Kluk za dvě pětky

Musím přiznat, že i když jsem film kdysi dávno viděl a letos si jej připomněl, byl jsem mile překvapený. Příběh je příjemně civilní, postavy sympatické a to jak pubertální "ucho" Jiří Langmajer, tak ta "pidlovoká, poďobaná" Dana Vávrová. Protagonisté se chovají racionálně, včetně zedníků na stavbě (válení, chlastání, zašívání - hlavně, že se nakonec plán splnil) a konečné rozuzlení příběhu má svou logiku a je takové opravdové. Jen nechápu, jak může distributor nazývat stísněný domek, který tatínek hlavní hrdinky rozšiřuje s pomocí fušek, honosnou vilou. (26.12.2014)

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) (27.01.2010)

Kdyby ve filmu nehrál Langoš a ke všemu to je ještě jeho debut a má první filmová láska Leontýnka, asi bych kluka za dvě pětky úplně přehlídnul, ale udělal bych špatně. Neměl jsem problém se vžít do postavy hlavního hrdiny, především situace kdy on chudej, problémovej, bez rodičů balí holku z lepší rodiny. Na to, že film má ročník 83 z něj vanula docela příjemná otevřenost a kritika na všechny strany. Jako melancholika mě samozřejmě potěšily i drobné detaily, kuželkovitý lahváče se kterejma sem taky kdysi na škole začínal jako tady Langoš, klasický nálevny, které už neexistují, takový ty plakátky socikovskýho typu alá Pepíček Laufer, to všechno mě tak nějak zpátky transportovalo do 80let a jako že fajn. Příběh sice není nějak oslnivý, ani originální, ale působí celkem reálně a přirozeně. A ještě k podstatný a zásadní věci celýho filmu, která trvá 3 sekundy a kterou zde rozebírají ve svých komentech kluci, rozchechtal mě koment uživatele Argenson (To, že ukázala bobra, ještě neznamená, že byla krásná.), já tady v této otázce zcela nečekaně půjdu proti všem, protože ja si myslím, že Danuška bobra neukázala,myslím si, že na sobě měla černý kalhotky nebo plavky s bílejma šňurkama, faktem je, že pro nás kluky tahle klíčová a zcela zásadní scéna trvala hrozně krátce a mě zastihla zcela nepřipraveného. I když jak se Danuška slíkala v tom zrcadle tak jsem samozřejmě merčil velký věci, ale zrovna v tom okamžiku kdy se rozběhla do bázenu jsem si bral z tácu koláč. (20.03.2013)

Nemohla jsem odolat myšlence, že uvidím skutečně mladého Langoše. Tady byl pěkné ucho. Vypadal spíše jako žák ze základky, než učeň. Ovšem, to jen do chvíle než otevřel pusu. Vyjadřování mu i po tolika letech zůstalo a ten bezelstný úsmě taky. Zápletka je klasická a velmi jednoduchá, v podstatě jde o obyčejný příběh, kterých bylo natočeno mnoho. Prostě nic převratného. (03.02.2012)

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. (05.02.2014)