Četa

Narozdíl od některých si nemyslím, že Stone vypočítavě manipuluje s divákem, především je známo, že sám ve Vietnamu narozdíl od Kubricka či Coppoly bojoval jako řadový voják a podle mě je to z filmu jasně cítit. Četa sice není nejlepší válečný film, na to jí chybí ucelenější a silnější idea než jen klasické "vákla je vůl", v jednotlivých scénách však dosahuje obrovské působivosti, jakou má jen velmi málo válečných filmů, právě díky Stoneově osobní zkušenosti. Navíc na druhou stranu není pro Stonea válka jen prostředím, na kterém nám bude servírovat své osobní "umělecké vize", jak se to děje v Olověné vestě nebo Apokalypse. (11.08.2006)

,,RADUJŽ SE TEDY, MLÁDENČE, V MLADOSTI SVÉ....." O.Stone vypráví příběh nováčka CH.Sheena, který nemá pro jednotku žádnou cenu, dokuď nezíská dost skušeností, aspoň aby se dokázal postarat sám o sebe. výpověď o mazáctví (což je všude), vztahy mezi bílejma a černejma, hulení trávy a o strachu. o strachu na obou stranách. o strachu, který nedovolil udržet si čistý rozum a morálku. o lidech, kterým válka dala možnost chovat se jako zvěř. často nebojovali s nepřítelem, ale sami se sebou. hlavně celá akce ve vesnici je silná. a je jedno, na čí straně jste. nezapomenutelné jsou také předzvěsti válečných scén - ticho, tlukot srdce. nevím, kdo by měl lépe popsat pocity vojáků ve vietnamu než O.Stone. komu jinému by jsme měli věřit, že nepřítel byl přímo ,,v nich". a smrt? co my víme o smrti! (01.05.2006)

Četa se od většiny válečných filmů líší tím, že se zabývá konfliktem v konfliktu. Řeší totiž rozpory dvou skupin amerických vojáků v jedné četě, násilníků a docela rozumných vojáků. Tato vnitřní nestabilita je pak zdrojem napětí při scénách, kde má četa plnit rozkazy. Toto je výrazným kladem Stoneova filmu. Nedovedu moc vysvětlit, proč dávám 4*. Snad proto, že kromě této zápletky je Četa standardní film z válečného prostředí, který je místy zdlouhavý. Prostě nic, co už byste neviděli jinde. (18.01.2004)

Tato povinná kukba je sondou do doby, kdy ještě klucká četovali na čerstvém vzduchu, místo na fuckbooku, Američan měl přechodnou chvilku sebezpytování a Charlie vlastnil v nose několik, prozatím chemicky nespálených, čichových buněk. Jak jsem již psal - odvedenci si mezi sebou ve volné přírodě vesele četují, občas čekují Indočíńany, nejsou-li náhodou Čínoindy, pohulují konopnou smyčku a baví se lovem na zvěř plís-nou. Kromě jiných superlativ, kterými bych mohl potřísnit monitor, stojí za vyzdvihnutí vynikající běžec Defoe. - Celé to je taková pěkná procházka po Ho Či Minově zahrádce. (20.11.2012)

„Jestli je nějaký nebe, a já doufám, bože, že je, tak tam sedí nahoře, ožralej jak zasraná opice a kouří trávu, protože svý bolesti nechal tady dole.“ Obraz naprostého válečného chaosu předkládá „svědomí Ameriky“ Oliver Stone. Naturalisticky snímá osudy bandy ztroskotanců, kteří nikoho nezajímají a doma ve Státech je čeká akorát tak práce ve fabrice. „Peklo je tam, kam rozum nemůže.“ Výjimkou je naivní Američan Chris Taylor, který zanechal studií a už od prvních týdnů uprostřed válečné vřavy ztrácí svou nevinnost. Jeho loajalitu přímo v nehostinné džungli zkoušejí dva naprosto rozdílní důstojníci – a člověk zde zatraceně rychle dokáže ztratit schopnost rozlišovat dobro od zla. I tentokrát kontroverzní tvůrce mísí zanícené vypravěčství s barvitými obrazy. Autobiografický projekt šťourá do jednoho z nejpalčivějších traumat americké historie a přes všechny klady za mě nepatří do skutečně strhujících a nezapomenutelných válečných snímků. Poctivou poklonou jedné historické etapě ale rozhodně je! 75% (18.03.2009)