Vítězové a poražení

Představte si, že máte mládí za sebou a dejme tomu ve dvaceti jste pochopili, že z Vás už žádný sportovec nebude, což Vás mrzí, protože jste na to třeba i měli, ale vykašlali jste se na to. Vítězové a poražení je film, dejme tomu, takový, že Vás na necelé tři hodiny uzemní, a ukáže, co by Vás mohlo potkat, kdyby jste se slavným skutečně stali. Dřina, píle, dřina, dřina, a taky problémy, které k tomu, že jste slavní beze sporu patří. Oliver Stone podle mě natočil film, který předběhl nepatrně dobu. Když sleduju, jak dneska v televizi o přestávkách vysílají reklamy na Nike, zobrazující fotbal v nové dimenzi, z pohledu hráče, tak se po tomhle musím smát. Jestli tohle je originální, tak na čem si Vítězové a poražení stojí? Každopádně to bych přeháněl. Reklama je to parádní, ale Vítězové a poražení rozhodně o chlup lepší. Ukázali mi jak to ve světě šoubyznysu a slávy vypadá a já pochopil, že stačí nahlédnout, ale být součástí je jen pro odvážnější povahy než jsem já. (12.11.2008)

Nedokážu posoudit, jestli je zákulisí americkéhofotbalu až tolik "zkažené", ale Stoneova režie je úžasná. Když si přidáte jako vždy skvělého Al Pacina a Cameron Diaz ve své nejlepší roli, pak je o kvalitní podívanou postaráno.....Poté, co jsem si pořídil tenhle film na DVD a mohl si ho vychutnat v celé parádě musím "přitlačit". Skvěle vybraná a použitá muzika ! (27.12.2003)

Na první pohled forma vítězí nad obsahem. Celým filmem spirálovitě prolínající hudba, která je rovnocenným protihráčem dynamicky nádherných zápasů sportu, jenž jednoznačně patří k těm nejtvrdším a svým smyslem nejzákladnějším, utvrzuje dojem životnosti, energie, pohybu a síly. Do zákulisí amerického fotbalu samozřejmě příliš nevidím, a proto nemohu říci, na kolik procent mám všemu věřit, ale stejně mně připadá, že se jedná o jeden z mála kolektivně-sportovních filmů, jenž se snaží fenomén sportu nahlížet v celé jeho komplexnosti, nejednoznačnosti a rozporuplnosti. I to závěrečné rozuzlení, ač tolik podobné všem těm dnes již zoufale okoukaným patetickým sportovním finále, v sobě nese notnou dávku ironie a sarkastického nadhledu. (15.03.2005)

Abych tenhle film viděl v místním letňáku, museli můj táta (kvůli mně) a jeden zdejší fanoušek Olivera Stonea zaplatit lístky štamgastům z přilehlý hospody, protože "dokud tady nebude dvacet fyzickejch osob, tak vám ten film fakt nemůžem pustit, kluci," tvrdil promítač opravdu "nešťastně". Chlapi šli po dvaceti minutách znechuceně zpátky na pivo a promítač se za náma tři hodiny vztekal. Nebyla to nakonec taková pecka, v jakou jsme doufali, ale ten pocit vítězství v nás zůstal ještě docela dlouho. (15.11.2006)

Po většinu času sledování tohoto snímku jsem (pod)vědomě přemítala nad tím, jaký a co by tento film byl bez Al Pacina. K jeho herectví není co dodat. Zbytek skvěle doplňují Jamie Foxx, Cameron Diaz a také Aaron Eckhart. Precizně a špičkově vykreslený svět amerického fotbalu a všeho okolo něj. Skvělá kamera, dialogy a zpracování mi nedovolily, abych se, byť jen na chvíli, nudila. Taktéž oceňuji perfektní výběr hudby, za zmínku stojí kupříkladu Right Here Right Now od Fatboye Slima či Paranoid od Black Sabbath. Zcela jsem byla zachycena do toho fotbalového světa plného peněz, slávy, žen, pití a boje. Boje o vítězství, o slávu, o touhu a sny. (29.03.2010)