Můj brácha má prima bráchu

Další z velkého množství filmů, na kterých jsem "zamlada" ujížděla. Teď z větším časovým odstupem zjišťuji, že snímky tohoto typu dost nadhodnocuji. Tři hvězdičky je vážně moc. Ale co, příběh to má, člověka to pobaví, a že je to trochu jednoduché a stupidní? Takové jsou přece i americké romantické komedie, které mívají běžně kolem tří hvězdiček...a tenhle film je aspoň náš :-) (10.10.2009)

Už jsem to říkal několikrát a určitě to ještě mnohokrát zopakuji. Mám rád české filmy a staré komedie zvlášť. A tahle je povedená. Škoda, že film nemá kvalitnější hodnocení. Snad obhájím to své. Pro mě je to opravdu komedie. Navíc s kvalitním obsazením. Libuše Šafránková a Jan Hrušínský mistrně předvádí své nezkušenosti s láskou, Roman Čada jako talentovaný kluk se svým talentem hodně blížil Tomáši Holému. Ale Josef Bláha a Vladimír Menšík, ti tomu všemu dodávají punc nadstandartnosti. Jen si vzpomeňte, jak Bláha přijde za Menšíkem, který zrovna tapetuje a zničeho nic mu pomáhá a ten na něj nechápavě zírá. A vůbec, rozkoly mezi oběma rodinami a jejich smiřování, vše se točí ohledně vztahu Honzy a Zuzany, přináší vtipné dialogy a situace. Vladimír Menšík vykládá, jak je hrozné čekat na ženy, že mu stačí pět minut a je hotový a nakonec stojí před domem v bačkorách. A to jsou jen dvě z mnoha, na které jsem si vzpomněl. Nemůžu si pomoct, tenhle film patří k těm komediím, které mě prostě baví a nepřestanou bavit, ani kdybych je viděl stokrát. (05.10.2015)

Jedna z těch trapných sraček, kde je člověku líto, že tady hraje Libuše Šafránková a kdy to nefunguje ani nostalgicky. Je to druhý film, kde mě lezl už tehdy na nervy jistý Jan Hrušínský (tím prvním byla Saxana, ale tam to bohatě vynahradili jiní herci a to i v epizodních postavičkách), takže na rozdíl od zdejších jásajících kinofilů posílám do dopadu a jsem si jistej, že už to nikdy víckrát neuvidím. (08.09.2020)

Mládežnická vztahová komedie, která se ke konci zvrhne v sexuálně osvětovou příručku s vyloženě apelativními scénami (aneb Když vám to neřeknou doma…). Pro příslušníka každého pohlaví jsou příznačně přípustná pouze striktně limitovaná sociální role. Žena patří k muži, po jehož boku by měla jako vzorná manželka rodit děti a obskakovat plotnu. Jediným účelem koitu je konsekventně plození dětí, nikoli tělesná potěcha partnerů. Pozemské rozkoše jiného typu (jídlo, pití, tanec) film přitom oslavuje bez ostychu, který provází milostné námluvy ústředního páru. Trapnost sbližovacích scén se možná trochu vymkla kontrole tvůrců, ale roztomilost, tu sexuální naivitě Hrušínského a Šafránkové upřít nelze. K milostné scéně se schyluje s pompou, jako kdyby se měly udělovat Medaile Za Zásluhy, což odpovídá oficióznímu pojetí této aktivity v normalizační kinematografii obecně. Nepřekvapí tedy, že pro šťastnou budoucnost mladých je důležitější, aby obstáli před rodiči a dalšími autoritami (lékař) než jeden před druhým. Jako kdyby to nestačilo, do jejich sbližování je přimíchán ještě ministr, samozřejmě soudruh dobrosrdečný, usměvavý a chápavý. Nevím, šlo-li o záměr, ale ve výsledku působí filmem prezentovaný sex velmi asexuálně, jako činnost, která musí být ve společenském zájmu konsolidována na několika úrovních. Výsadou snímku jsou dobří herci všech věkových kategorií, v jejichž podání ani hlášky nejvíce zatížené genderovou stereotypizací nevyznívají tolik urážlivě („ty ženský jsou zvědavý“, „holka musí čekat, až za ní kluk přileze“, „ty máš nápady, až je tě na holku škoda“). Herci, hlášky a idylické vykreslení společnosti (usměvavá prodavačka, mezilidská slušnost) – co víc mohou dnes normalizační komedie nabídnout? Vkusnou zábavu a poučení už jen horko těžko. 55% (11.09.2017)

Klasický film z řady podobných snímků 70. a 80. let 20. století u nás. Ničím moc nezaujme, ale také neurazí. Při dlouhých večerech, kdy v programu není nic dalšího na výběr, sahám obrazně s klidem po tomto filmu. Už jen díky Vladimíru Menšíkovi a Josefu Bláhovi. Jan Hrušínský je zde mimořádně otravný a Libušku Šafránkovou lituji, s jakým je pitomcem. Ale v mé filmotéce byste tento film hledali marně. (06.02.2011)