Diary of a Modern Dad
Denník moderného fotra
Režie:
Jan HaluzaScénář:
Jan HaluzaKamera:
Radim StřelkaHudba:
Ondřej BrousekHrají:
Jiří Mádl, Tereza Ramba, Lukáš Hejlík, Lucie Polišenská, Andrea Hoffmannová, Ivan Lupták, Robert Jašków, Lucie Benešová, Roman Zach, Pavla Tomicová (více)Obsahy(1)
Někdy vás život náhodně dostane do situace, kterou nečekáte, ale musíte se s ní vyrovnat jako chlap! Nataša a Dominik se neplánovaně stanou rodiči. Nataša, úspěšná designérka hraček pro děti, dokáže rodinu lépe finančně zabezpečit, a tak se dohodnou, že hlavní část péče o novorozence převezme jako otec na mateřské dovolené Dominik. Ten přistupuje k úkolu s poněkud naivní představou, že mu poskytne dostatek času napsat konečně knihu, kterou dlouho plánuje. Chyba lávky! Dominik musí vynaložit veškerou vynalézavost, aby během prvního roku vůbec zvládnul péči o malého Čeňka, z níž se chvílemi stává boj o přežití. Díky soužití s malým človíčkem však také objeví, kolik podob může mít láska… (Cinemart)
(více)Videa (4)
Recenze (269)
Projekt Deníčku je komerčně hodně známý a úspěšný. Bylo jasné, že na zfilmovanou verzi se nenechá dlouho čekat. Výsledek jsem pak slýchával, že není zlý, dokud jsem ho sám neviděl. Z cynického originálu udělali naivní průměrnou komedii, ve které mě právě ta naivita hrozně nebaví. Jirka Mádla a Terezka Voříšková jsou super ve všech ohledech kdykoliv je vidím, ale tady mi to prostě nesedlo. Bohužel. ()
Jsem zcela nemoderní fotr čtyř kluků na dva pokusy. A ne, špatně, souměrně to neberte, je to 1+3. Ano, slovy tři. Tedy trojčata. A pokud byste teď čekali nějaký dlouhý příběh o strastech rodiny s tolika dětmi, tak se jej bohužel nedočkáte. Nedočkáte se tedy ani řečí o tradiční rodině nebo rozdělených rolích, nedočkáte se ani srdceryvného nebo vtipného popisování neustálého shonu kolem dětí, nedočkáte se popisu probdělých nocí ani ničeho podobného. Jsme totiž rodinou zcela nemoderní. Záměrně píšu rodinou, poněvadž přesně tak fungujeme dnes už nějakých 20 let. Být tzv. fotrem jsem si v pohodě a s chutí "nacvičil" už u dítěte s pořadovým číslem 1, ano noční vstávání, krmení, přebalování, utěšování, venčení atd. Tedy všechny ty strašlivé záležitosti, které děsí dnešní generaci a vášnivě o ní diskutují, píšou blogy a předávají si zkušenosti na sociálních sítích nebo při těch vzácných příležitostech, kdy se maminky nebo tatínci sejdou i v parku na dětském hřišti, vybil se jim mobil a opravdu spolu i mluví! A když pak přišli ZÁROVEŇ děti s pořadovým číslem dvě, tři a čtyři, byly tyhle mnou nabyté zkušenosti moc fajn, nechcete-li tedy zaměstnat nějakou tu chůvu nebo nežijete s rodiči. A ne, nebylo to šílený a hrozný, jen občas únavný, ale to je tak všechno. Ono u nás vždycky platilo takový asi i divný pravidlo, který vyplývá z asi ještě divnějšího vztahu. Nejdřív ten vztah, je to jednoduchý, já mám rád svou ženu a ona mě. A víte co to třeba znamená? Poslouchat toho druhýho a vnímat to, jak mu je. "Já jsem unavená" totiž obvykle opravdu znamená, že je unavená. Ale to byl jen jeden příklad, to opravdu nestačí, ale pro pochopení..no to je na vás. Ono hlavně musí platit to "mít rád", a to se naučit nedá. A to pravidlo? No, to z toho vyplývá, my tak nějak děláme věci spolu, nic není tabu, tedy já uklízím (i když se mi kolikrát nechce a flákám to, jak ten "každej chlap") a žena mi pomůže třeba s pokládkou chodníku (i když ji nenechám tahat ty těžký dlaždice, ale