Takoví normální zabijáci

Násilí a média mohou klidně fungovat samostatně, ale když se dají dohromady, hned jim jde práce líp od ruky... Stoneova masturbační montáž animace, zadních projekcí, videonahrávek, předních projekcí, prostřihů a bůhví čeho ještě na téma hledání hranice, kde v moderní Americe začíná humor v oblasti úzkého spojenectví zločinu a masmédií. Snaha udělat si legraci ze systému, z pojmů jako spravedlnost a správnost či konceptu, jenž předpokládá, že existuje dobrá a špatná cesta, nic mezí tím. Sám levicový prudič Oliver tvrdí, že náplní jeho filmu je hlavně násilí a nemůžeme v něm hledat nějaký apel. Má pravdu, krom soundtracku a Sizemoreova Scagnettiho na mě nijak neapeloval… A pro ty, co za tím vidí Tarantina, mám tohle: „Nemusíte se bát, že ve filmu poznáte mou práci. To celé je záležitost Olivera Stonea. Z filmu je to hodně poznat, takže kdo ho má rád, ocení i film. Ty, kterým se to nelíbí, budu mít rád zase já.“ Toliko citace šílence z videopůjčovny, který ostatně tvrdí, že by byl radši, kdyby mu Stone jeho scénář ukradl.. (03.02.2015)

Děsivá psycho záležitost, do které není radno se zadívat. Oliver Stone vypráví příběh Mickeyho a Mallory nekonvenčním způsobem, dokáže vyprávět i pocity a zarývá se do mozku nebohého diváka. Zejména doporučuji režisérský sestřih, který vyšel v zahraničí na DVD. Tam teprve uvidíte, co je to násilný film a možná vás překvapí i zcela nový konec. (20.03.2003)

Šílené. Myšleno v dobrém smyslu, jelikož Natural Born Killers jsou velmi originální a překvapující podívanou. Zpočátku jsem čekal snímek ve stylu Pravdivé romance, ale to, v co se tenhle film nakonec vyvinul, se nedá přirovnat k ničemu, co jsem dosud viděl. Takoví normální zabijáci jsou velmi rychlá podívaná. Místy jsem měl pocit, že vůbec nestíhám chápat dění na plátně. Nakonec jsem to ale shledal pozitivním, protože jedním z hlavních úkolů filmu bylo jistě šokovat. Potěšilo mě i příjemné obsazení, je například zajímavé vidět Tommy Lee Jonese v tak ztřeštěné roli. True romance mi sice víc kápla do noty, ale tohle je taky výborné. Palec nahoru Olivere. (06.02.2012)

Hlavní vinu na tom, že tenhle snímek působí rozpačitě, nese režisér Oliver Stone. Jeho paranoidní režie, která filmu hodně ubírá na síle a působivosti, nebyla nejšťastnější volbou. Málo ujetý je ale i Woody Harrelson oproti Juliette Lewis, která ho výrazně přehrává. Scénář je výborný a v rukou jiného, ujetějšího režiséra, se mohlo jednat o pozoruhodné dílo. Celou dobu spolu scénář a režie soupeří o to, kdo bude mít nakonec navrch. Těžko říct, co si z toho nakonec odnese divák. Výsledkem je zmatený film, který neví, zda chce být černočernou pohádkou o oslavě násilí, nebo hluboce moralizující sondou do současných médií. (19.02.2009)

Film je srovnáván s Tarantinovkami, ať již po právu či nespravedlivě. Skutečnost je taková, že otcem podobných filmových zpracování je právě slovutný Quentin, který na tomto charakteristickém stylu umění postavil kariéru. A tak je logické, že když se o něco podobného rozhodne uhlazený Oliver Stone, vyslouží si srovnávání ve velkém. A jakpak by takové srovnání mohlo dopadnout, že? On je to vcelku dobrý pokus, tento zabijácký příběh lásky, ale záhadou mi trochu zůstává, o co že to ten pokus vlastně je. O sdělení světu, že superstar může být i zločinec? Inu, dobrá. Mně však již k tomuto poznání stačili pánové Zodiac, Hannibal, Al Capone, Kájínek a další... (03.07.2011)