Narozen 4. července

Oliver Stone se prostě nezapře. Kdo jiný by mohl o válce ve Vietnamu vědět víc, než tamější veterán Olí. Tři roky po "Četě", která je víceméně jeho autobiografií, se vrhnul na osud ochrnutého veterána Rona Kovice podle jeho autobiografické knihy "Narozen 4. července". Druhá "Četa" se sice nekoná, přesto pan Stone vytvořil silné dílo, které dalo vyniknout především Tomu Cruisovi, který opustil škatuli napomádovaných libových frajírků a střihl si charakterní postavu. A výtečně. Jak jsem ho nikdy moc nemusel, zde jsem mu fandil a soucítil s ním (zvláště když je s ním v posteli ta nádherná Mexická děvka a on prostě...no nemůže, no). I když zbytečně patetické hudby Johna Williamse a zkratkovitosti první poloviny, skloubené s rozvláčností (chvílema mi přišlo, že pan Stone neuvážil zda má točit seriál, nebo celovečerní film) se film neubrání, rozhodně patří mezi hodnotné snímky, dotýkající se Vietnamského traumatu. 80%. (04.02.2009)

Jak sam Oliver Stone rekl, v Cete doved vojaky do Vietnamu a bylo nacase je dovest zpatky. A povedlo se mu to perfektne. Pribeh je hodne promakanej a sviznej, takze se porad deje neco zajimavyho, at uz to je detstvi, Vietnam, navrat a deprese nebo boj proti vlade, porad se deje neco zajimavyho a originalniho, protoze takle pojatej film o valce jsem asi jeste nevidel. Oscary za rezii a strih jsou naprosto opravneny, jeste bych prihodil za hudbu, ktera byla vyborna a klidne bych ho dal i Cruisovi, kterej sice s knirkem a dlouhejma vlasama vypadal smesne, ale hral perfektne. Jedinou ani ne tak vytku, ale spis pripominku, mam ke kamere behem casti ve valce, prisle mi silene rozklepana a jakoby kameraman neustale hledal herce a maval s kamerou, takze vysledek byl trochu zmatenej, ale mozna to byl ucel, protoze chteli ukazat, v jakym chaosu se bojovalo. Oliver Stone ani tentokrat nezklamal. (08.06.2006)

Je mi téměř jedno, jakého je Stone přesvědčení, ale o "své víře" přesvědčí jako filmař kohokoli. Kdyby takhle "přesvědčovat" uměl třeba Spielberg.... Nejsem Američan, abych tohle drama asi plně docenil, vroucně bych si přál nějakého režiséra, který se podobně "naveze" do našeho národního svědomí, byť ne nezaujatě. Ale shodou okolností jsem tenhle film viděl bezprostředně po posledních dvou epizodách "Band of Brothers" a ono "Why we Fight" se tak odráželo mnohem, mnohem silněji. (22.10.2005)

Oliver Stone ve vrcholné formě piluje do naprosté dokonalosti typicky americký režijní styl a zbytek štábu mu zdatně sekunduje, ať už jde o Williamsovy emotivní hudební variace na vojenské tóny, nebo Richardsonovu skvostnou kameru. Fakt je, že Oliver, detailisticky pilující režii, mohl ještě trochu odjehlit scénář, byť ten obsává i ve své ne zcela dokonalé podobě, i když s kolísavým tempem a dopadem na diváka. Některé scény jsou doslova vypiplané do nejhlubších detailů a dovedou diváka vcucnout do sebe a vrýt se mu nadobro do paměti, jiné jsou nepříjemně natahované, nebo takřka nevýznamné. Mírné přestříhání by nejspíš nebylo na škodu. Plné hodnocení je však rozhodně na místě - ten film je působivý, inteligentní, formálně brilantní, skvěle mapuje svou dobu a hraje v něm tentokrát vynikající Cruise, tak nač si stěžovat? (26.11.2007)

Válečný film, který vůbec není o válce, ale jen o jejích následcích. Bez příkras, přímočaře, nekoukáme na matku, které zemřel syn, na těhotnou novomanželku nad rakví svého chotě, ale na příběh mladého vlastence, který šel s chutí bránit zájmy své země. A postupně pochopil, že zájmy politiků se neslučují se zájmy lidu, kterému vládnou. (27.09.2017)