Lekce Faust

nostalgické +3* ze vzpomínek skládám komentář na tento oceňovaný film o Faustovi. Musel jsem si pustit pár ukázek a musím říct, že po stylové a trikové stránce je výborný a určitě Petr Čepek svou roli taky nezkazil. Takže jsem musel mít problém s příběhem a tak bude potřeba si ho za pár let zopakovat. A pak se uvidí, zda jsem do něj dozrál a nebo si dočasnou známku zaslouží. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (30.01.2020)

U Švankmajera to mám buď a nebo - top flick nebo nepochopení... Tohle je (možná i díky detailnější neznalosti předlohy) spíše (i přes klasicky zajímavou Švankmajerovu formu a přeci jen zevrubnou znalost předlohy) ten druhý případ. Každopádně za baletky žeroucí gulášovou polífku z ešusů jedna hvězda navrch B) (17.04.2011)

Brilantni film, který, nedostane ode mne plný počet, pac jsem proste viděl před ním, Alenku, jakožto 1.dlouhometrazni Svankajeruv film. V každém pr. Cepkova totálně vybroušená kreace(kterého žeru již od 3 Veteránů!!!) , za kterou by se nemusel styděti ani Max von Sydow či jiní pani herci. A je to snad 1 z mála filmu, u kterého se shodnu se svou sestrou, se kterou mám jinak, total odlišné filmové názory. 😁 P. S. Souhlasím s utkvelou představou, že jest VELKOU škodou, že pan Čepel, nás již po tomto nikdy v ničem, neoblazi. Proto si tento film nepouštím, pac mi vždy přijde na mysl fakt. že je to jeho poslední film. Byl jsi perfektní,,chlape! A budeš nam(kteří tě dokázali náležitě oceniniti) navždy! chybět! R.I.P. (02.02.2020)

No, tohle je celkem překvapení a snad nejlepší Švankmajer, s jakým jsem měl tu čest. A lepší už asi v rámci celovečeráků nebude, zbývá mi už jenom Otesánek. Každopádně, Lekce Faust funguje dokonale. Je zajímavě propojená i s vedlejšími postavami, má to typické Švankmajerové bizarnosti, kterých tu není málo (kde jinde uvidíte loutku kašpárka sedět na záchodě?), promyšlené je to i příběhem, obrazy fungují taky dokonale, Čepek pak v nějakých scénách působí fakt jako démon a to k tomu ani nepotřebuje rohy, stačí ho jenom dobře nasvítit. Dokonce mě to ani nenudilo. Navíc, celé se to naprosto vymyká všem ostatním českým filmům, protože něco takového fakt natočí jenom Švankmajer. Tady se mu to ale poprvé povedlo dotáhnout k dokonalosti. A každá scéna tu sama něco říká, každá na něco odkazuje a nedá se to za jedno zhlédnutí pobrat všechno. Fakt, tohle je hodně povedený film. Sám jsem nečekal, že by se mi tak líbil. A líbí se mi, že to celé není o zlu, ale o tom, že člověk má svobodnou volbu, jestli se obrátí k dobru nebo ke zlu. Vlastně jsme hlavními hrdiny našich vlastních životů (filmů) a je jen na nás, jestli budeme ti kladní, nebo ti záporní. 5* (24.05.2019)

Pán účtovník sa vracia z práce domov. Nečaká ho však Pina ani Mariangela, ale čosi omnoho horšie... Lekce Faust je survival horor, ktorý na rozdiel od Resident Evil disponuje tak odzbrojujúco rafinovaným a sofistikovaným výrazovým aparátom, že sa "rozchodí" omnoho ťažšie než pohľad na nemŕtvoly. Švankmajer sa vracia k Donovi Šajnovi a jeho bábkovému ansámblu, no vo Faustovi ho konfrontuje so "skutočnou" realitou a "skutočnými" ľuďmi. Faust sa proste vlieva do reality a rozpúšťa sa v nej. Nezaniká, ale delí sa a distribuuje. V tejto súvislosti ma mimovoľne napadá iracionálna spojitosť so surrealistickým fotografom Aloisom Nožičkom, ktorý v 60-tych rokoch jednu svoju snímku opatril luxusným názvom "Omlouvám se vám, že se tu rozpouštím". Pokojne by to mohol byť alternatívny názov pre Lekce Faust (Švankmajer ale býva v názvoch svojich diel krajne vecný). Film ako taký nehodnotím, voči surrealizmu by to nebolo fér (je mu totiž "programovo" úplne fuk, aký druh vyjadrenia si práve volí - Lekce Faust by kľudne mohol byť laternou magikou rovnako dobre ako kolážou či "zabaleným objektom"), radšej si subjektívne zrekapitulujem režisérov štýl (i keď on sám by mal voči použitiu slova "štýl" výhrady) - okrem povestnej animácie rád používa prvky hororu, koncentrovaný pohľad na veci (videné akoby prvýkrát), rozprávkovo pôsobiace opakovanie určitých motívov, dobrovoľný vstup obyčajného človeka do neobyčajných súvislostí (paralelných, alternatívnych svetov), v ktorých sa ozrejmuje jeho skutočné Ja a neprehliadnuteľný záujem o základné ľudské potreby (jedenie, pitie, sex, spánok, ale napr. i snenie), ktorých nenaplnenie sa prejaví ako motív a ich následné uspokojenie ako rozčarovanie či dokonca katastrofa (súlož s bábkou vo Faustovi, naplnenie materstva v Otesánkovi, potvrdenie teórie v Otrantskom zámku, prebudenie v Něco z Alenky, markýzova posledná večera v Šílení) - je zaujímavé, že "princíp slasti" tu často neprináša satisfakciu. Každopádne Lekce Faust na mňa zapôsobila (mimoriadne) slastne bez toho, aby došlo k nejakej ujme. A keďže film tématizuje mágiu a alchýmiu, proste sa mi chce bez komentára zacitovať Viléma Reichmanna (zhodou okolností ďalšieho surrealistického fotografa): "Poezii nazývali alchymisté to, co nemohlo být vysvětleno. Je to slepá jasnovidnost, obrodná skáza rozumu, ozón, který je cítit při skratu představ, duvěra v nejistoty". Chápete, páni (to, čo nemôže byť pochopené)? (03.05.2006)