AKEJ OBLASTI PRACUJE VÁŠ MANŽEL?" ,,JE ELEKTRIKÁR." ,,TO NIE JE AŽ TAKÝ ZLÝ OBOR. JE NABITÝ PRÍLEŽITOSŤAMI." __ Trvalo mi viac než štvrť roka odkedy som si nahral tento film v TV a konečne pristúpil k jeho pozretiu, napriek tomu, že pozitívne hodnotenia užívateľov predpovedali nadpriemerný filmový zážitok. A naozaj, George Stevens nakrútil vynikajúce, od začiatku pútavé, takmer nadčasové dielo, ktoré je pritom pozoruhodným a konzistentným spojením viacerých žánrov. Začína ako romantická dráma, kde láska musí prechádzať kamenistou cestou sociálnych rozdielov, aby sa pretavila do temného trileru (bol by som zvedavý, ako by celú túto časť filmu nakrútil Hitchcock) s následným posledným dejstvom súdnej drámy a konečného rozsudku. Atribútov typických pre noirové dielo je vo filme minimum, Taylorka napriek všetkým predpokladom byť plnokrvnou famme fatale je ,,len" úprimne milujúcou ženou a celú dramatizáciu príbehu tvoria všeobecné spoločenské predsudky nútiace hlavného hrdinu v snahe kariérneho rastu (a svojho miesta na slnku) siahať k morálnemu konfliktu s jednoznačnými následkami. V neposlednom rade má dielo aj silné formálne kvality. Čiernobielej kamere nechýba prelínanie obrazov i sofistikované kompozície obrazu a Waxmanova hudba je niekedy absolútne nenápadná, inokedy zase fantasticky prehlbuje filmovú naratívnosť (keď George počuje o ľudoch utopených v jazere, vďaka hudbe presne vieme, čo si zaumienil) takže aj Oscary boli udelené po zásluhe. Len toho za kostýmy by som radšej vymenil za najlepší film. (289. hodnotenie, 32. komentár k filmu) ()
Nečekaně zajímavý film. Skvělé obsazení (Clift a Taylorka) táhne především nevšední pojetí charakterů postav a jejich uvěřitelné dilema. Skvěle vystavěná situace tudíž dostává diváka do podobné polohy jako hlavní postavu. Nevíte, jestli hlavního hrdinu odsoudit, anebo pochopit. Opravdu klobouk dolů, že v roce 1951 ožily natolik opravdové a neploché charaktery. 7/10 ()
Toto bolo pre mňa naozaj ťažké pozerať. Úžasne zobrazili to, čo človek pozná v živote sám, keď urobí chybu a v návale nerozumu sa ju snaží zažehliť inou chybou. Obvykle ešte väčšou. Akoby nastavili zrkadlo. Zodpovednosti. A ako ukázali tú temnotu vo vnútri človeka, ktorého ťaží svedomie. Naraz nemôže mať radosť z ničoho krásneho naokolo. Je mu to vzaté. Totiž, vzal si to sám. Strašný film. Ten ide do čierneho. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (6)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
Reklama