JFK

V době, kdy nebyla americká „high society“ Stoneovi svatá ani trochu, se tato (svého času) nejkontroverznější persona hollywoodských kopečků osvědčila jako znamenitý fabulátor se smyslem pro demagogii, kterou však nemá divák problém sežrat i s navijákem. S kontroverzním tématem, jenž může klidně být až do roku 2038, kdy má být odtajněna Warrenova zpráva, považováno za pravdivou rekonstrukci, se totiž Stone vypořádal po svém. Přestože jeho levicové smýšlení čiší ze snímku každou chvilkou, je estetika filmového vyprávění natolik sugestivní, až je možno na tři hodiny odhodit stranou své vlastní úvahy a nechat se unášet režisérovým rozborem případu, který je veden na bázi konspiračního thrilleru. Bravurní střihová skladba maže rozdíly mezi dokumentem a filmovým výmyslem a přestože je film přecpaný dialogy (a závěrečným monologem brilantního Kevina Costnera), nenudí ani trochu a i když se tři hodiny budou někomu zdát moc, po skončení si bude divák díky Stoneovi připadat, jako by právě rozetnul Gordický uzel. A přitom se toho zase až tolik nevyřeší... (04.09.2006)

Díval jsem se na tři a půl hodiny dlouhý film, ve kterém se vlastně pořád mluví, a nenudil se ani na minutu. Říká to dost o tom, jak strhující věc JFK je? Snad ano. Oliver Stone se látky chopil vpravdě mistrovsky a scénář, který mohl velmi snadno působit jako obyčejná konspirační hospodská povídačka o těch hodných a o těch zlých, proměnil v uvěřitelný příběh. Film mě doslova pohltil už během úvodní titulkové sekvence (dokonalá montáž reálných a nově vytvořených záběrů podbarvená fantastickým Williamsem) a až do konce nabízel stále něco nového, kvůli čemu se vyplatilo ho bez dechu sledovat. A to herecké obsazení... Prostě skvělé. (02.12.2011)

"Zkus se trefit tímhle krámem na 80 metrů do pohyblivýho terče přes hustej strom. Je to blbost." Na atentátu Johna Fitzgeralda Kennedyho vždy něco pekelně smrdělo, protože politických důvodů k jeho odstranění se našlo celkem dost a oficiální pravda v tomto případě patří k těm nejméně důvěryhodným oficiálním blábolům, které jsou do světa z Bílého domu pravidelně vypouštěny. Neoficiální pravda Olivera Stonea sice také nestojí na nijak zvlášť pevných základech, ale vyšetřování je přiměřeně strhující a dává tím vyniknout relativitě času, při které mi ty tři hodinky rozhodně netrvaly déle než sto minut. (23.11.2013)

Těžko odhadnout, jak velká část filmu je založena na faktech a kolik si Oliver Stone vycucal z prstu. Byl Lee Harvey Oswald atentátník nebo obětní beránek ve hře mnohem mocnějších šedých eminencí? Upřímně - je mi to u sedacích partií, odpicnutý prezident je pro mě pouze nejasnou lekcí z historie cizího národa. Největším kladem na "JFK" je každopádně lahůdkové herecké obsazení, skutečný festival hvězd, z nichž každá odvedla své maximum třeba i na malém prostoru. Jestli Oliver Stone natočí další fakta z vládních kruhů USA, například že Barák s Oknama je prezident Islámského státu, frau Merkel je jeho manželka, jejich otcem je knížepán Schwarzenberg a mámou ombudsmáňa Šabatová, nebo že Jirka Křoví jr. byl chovancem ústavu pro duševně choré a speciálně pro něj museli oválnou pracovnu vypolstrovat a denně ze zdí smývat jeho výkaly... nebudu mít problém uvěřit i méně nadanému režiséru a scénáristovi. 69% (23.11.2015)

Nejsem odborníkem na téma Kennedyho smrti, ale hvězdičky musím dát za snahu se tímto tématem zabývat. Dokud se Stone drží ověřených fakt a buduje na jejich základě teorie, tak je vše v pořádku. Nepochybuju však o tom, že existují fakta, která jeho teorie vyvracejí, ale on je neuvádí a já je neznám. Proto můžu hru na pravdu hrát dál. Hra ale končí ve chvíli, kdy je jasné, že se už jen vaří teorie z vody a Garrison při procesu s Shawem obviňuje prezidenta, vládu i bezpečnostní složky státu (trvá to asi 30 minut, o Shawovi ani slovo a nikdo proti tomu nemá námitku). Můj celkový dojem je takový, že této teorii věřím asi tak stejně jako té oficiální (tedy hodně málo) a nejvíce jsem byl spokojen s plejádou hereckých es, která se promenádují před kamerou. (13.03.2009)