Četa

Tato povinná kukba je sondou do doby, kdy ještě klucká četovali na čerstvém vzduchu, místo na fuckbooku, Američan měl přechodnou chvilku sebezpytování a Charlie vlastnil v nose několik, prozatím chemicky nespálených, čichových buněk. Jak jsem již psal - odvedenci si mezi sebou ve volné přírodě vesele četují, občas čekují Indočíńany, nejsou-li náhodou Čínoindy, pohulují konopnou smyčku a baví se lovem na zvěř plís-nou. Kromě jiných superlativ, kterými bych mohl potřísnit monitor, stojí za vyzdvihnutí vynikající běžec Defoe. - Celé to je taková pěkná procházka po Ho Či Minově zahrádce. (20.11.2012)

Keby som nevidel APOKALYPSU a OLOVENÚ VESTU, možno by som dal 80%. Ale zdá sa, že môj neobľúbený Oliver Stone sa v ČATE stratil. Tak sa mi zdá, že tento (proti)vojnový film za štyroch Oscarov doplatil na to, že vznikal v príliš úzkej spolupráci s hollywoodskym macho producentom Arnoldom Kopelsonom, ktorý po realite zrejme príliš netúži. Herci, s výnimkou Willema Dafoea, nestíhajú a detinské dialógy snímku kopú do bosej nohy. Stone je možno skúsený režisér, ale o jeho pisateľských schopnostiach (k ČATE napísal scenár) pochybujem. Tým najlepším, čo snímka ponúka, je vzťah veliacich dôstojníkov (Tom Berenger & Willem Dafoe)... ktorému je bohužiaľ venovaný maličký priestor. (07.07.2005)

Četa se od většiny válečných filmů líší tím, že se zabývá konfliktem v konfliktu. Řeší totiž rozpory dvou skupin amerických vojáků v jedné četě, násilníků a docela rozumných vojáků. Tato vnitřní nestabilita je pak zdrojem napětí při scénách, kde má četa plnit rozkazy. Toto je výrazným kladem Stoneova filmu. Nedovedu moc vysvětlit, proč dávám 4*. Snad proto, že kromě této zápletky je Četa standardní film z válečného prostředí, který je místy zdlouhavý. Prostě nic, co už byste neviděli jinde. (18.01.2004)

Tam kde se Apokalypsa zaměřuje na válečné šílenství, Lovec jelenů na poválečné trauma, Olověná vesta na proces v jakém se z normálního člověka stane voják si Stonova Četa bere na paškál vykreslení válečné každodenosti v kolektivu vojáků a vztahů mezi jejími členy a vůdci. Oliver Stone měl k natočení právě tohoto pohledu na Vietnam asi nejideálnější předpoklady, jelikož si v něm sám jako voják zaválčil. Četa nám představuje přerod hlavního hrdiny, Taylora (pikantně obsazeného Charlieho Sheena - jeho otec Martin Sheen zazářil o několik let dřív v Coppolově Apokalypse) z idealistického vojáčka z vyšších vrstev v člověka zbaveného ideálů a morálních zábran. Jeho dva guruové, kteří tento přerod způsobují - seržanti Barnes a Elias jsou jako dvě stránky jeho osobnosti, zdánlivě reprezentující zlo a dobro, ale jak si mladý Taylor čím dál víc uvědomuje, zastávajíc jen jiné způsoby vypořádání se s válkou. Zatímco Barnes je nemilosrdný typ muže, který bere válku se vším co k ní patří a je v ní ochoten udělat vše pro dosažení určeného cíle, Elias je poslední výspa etiky a humanismu v zemi, kdy jsou tyto věci považovány za slabost. Právě na skvělých hereckých výkonech T. Berengera a W. Daoea film stojí a padá. Mladý Sheen se sice snaží jít ve stopách svého otce a podat svou postavu co možná nejkopmlikovaněji, ale jsou to dva výše zmínění, kteří na sebe strhávají pozornost. Výborný film, který patří k nejlepším válečným snímkům všech dob. 80% (26.01.2007)

Narozdíl od některých si nemyslím, že Stone vypočítavě manipuluje s divákem, především je známo, že sám ve Vietnamu narozdíl od Kubricka či Coppoly bojoval jako řadový voják a podle mě je to z filmu jasně cítit. Četa sice není nejlepší válečný film, na to jí chybí ucelenější a silnější idea než jen klasické "vákla je vůl", v jednotlivých scénách však dosahuje obrovské působivosti, jakou má jen velmi málo válečných filmů, právě díky Stoneově osobní zkušenosti. Navíc na druhou stranu není pro Stonea válka jen prostředím, na kterém nám bude servírovat své osobní "umělecké vize", jak se to děje v Olověné vestě nebo Apokalypse. (11.08.2006)