Salvador

Na Salvador jsem se těšil, jednak už kvůli obsazení a hlavně jméno režiséra už něco znamená. Musím však říct, že ačkoliv jsem vše od této režisérské třídy neviděl, považuji tohle zatím za nejslabší dílo. První půlka filmu je slušně rozjetá a na vtipu má největší zásluhu kdo jiný, než James Belushi. Tím nechci říct, že se jedná o komedii, to vůbec ne, jen se tento skvělý komik dobře postaral o jakýsi nenucený humor, který mě přišel k chuti. Druhá půlka však sklouzává trochu do válečného stereotypu a vtip se poděl neznámo kam. Stále však lepší průměr díky J. Woodsovi. (18.01.2011)

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2013)

Výborně natočený film, ukazující šílenství nestabilních režimů v Latinské Americe a vměšování se USA, jejichž až paranoidní obavy z komunistů vedly k mnoha ztrátám na lidských životech. Velmi dobré herecké výkony podporuje jedinečná Delerueova hudba. Docela mi ale vadila jistá černobílost, i když levicové síly byly v jedné scéně ukázány i v jiném než jen zářivém světle. (15.12.2007)

Vpravdě nadčasový snímek. Doba a místa se mění, podstata událostí v různých koutech světa zůstává. Oliveru Stoneovi se to v "Salvadoru" podařilo zachytit mistrovským způsobem, počínaje širokou škálou místních i "importovaných" politiků, přes stupidní a zaslepené i odvážné a nekompromisní novináře, až po ten hořký konec. Mimo jiné jde také o jeden z mála snímků, které připomínají veskrze pozitivní roli jakou hrála a hraje katolická církev v boji za lidská práva v nejrůznějších diktaturách Latinské Ameriky od Guatemaly po Chile. (01.07.2007)

Napriek faktu, že je jasné, kde Oliver Stone stojí, neprišiel mi Salvador ničím extra tendečný. Americká CIA robila presne také veľké a ešte väčšie svinstvá po celom "treťom" svete. Niet teda prečo riešiť, či udalosti v Salvadore vyplynuli z kontextu, aký nám podáva Stone a či sa tam veci skutočne diali takto, ako nám ich on opisuje. Takmer všetko sa beztak sústredí na hlavného anti-hrdinu, jeho vopred prehraté zápasy so všetkým a najmä so samým sebou. Plne postačujúce! (29.09.2012)