jsem rád, že tam se mnou je) A takhle je to i s děckama... Tak a napsal jsem asi spíš malej deníček nemoderního fotra než okomentoval film. Tak tedy, no trochu šablonovitá ptákovinka na nedělní odpoledne na Nově s chlapem za blba neschopným zapnout pračku a dítě mu třeba načurá na brejle...ahahah. Ramba k zulíbání a do celkovýho lazení téhle romantické blbinky si sedla jako ta pověstná rozkošná prdelka na hrnec. Mádl děs, z něj romantickýho hrdinu prostě nejde udělat. Jirko, fakt se na tyhle role vyser a najdi se v tý režii, Vymáčknu maximálně dvě tuby krémíku.. ()
Letní KINO Nová zbrojovka/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 7/10 Prostředí 8/10/// PLUS: nejsou zde žádné dějové odbočky, které by komplikovali děj, žádný vyloženě záporák, který by hlavní dvojici šlapal po štěstí, je to o životě s dítětem, o pekle s dítětem, o strastech mladé dvojice, která k sobě lásku teprve bude muset najít, vše ale podáno odlehčenou a zábavnou formou MÍNUS: snad jediné co mi vadilo, že mi přišlo, že to je dlouhé, měl jsem pocit, že na to koukám dvě hodiny a přitom uběhla hodina, ale možná to byl záměr/// Shrnutí: Na tenhle film jsem se těšil. Můj mladší bráška by mohl vyprávět, mě to teprve čeká. No naštěstí mě film neodradil, i když je asi dost přesný, ale projít si tím musí (pokud chce, ale také pokud nechce) každý. Film nemá vyloženě špatné místo, pomalejší tempo je možná úmyslem, každopádně vyprávění je poutavé, humor lehký, nenucený a hlavní dvojice sympatická. Vedlejší postavy jsou o něco méně důležité, příběh nijak zásadně nekomplikují a ztvárněné jsou velice vhodně. Bavil jsem se a příjemně se na to koukalo./// Celkem 84%/// ()
Jiří Mádl a Tereza Ramba si užívají radosti a starosti se svým narozeným plodem lásky - synkem Čenkem. A těch starostí je o poznání víc. Společné soužití, neřkuli klasické manželství, je přinejmenším dočasně vyloučeno, tudíž oba uzavřou vzájemnou dohodu spočívající v tom, že ze žurnalisty Dominika se na celý rok stane fotřík na plný úvazek, než odjede za speciálním studiem do Anglie, kdežto mamča Nataša se bude moci nadále věnovat své prosperující práci designérky hraček v prestižní firmě. A když vám neustále dítě nechce spát, řve na celý byt, únavou vám z každodenních povinností o jeho péči klesá chlouba i každý chlup na těle a největším zážitkem je procházka s kočárkem, zrodí se v hlavě rozmrzelého fotříka nápad sepsat o svých "pekelných" zážitcích internetový blog. Společníkem se pak na dlouhé měsíce stává diktafon, který zaznamenává poznatky mužské výchovy, a děda, ochotně přepisující hlasový záznam do psané podoby. Hlavní, s čím jsem se v souvislosti s filmem byl nucen vyrovnat, byla skutečnost, že autorem námětu je chlap. Ten chlap se pod své dílo, jež má literární původ, dokonce podepsal a doufám, že se skutečně jmenuje Dominik Landsman (ve filmu je k vidění v mini roli mlčícího taxikáře). Patrně je to jedinec dostatečně příčetný, ovšem svoji uvědomělostí nemálo připomíná literární elaboráty afektovaných žen v domácnosti, které pyj znají z vyprávění a svými postřehy na dálku hormo(nenormál)nálně rozesmávají jednoduše smýšlející nakynuté hospodyňky. Normální chlap by takové knižní dílo sklapl po pár stránkách. Film se k mému podivu dal strpět. Vtipný jej moc neshledávám, je svojí skladbou a obsahem dost jednotvárný. Navíc zvolená image Mádla je naprosto otřesná, omšelý muž, brýle a nevzhledný vous, atraktivní