Wall Street

Zdá se, že možnou inspirací tohoto filmu mohl být - mimo jiné - i legendární Londonův román BÍLÝ DEN. Finanční trhy jsou často ve veřejném prostoru prezentovány jako abstraktum jakoby odtržené od prostoru a času; ve skutečnosti se však jedná o nadmíru čipernou a nikdy nezahálející komunitu obklopenou servisní vrstvou, jejíž životní styl a jeho úskalí jsou námětem Stoneova filmu. Že i Američané mají vynikající herce a že hollywoodské hvězdy musejí něco umět, je známé; potíží jsou však filmové látky často kontaminované zlomky poetik tzv. lehkých literárních žánrů. Prvky "happyendového pohledu" nese i tento film; nejsou však ani zdaleka rozhodující pro jeho celkové vyznění. Mimoto stojí za upozornění i neméně zasvěcený Stoneův pohled do světa odborů a odborářského života; opravdu existuje a uchovává si relativně značný vliv např. při amerických prezidentských volbách. Pomineme-li některé nejasnosti v závěru filmu (byl usvědčen i Gecco?; bude hlavní hrdina odsouzen nebo mu bude k dobru započtena jeho spolupráce s vyšetřovateli a žalobou?), jedná se o ojedinělý tvůrčí čin. Čin, který je zasvěceným průhledem do jinak neprůhledného světa, jenž se - pomineme-li stoupající "koeficient virtuality" kasínového kapitalismu - ve svých podstatných znacích příliš nezměnil. (11.04.2013)

Mnozí uživatelé vyjadřují názor, že Stoneova Wall Street sžíravě a nekompromisně kritizuje kapitalismus jako takový. Dovolil bych si hrubě nesouhlasit. Film burze přiznává užitečnou funkci alokace kapitálu směrem k nejperspektivnějším projektům a firmám. "Drž se základů... prý mají nový lék... občas dobré věci potřebují svůj čas," říká Sheenovi jeho starý kolega, ztělesňující i starý přístup a ideály. Jde tedy o pomyslný souboj dvou filozofií investování. +++++ Ta první má čest, usiluje o dlouhodobé zisky, investuje tam, kde tuší zájem spotřebitelů a daňových poplatníků (nebo, ehm, vlády) o nabídku budoucích produktů a služeb. Ta druhá je posedlá rychlými zisky, v nichž dividendy hrají pramalou roli, důležité je využít krátkodobých výkyvů v ceně akcií. Levně koupit, draze prodat či levně koupit, vytunelovat a klidně zlikvidovat. Pokud mají takoví investoři (spekulanti v tom nejhorším slova smyslu) schopnost cenu akcií ovlivnit, tím lépe pro ně. Ten druhý přístup samozřejmě ztělesňuje Gekko. Gekko, kterému Stone přiznává vzdělání, charisma, nadané dítě, umělecký vkus, široký rozhled, fyzickou formu, nadšení pro novinky, sexappeal - všechno, všecičko Gekko má, jen soucit mu chybí. +++++ Filmem se motají ekonomická témata aktuální i po více než dvaceti letech. Insider trading - nezákonná praktika, kterou prý ale stejně všichni provozují, protože umožňuje získat větší zisky. Existuje dokonce hypotéza, že prakticky všichni mající dlouhodobě nadprůměrný zisk se jí oddávají. Oddělení vlastnictví od řízení - věc, kterou tentokrát kritizuje Gekko, ovšem proto, aby svého většinového vlastnictví využil k tunelování a "vyjebání" s malými akcionáři. Volatilita trhů. Hra s (ne)nulovým součtem. +++++ Stone si nepochybně jistou práci s nastudováním reálií dal. Zdá se mi, že ho to (zdánlivě) paradoxně v uměleckém výrazu svázalo. Rozhodl se jednoduchým příběhem o boji dobra se zlem, iluze s procitnutím svázat všechna témata do jednoho celku. Takových příběhů je dvanáct do tuctu. Zdá se mi, že chce vyprávět hlavně o Gekkovi, ale dává mu málo prostoru. Snad to má smysl v tom, že má větší šanci pomocí ostatních postav ukázat, čím Gekko není. Ten zůstává buď enigmou (ale film jej měl prozkoumat) nebo má strašlivě jednoduchý vnitřní život (ale to není zajímavé). Všechny postavy se mi jeví jako příliš modelové, sloužící k vyjádření politických názorů a apelů. Na to, že film vypráví "o lidech", je to málo. (25.10.2014)

Nemůžu se ubránit pocitu, že Stoneova fungující moralita měla daleko větší dopad v době svého vzniku a že za ty desítky let až příliš zestárla. Jsme stejně staří, takže to dokážu pochopit. Nedá se jí upřít atmosféra, protože diváka aktivně vtáhne do zpoceného a nervózního prostředí makléřů, a to i přesto, že se nijak neobtěžuje s vysvětlováním či aspoň naznačováním jeho pravidel. Hlavní slabinou je ale scénář, který jen trochu zběhlý divák lehce prohlédne už na začátku a vývoj postav i zápletky mu nedá příliš velkou práci. Naopak silnou stránkou je hlavní herecká dvojka. To, že válí oscarově úlisný Douglas není překvapením, ale odhodlaný Charlie Sheen, jehož postava nasadila ďábelské tempo, to je kreace vpravdě dechberoucí. Životní pravdy v tomhle filmu najdete, ale je jen na každém z diváků, aby posoudil, jestli je chce dostat tak jasně naservírované. (28.01.2007)

Tento film bude pro osoby s nijakou či minimální znalostí ekonomiky možná velmi spletitý a složitý na orientaci a pochopení celého tohoto fungujícího systému. Na střední škole jsem z účetnictví procházela většinou s odřenýma ušima a hodiny přežívala pouze z taháků. Tudíž se v tomto oboru absolutně nevyznám. Zhruba po hodině jsem se poněkud začala ztrácet, a celý děj mi přišel jako neustále se opakující, podobné momenty. Zpracování je poutavé a především herci v čele s Charlie Sheenem, a pro podobné role prachatých chlápků jako dělaných, Michaelem Douglasem, excelují. Wall Street však vyžaduje alespoň jisté znalosti trhu, jinak by se pro Vás mohl pobyt v jeho prostředí stát, tak jako pro mne, po chvíli jednotvárným a příliš odborným. "Analytikové by nepoznali akcie, ani kdyby jim spadly na hlavu." (06.08.2010)

Víc jsem si užíval snaživého Sheena než protežovaného Douglase, který se dle mého ani moc snažit nemusel (ta role je pro něj jako stvořená). Víc jsem si užíval řemeslnou stránku filmu (našláplá režie, výborná kamera Roberta Richardsona) než jeho morální ponaučení a "poselství" (burziáni jsou jen chamtivé svině, které "nic nevytváří"). Většinou Stoneovi skočím na špek skoro úplně, u Wall Street se tomu tak stalo jen z hlediska filmařského a hereckého, ne myšlenkového. 80 % (30.01.2007)