Nixon

,, PRETOŽE ČO JE PLATNÉ ČLOVEKU, ABY VŠETOK SVET ZÍSKAL, SVOJEJ POTOM DUŠI UŠKODIL?" Matúš 16,26...Po JFK sa Oliver Stone opäť zameral na ďalšiu významnú osobnosť amerických dejín. Nixona sledujeme od doby kedy prehral voľby s Kennedym, postupne vidíme jeho vzostup i jeho pád. Anthony Hopkins v úlohe 37. prezidenta Spojených štátov pôsobí úplne vierohodne (Oscarová nominácia po zásluhe), vidieť, ako si dokonale naštudoval mimiku aj gestá tejto ,,neslávne známej" osobnosti. Hopkins motivuje celý film a kedykoľvek sa objaví na scéne, strháva na seba všetku pozornosť. Zároveň nám Stone, ako je už uňho zvykom, ukazuje aj druhú rovinu príbehu, ktoré je zameraná na Nixonovu mladosť, avšak mne sa zdala byť trochu zbytočná. Rovnako ako pri JFK aj tu je všetko snímané výbornou kamerou Roberta Richardsona, všetko je skvelo zostrihané a ozvučené hudbou Johna Williamsa, ktorého Oscarová nominácia mi však prišla už len do počtu (34., ak som dobre počítal). Posledná polhodina je nudnejšia, no celkový výsledok to nijak nekazí a dá sa povedať, že Nixon je jednou z najlepších politickych drám, aké Stone natočil. A vlastne všetky jeho filmy sú o politike. (31.10.2007)

Ajaj. Oliver Stone na rozdíl ode mě má rád politiku nebo se o ni aspoň zajímá. Já ne. A americká politika, to je kapitola sama o sobě. Tady je to o to horší, že je tu milion postav, milion jmen a událostí a ani jedno z toho mi nic moc neříká. Akorát z Edgar J. Hoovera udělal pěknou buzničku. Celý je to zamotaný jak zamontovanej montér v zámotku a orientovat se v tom může asi jen američan žijící v té době nebo nějakej nadšenej historik. A ti si u tohohle filmu asi budou mastit hubu špekem a slastně u toho mrčet. Ale mě to teda absolutně obešlo. Navíc je to strašně strašná délka, těch 212 minut director's cutu. A navíc teda objektivně musíte uznat, že Anthony Hopkins se na skutečnýho Nixona moc nepodobá (uvažovanej Warren Beatty by byl mnohem nixonovitější). I když ho teda herecky ztvárnil s úctou, to musím uznat. Taky se mi líbilo, že Oliver Stone z toho neudělal černobílou frašku, která automaticky Nixona odsoudí (jak je v obecném povědomí většiny lidí), ale dá postavě i hloubku a porozumění jeho činům. No ale prostě mě to nebavilo, šlus! (07.06.2018)

Myslím, že se Nixon, jako jeden z nejzajímavějších prezidentů v historii USA, dal zfilmovat ještě o něco zajímavěji. Já, ač docela v obraze, jsem měl také problém s některými jmény, a možná si ty více než tři hodiny někdy zopáknu s nadějí, že to poberu na 100% a ocením na plný kule. Takhle to byla předně Hopkinsova herecká exhibice s některými působivými dílčími momenty. Chyběl drive který měl JFK, i lehkost z W. "Can you imagine what this man would have been had he ever been loved?" [HD] (01.12.2010)

Power corrupts, absolute power corrupts absolutely... Život Richarda Nixona by se lehce mohl změnit v karikaturu nejen v rukou liberála Olivera Stonea. Pod vlivem všeobecné tendence omlouvat kdeco kdečím by se stejně snadno mohl zvrhnout v ódu na nešťastnou oběť okolností, která to vlastně všechno myslela dobře. Nesnadný úkol z toho nějak vybruslit na sebe vzal Oliver Stone v dobách své vynikající formy a předtím, než si nasadil brusle a vyrazil na kluzkou plochu nonfiction, do svého týmu povolal špičkové hráče. Do kapitánského dresu oblékl Anthonyho Hopkinse, asistovat mu nechal Boba Hoskinse, Paula Sorvina a Eda Harrise pod krycími jmény J. Edgar Hoover, E. Howard Hunt a Henry Kissinger a manželsko-mateřský dohled svěřil Joan Allenové a Mary Steenburgenové, načež odpískal začátek tříhodinového zápasu bez přestávky, bez oddychu a bez hluchých míst. bez ohledu na minimum fyzické podoby od těch časů vidím v Nixonovi Hopkinse, jeho ztotožnění s rolí hraničí s převtělením, jeho herectví je neuvěřitelné a uvěřitelné současně. Bez nejmenší námahy se mu daří vzbuzovat nejistotu z toho, co se děje, záblesk lítosti, když se pod náporem nemoci doslova hroutí k zemi, odpor k tomu, k čemu všemu se lidé pod vidinou moci odhodlají, i strach z vědomí, že i nejmocnější z tohoto světa nejsou nic víc než lidé jako každý jiný. Ne že by to všechno bylo něco kdovíjak objevného. Objevný je způsob, jak zlehka a nenápadně se to děje a jak samozřejmě se stáváme součástí prostředí, kde strach (ze ztráty moci a tím sebe sama) vládne, paranoia mu přisluhuje, nevědomost hříchu činí a lidé jim všem klečí u nohou. Nixon netáhne na branku zdaleka tak přímo jako JFK, ale na mé straně hřiště se mu podařilo vsítit všechny góly už při prvním zhlédnutí v mých pubertálních letech. Moji rodiče to tehdy brali jako neférový vlastní gól dokazující, že mě vychovávají nějak divně, a povzdechli si, že jakékoli tendence naznačující, že ze mě někdy bude politik, ze mě vytlučou. (19.12.2007)

Biografický agresívno-manipulatívny snímok o najneobľúbenejšom,najnenávidenejšom americkom prezidentovi Richardovi Nixonovi na začiatku známej aféry Watergate s pomocou Flashbackov sa vraciam do Dickovej minulosti,so štýlom predchádzajúceho brilantného J.F.K.,t.j večne politicko angažovaný Oliver Stone.Z časti pravda,z časti fikcia. Tony Hopkins sa síce snaží kopírovať Nixona vcelku nadmieru verne pomocou reči teľa,mimík,gest,ale kameň úrazu je minimálna fyzická podobnosť.Maximálne sa jedná o pôsobivý film s výborným obsadením,kamerou,réžiou a jedným lokálnym patriotom,ktorého politické zverstvá trápia,a ja sa pozerám na neutrálny postoj Olivera Stonea,ktorého znalosť politiky je na vysokej úrovni.Určite,kto videl J.F.K ,by sa mal podujať na Nixona... (02.11.2014)