Ramba by v reálu o takový hnus ani pohledem nezavadila. Mádl občasně dokáže být vtipný, a když nasadí svůj nakvašený výraz, je neskutečně šeredný. S Rambou jim to esteticky neladí, ovšem herecky válcují zbytek osazenstva. Vedlejší postavy totiž nejsou nikterak zajímavě posazené. Výskyt Lukáše Hejlíka coby expřítele a pracovního kolegy Nataši, větřícího svoji druhou šanci, není scenáristicky příliš propracovaný. Rodiče Dominika ztvárnila již tradičně obsazovaná manželská dvojka Pavla Tomicová a Ondřej Malý a také zrovna komediálně nestrhne. Malý ztvárnil bývalého hokejového trenéra, který ve svém vnukovi vidí budoucí brankářskou naději, což je na jeho účinkování to nejvtipnější. Rodiče Nataši hrají Lucie Benešová a Roman Zach, těm scénář nepřivodil žádný komediální náznak, jsou ve filmu úplně zbyteční a museli by se stát rodiči Ramby ve velmi brzkém věku. Režisér Jan Haluza se spojil scenáristicky s Marcelem Bystroněm, a režíruje dvojím způsobem - kvalitně i nekvalitně. A ten nekvalitní způsob natočení některých scén ruší ty sympaticky a povedeně natočené scény a pasáže. Katastrofální jsou kupříkladu scény natočené z perspektivy batolete, natahované ručičky plačícího dítěte jsou evidentně umělé, Mádlovi na obličeji přistávají zbytky odvrženého jídla, také dětský zásyp a moč, což je samozřejmě poznatelné, že autorem nebylo mimino, nýbrž asistence režie. Šílená je i scéna, kdy Mádl tryskem jede na koni po silnici, aby dohnal svoji milou, která ujíždí v taxíku, což mohlo být i vtipné. Jenže následná pointa vtipnost zcela zadupe. Charakterově jsou obě hlavní postavy poměrně rozličné. Dominik působí, že děti nemá rád, je však naprosto průhledné, že postupně svým otcovským povinnostem zcela láskyplně propadne. Nataša je hodná až nenáročná, pysky si kariérně začne hníst až posléze, skoro to vychází až na závěrečné kolo filmu, a jedním dítětem tahle dvojice nekončí. Ondřej Brousek hudebně zabrousil až k hudebním doprovodům rodinných filmů Chrise Columbuse, kde notová osnova vyznívá podobným způsobem. Debut to není nikterak pozoruhodný, ale ani zavrženíhodný. Prostě výsledek třeskutě nepobaví, zejména mužskou část publika. 5/10 () (méně) (více)
Čím je ten Mádl starší, tým zvláštnejšie rozpráva. Ale nejak tak môže vyzerať rodičovská komédia, ktorá mohla ísť viac za hranu namiesto tej romantickej linky, ktorá tomu ubrala tempo a švih. Pobaviť som sa ale pobavil, Haluza dobre spracoval predlohu, Rambu môžem vždy a nešklbal som si kotlety. Rodičovstvo môže mať veľa podôb. 3 z 5 ()
Galerie (42)
Zajímavosti (13)
- Skutečná manželka a syn Dominika Landsmana se nejmenují Nataša a Čeněk, jejich skutečná jména dlouhodobě drží v tajnosti. Stejně tak jeho syn ve skutečnosti nemá dědečka v kouzelné zemi Sedmimoří, jak je uvedeno v knize „Lapuťák a kapitán Adorabl“. (vojtaruzek)
- Pavla Tomicová hraje Jiřímu Madlovi (Dominik) matku, stejně jako ve filmu Rafťáci (2006). (Zix.)
- Tereza Ramba sice hraje roli maminky, ovšem vlastní dítě by do filmu nepůjčila. „To v žádném případě, i když je tady se mnou pořád, je tady spousta prodlev, takže s ním mohu trávit spoustu času,“ prohlásila herečka. (Duoscop)
Související novinky
Finále Plzeň až k jádru českého filmu
34. ročník filmového festivalu Finále Plzeň se letos opět uskuteční na podzim. České filmové žně začnou 24. a skončí 29. září. Do kin od léta míří řada nových snímků a Finále je nabídne pohromadě… (více)
Reklama