Freonový duch

Snad první československý eko film, který se snaží pohádkovou formou odradit od používání sprejů s freony. Přiznám se, že dějově si už moc nepamatuji. Přesto ve mně zanechal film hlubokou stopu. Vzpomínám si, že poté, co jsem jej viděl, jsem neustále kontroloval každý sprej, jestli neobsahuje zakázanou látku – freon. Bez tohoto filmu by to slovíčko pravděpodobně znal jen zlomek lidí a jsem přesvědčený, že by ani nevznikla hláška v seriálu Most! „freon v piči“. (29.09.2020)

Poslední povedený výchovný dětský snímek na ekologické téma. Pohádkový motiv je nejjednodušší způsob, jak dětským divákům osvětlit nějaký problém, v tomto případě látku freon, který začal dělat v přírodě neplechu. A právě pohádkovou atmosféru to má. I tentokrát to byl přesný tah na branku. Příběh je jednoduchý,pochopitelný, veselý, nikterak nenudí a ani nezapadá do patosu, což podporují i výborné dětské herecké výkony a pochopitelně nezaměnitelný Vlastimil Brodský. (22.10.2013)

Freonový duch by se skoro mohl jmenovat "Ať zhynou duchové!" Jako dítě z lázeňské oblasti jsem záviděla těm dětem, které měly za barákem nějakou pěkně čadící továrnu, protože se mohly dočkat ducha a parádního dobrodružství. Nevím, zda písnička o tom, že máme rádi zvířata, byla složena pro tuto pohádku, ale nikdo před tím ani potom mi nepřišel s koncem, že hebkou srst má například ježek, tak vtipný, jako mi přišel Marek - Radek Hoppe. Jako dospělé mi sice vrtá hlavou, proč některým duchům čerstvý vzduch přinášel smrt a jinému svědčil a proč se každý jeden z duchů vlastně stal duchem, stejně jako proč jen Leopold Lorenc měl schopnost se zhmotnit, ale kdo by v tom ryl. Smutně pragmaticky pravdivý je Lorencův povzdech. "Dokud vás budou vychovávat lidé, co kradou spreje, špatně se vám povede." (02.04.2016)

Čichám, čichám, okatou snahu znovu si zazpívat "dumky žalky a co já??" No, co si budeme povídat, Ať žijí duchové byli, jsou a budou jenom jedni...o tom asi nemá cenu nějak dlouze polemizovat. Každopádně Zdeňku Zelenkovi se podařilo zplodit celkem podařenou dětskou podívanou. Lehce nezvyklou, s ekologickou stopou, ale byl tam příběh, bylo tam dobrodružství, bylo tam nadpřirozeno, písničky taky a místo Sováka Brodský.....sice už nejede na všechny válce, ale pořád je hlavním držákem. Freonový duch dokazuje, že jestli něco tuzemská kinematografie let nedávných něco opravdu uměla, tak to byli snímky pro děti a mládež. (16.01.2018)

Věřte nebo ne, Freónový duch patřil mezi nejděsivější filmy mého dětství. Po letech (a že jich pár uběhlo) se nedá upřít jisté kouzlo záhrobních starostů, mašiny Matildy nebo např. Brodského postavy, ale každopádně pojmy jako strach a fascinace časem vyprchaly a já už v tom vidím jen ten ekologický námět, alias škodlivé freony... Kyjótský protokol na ně! 60% (10.02.2007)