Nebe a země

Stone se ze začátku lidově řečeno vykašlal na všechno to jeho kritizování a moralizování, které mě tak leze na nervy v některých jeho filmech a připravil pro nás sugestivní, strhující a emocemi nabitý příběh mladé ženy uprostřed zuřícího válečného pekla. Dává si velmi záležet na vykreslení vietnamské kultury/zvyků a velmi citlivě zručně režíruje. První hodina je výrazně lepší než ta druhá. (06.06.2005)

Nápad ukázat válku ve Vietnamu očima dospívající dívenky, postupem času samozřejmě ženy, a především Vietnamky, mi přišel zajímavý a sympatický. V mnoha ohledech se jedná o zobrazení zdařilé, přesto díky několika vadám ztrácí na možné síle dané důvěryhodností dění. Samotný děj je z tohoto hlediska v pořádku, ovšem jeho prezentace v mnoha momentech trpí. První, co bije do očí, je angličtina vietnamců. Snad v žádném jiném díle mi tak nevadila anglická mluva neangličanů. Americká je řeč, americký je přízvuk a co hůř, americké mi mnohdy připadá i chování, rodinné vztahy apod. Problém není jen v tom, jak Vietnamci mluví, ale i co říkájí. Mnohdy jsou to promluvy, jak z politického projevu. U členů Vietkongu je to v pořádku, u obyčejných rolníků... to se chce nadávat. Také mě dožíralo Stoneovo přehánění kontrastů, jmenovitě: mír x válka, chudý Vietnam x bohaté USA. Já pevně věřím, že rolníkům se jistě před válkou žilo lépe než za ní, ale bukolická idylka ve filmu, který si nárokuje autenticitu, nemá co dělat (maximálně jako osobní vzpomínka na "staré dobré časy"). Rovněž srovnání vyžrané, a zjevně ne extra chudé, americké rodinky, s nejchudšími rolníky, je, ač efektní, z mého pohledu lehce nefér. Podobných drobností lze nalézt ve snímku více. Silné ***. (15.09.2008)

Úžas, to je první slovo, které mě po shlédnutí tohoto filmu, "natočeného podle skutečných událostí", napadne. Američané točí film o traumatech, které sami způsobili. Proč tato historická fakta, kdy roky se pokouší porazit Vietnam, a nedaří se jim to, a Vietnamci zasluhují obdiv, tak dostávají všechny možné formy "továrny na sny"? Divák se stále chytá.... Ať už jde o tenhle sentimentální a moralizující film, o mezilidských vztazích, a moudrech, anebo o akční filmy pro chlapáky a chlapačky. A přece mě to mírně pobavilo, protože to se nedá jen tak vymyslet.... Heaven and Earth 1993 (06.08.2015)

Scénář: Oliver Stone .. Tady někde se pomyslně láme tvůrcova kvalita a filmy po tomto počinu již nedosahují nebeské kvality děl předešlých. Pozapomenutý film válečné éry Oliver Stone, který se potřetí vrací do Vietnamu. Tentokrát však více obšírněji a z jiného úhlu pohledu. Začíná ještě před velkou válkou, v období úpadku francouzské kolonizace, dává vyniknout síle přírodních scenérií, hodnotám venkovského lidu a rozkrývá počátky války politicko/občanské. V ní pak sleduje (autobiografické) strasti mladé dívky, které kulminují poznáním Amerického důstojníka a odchodem do USA (výborně vykreslený kontrastní přechod z bídy do konzumní společnosti). Zde už prostupuje příliš romanticko-dramatických momentů, které jsou ovšem nahromaděny v rychlém sledu a nejsou příliš působivé. Jako komplexní pohled na konflikt a důsledky na daného jedince a jeho rodinu rozhodně zajímavé. 70%. (25.12.2009)

Balada o životě a válce. 1) Při sledování filmu si uvědomíme, že vietnamská válka byla především válkou občanskou a ne válkou Američanů proti Vietnamcům, jak nám bylo dříve propagandou podsouváno. 2) Propagandě se ovšem ani Stone nedokázal vyhnout. Každé slovo, každý záběr kamery prozrazuje, že nejde o vietnamský film, ale že se to jenom Amíci pokoušejí stylizovat do role vietnamských rolníků...chvílemi lépe, chvílemi hůře. 3) Příběhu neprospívá ani snaha vyjádřit všechno během jednoho filmu. Dochází k mnohým zjednodušením a poněkud plakátovému zobrazení skutečnosti. 4) Přemýšlivým divákům doporučuji studium vietnamských dějin. Zjistíte fakta, která pozoruhodně změní váš pohled na Vietnamce jako utlačované objekty imperialistického násilí. (16.02.2014)