Kluk za dvě pětky

Jeden z mnoha normalizačních filmů o mládeži, tentokrát o zednickém učni, na kterém se podepisuje výchovná poradkyně i první láska. Neohrabanou teen romanci svěřili Langmajerovi a Vávrové (autentickým pubertálním hercům až do nejmenšího detailu). Ten kluk je předčasně vyspělý, ale jeho okolí si ho už zařadilo a není cesty zpět. Dnes získavají svojí hodnotu hlavně záběry na tehdejší pražské reály, metro a Václavák, módu a nejrůznější vychytávky, symbolem tehdejší generace se stává Rubikova kostka. Skvělé jsou i reakce omladiny na Štursovu sochu Puberta z roku 1905. Není to žádný zázrak, ale další dílek puzzle na cestě k poznání naší minulosti. (15.02.2021)

Film, ktery jsem dnes videl poprve a ani jsem netusil, ze existuje. Kazdopadne je zajimave videt Langmajera ve sve prvni filmove roli. Jednoduchy pribeh o jednom zednickem ucni, ktery zaziva sve prvni lasky, melouchy, problemy v rodine i na ucilisti. Myslim, ze velmi povedeny a verohodny pohled do nedaleke minulosti. Potesila i mlada Vavrova. (30.09.2011)

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. (05.02.2014)

Musím přiznat, že i když jsem film kdysi dávno viděl a letos si jej připomněl, byl jsem mile překvapený. Příběh je příjemně civilní, postavy sympatické a to jak pubertální "ucho" Jiří Langmajer, tak ta "pidlovoká, poďobaná" Dana Vávrová. Protagonisté se chovají racionálně, včetně zedníků na stavbě (válení, chlastání, zašívání - hlavně, že se nakonec plán splnil) a konečné rozuzlení příběhu má svou logiku a je takové opravdové. Jen nechápu, jak může distributor nazývat stísněný domek, který tatínek hlavní hrdinky rozšiřuje s pomocí fušek, honosnou vilou. (26.12.2014)

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) (27.01.2010)