Nebe a země

Mnohem komornější než většina filmů o vietnamské válce, až na pár výjimek bez drastických scén, ale nesmírně působivé. Široký, rozmáchlá záběr mnoha vrstvami - od pocitu rodové a národní sounáležitosti, přes rozdíly vnímání kultur a ras, až po poválečné syndromy. Opravdu originální a přes svou délku poutavé drama. (01.05.2010)

Nápad ukázat válku ve Vietnamu očima dospívající dívenky, postupem času samozřejmě ženy, a především Vietnamky, mi přišel zajímavý a sympatický. V mnoha ohledech se jedná o zobrazení zdařilé, přesto díky několika vadám ztrácí na možné síle dané důvěryhodností dění. Samotný děj je z tohoto hlediska v pořádku, ovšem jeho prezentace v mnoha momentech trpí. První, co bije do očí, je angličtina vietnamců. Snad v žádném jiném díle mi tak nevadila anglická mluva neangličanů. Americká je řeč, americký je přízvuk a co hůř, americké mi mnohdy připadá i chování, rodinné vztahy apod. Problém není jen v tom, jak Vietnamci mluví, ale i co říkájí. Mnohdy jsou to promluvy, jak z politického projevu. U členů Vietkongu je to v pořádku, u obyčejných rolníků... to se chce nadávat. Také mě dožíralo Stoneovo přehánění kontrastů, jmenovitě: mír x válka, chudý Vietnam x bohaté USA. Já pevně věřím, že rolníkům se jistě před válkou žilo lépe než za ní, ale bukolická idylka ve filmu, který si nárokuje autenticitu, nemá co dělat (maximálně jako osobní vzpomínka na "staré dobré časy"). Rovněž srovnání vyžrané, a zjevně ne extra chudé, americké rodinky, s nejchudšími rolníky, je, ač efektní, z mého pohledu lehce nefér. Podobných drobností lze nalézt ve snímku více. Silné ***. (15.09.2008)

Zakončení vietnamské trilogie, které není moc známé pro široké spektrum lidí, ale tak je to špatně. Stone nám ukázal v první polovině vietnamskou válku z pohledu dívenky, která ji celou prožila a následně zdokumentovala ve svých memoárech, z kterých čerpal tento film. Film neukazuje až na pár výjimek ani tak samotné válčení, ale spíše poukazuje na dopad války na civilní obyvatelstvo, které s ní ale absolutně nemá nic společného, a stejně musí trpět. Druhá polovina, kde ne scénu přichází Tommy Lee Jones, se zabývá posttraumatickými stavy z války. Ačkoliv jste v bezpečí svého domova, tak si válku promítáte pořád dokola a dokola, své činy vykonané v bojových akcích se vám zjevují ve snech a po tom všem začínáte být nebezpečný i svému nejbližšímu okolí. Výkon Hiep Thi Le bych zařadil na piedestal. Nemusíte být vůbec známý, abyste předvedli parádní výkon se vším všudy. Tommy Lee Jones se objevil docela pozdě, ale i tak byl nepřekonatelný (při scéně s brokovnicí, kdy chtěl odpravit svou manželku, se mi tajil dech z toho, jak mrazivě to dokázal zahrát). Ačkoliv není příběh nějak růžový, tak je vše odvyprávěno nesmírně poeticky a hlavně v doprovodu úžasné hudby. Tento film je perfektní příklad toho, že válečný film nemusí mít jen akci, aby vás strhl. Stačí jeden pravdivý, skoro až neuvěřitelný příběh plný nehezkých momentů, abyste byli unešeni. Stone tohle prostě umí. Za mě dávám 89 % (18.07.2017)

Celý snímek na mě působil dojmem, jako kdyby byl z jiného vesmíru. Jakožto zdejší největší odborník mohu říct, že tohle se Oliverovi hodně povedlo. Z nějakého záhadného důvodu mě to celé velice intenzivně emočně zasáhlo, což se už proklatě dlouho ničemu nepodařilo. Dokonce se přiznám, že mi v závěru ukáplo i tři a půl slz. Strašně je mi sympatické, že se Stone dokáže koukat na určité události z trošku jiného pohledu, řekl bych z takového více lidského pohledu a soustředit se tak na skutečné problémy. Po mnoha filmech o válce z Vietnamu, jsem si ji snad poprvé mohl prohlédnout z pohledu lidí, kterých se dotkla ze všech nejvíce. Obzvlášť musím pochválit hudbu pro mě nepříliš známého Kitaró. Hudba byla naprosto božská a jsem si jistý, že posunula snímek o několik úrovní výš. Dost mě překvapilo, jak celým filmem proplula Hiep Thi Le, a to takřka bez hereckých zkušeností. Strašně mi sedlo do noty buddhistické pozadí snímku. Skvěle se prolínalo s hrůznostmi války. Neskutečně se mi líbila spousta vyřčených myšlenek. Opravdu neobyčejně přínosný a neskutečně lidský film. Myslím, že Oliverova matka, které film věnoval, může být na syna právem hrdá. Skvělý film s naprosto kouzelnou atmosférou, který nejsem schopný ani za týden plně vstřebat. (21.06.2018)

Tento film Olivera Stonea považujem za menej vydarený pokus o pohľad na vojnu vo Vietname očami dedinského dievčaťa. Ten pohľad je v snahe o nejakú komplexnosť príliš zdĺhavý, umelý a ako konštatoval aj Mikino00 aj nesúrodý. Vysypanie porcelánových čriepkov na zem nevytvorí mozaiku. Rovnako tak drobné životné epizódky pospájané za sebou ešte nevytvoria zaujímavý a príťažlivý film. A neprospelo mu ani tradične ľavicové videnie sveta jeho režisérom. (21.03.2014)