Takoví normální zabijáci

V roku 1994 natočil americký režisér Oliver Stone film "Takí normálni zabijaci" (Natural Born Killers). Tento snímok nesie jeho charakteristický, tak trocha psychedelický, rukopis. Mne sa práca tohto filmára vždy páčila, a i tento titul som si obľúbil. Je to zvrátená, krvavá romanca mileneckého páru, ktorý sa vydá na sebedeštrukčnú vražednú púť. Mickey a Mallory sa utrhli z reťaze a vyhlásili vojnu celému svetu. Postavili sa proti všetkým. Stali sa z nich "Takí normálni zabijaci". Filmársky je to veľmi nápadité a profesionálne zvládnuté. Nie je to žiadna tuctová mainstreamová záležitosť pre popcornové publikum. Je to krimi killer dráma, ktorá má pekelne čiernu dušu. Perfektné je aj herecké obsadenie hlavných úloh. Woody Harrelson a Juliette Lewis to zahrali geniálne. Výborne im to spolu ladilo. **** (29.01.2024)

Další vrazi. Po formální stránce samozřejmě famózní, ale napsal bych: přesatirováno. Satira na "média"? Satira na násilí a držení zbraní? Satira na nás všechny? Satira na satiru? Té zmínce o tom, že se snímek bere příliš vážně a že se to Tarantinovi moc nelíbilo, bych věřil. Úvodní sitcom jsem si sice vychutnal, ale to ostatní je zmatené a nepřesvědčivé. Jedna hvězda navíc za Roberta Downeyho juniora. (18.06.2004)

Stejně jako Takové normální zabijáky nejde brát vážně, co se ospravedlňování a nabádání k násilí týče, tak bohužel nevyzní ani jako sofistikovaná satira. A stejně jako jeho samoúčelné vizuální vyblbování (zprvu jsem myslel, že černobílé a složené záběry dostanou později další rozměr) postrádá hlubšího smyslu, tak i ústřední myšlenka o přijmutí (popř. vymýcení) svého vnitřního démona poslouží jen v mezích tohoto filmu. Bez známek Tarantinova rukopisu a prázdnotou ve svém nitru je tento snímeček jen nenáročná, fajnová a cool zábava... 6/10 (11.01.2010)

Hodně hustá záležitost, která rozhodně zaujme tématy a zdánlivě nekontrolovanou formální přeplácaností. Jde především o (zatraceně divokou) satirickou reflexi naší doby, utvářené z velké části médii, které se honí za senzacemi všeho druhu a jejichž (ne)morální vliv na společnost je v podstatě neomezený. Ze začátku jsem jen nevěřícně kroutil hlavou (dokonce jsem chvíli uvažoval i o odpadu!), postupem času jsem si ale na ten neuvěřitelný gejzír ujetostí a násilí celkem zvykl a poslední - totálně nářezovou - půlhodinu už jsem si vyloženě vychutnával. Kdyby se Stone dokázal aspoň trochu krotit, mohlo být mé hodnocení možná ještě vyšší. Epileptický střih, anti-statická kamera, střídání barevných a černobílých kamerových filtrů, animace a další audiovizuální šílenosti jsou sice fajn, ale když jste jimi krmeni od začátku do konce, může se stát, že vás to časem trochu omrzí... 80 % (18.05.2006)

U snímku TAKOVÍ NORMÁLNÍ ZABIJÁCI jsem hned několikrát (tj. vcelku často) myslel na ono příslovečné "Slepý vede slepého." Snímek si (prý) na jedné straně dělá ambice upozornit na nevkusnou míru násilí v médiích, ale na straně druhé předkládá násilí v takovém množství, že jsem se během filmu nemohl zbavit pocitu, že "zloděj" s lupem na zádech a škraboškou na obličeji křičí: "Chyťte zloděje." Po formální stránce se musí filmu uznat jeho zběsilý spád a akčnost. Do značné míry k tomu napomáhá "klipovitost" tohoto snímku. Zároveň je však tato "klipovitost" (a především pestrost a "různobarevnost" těchto klipů) až jaksi přetažena a výsledný dojem z filmu je zbytečně rušen. Shrnuto a podtrženo: pokud jsem si během sledování neustále "mlel mantru": "Jde o satiru, jde o satiru, jde o satiru...", tak uznávám zajímavou myšlenku i zpracování... a dávám 3 hvězdičky. Pokud bych však měl připustit "vážně míněné záměry" při natáčení, pak by tento film u mě propadl (a nezachránilo by to ani ono zpracování). Jsem totiž příliš vzdálen "staré škole", které nevadily ve filmu morální apely; stejně tak jsem však příliš vzdálen "nové škole", která jaksi vydává špatné za "dobré". (27.10.2003)