Freonový duch

Jako malému se mi to velmi líbilo....především jsem vzpomínal na krásnou roli pana Brodského. Bohužel po opětovném shlédnutí jsem kromě právě pana Brodského na filmu nenašel nic zajímavého...Max tak nadčasové poselství o ekologii, které je dnes aktuálnější čím dál víc. Bohužel tak jako každý film kde jsou děti v hlavní roli, mě to už dnes moc nebavilo... 39% (28.07.2022)

Snad první československý eko film, který se snaží pohádkovou formou odradit od používání sprejů s freony. Přiznám se, že dějově si už moc nepamatuji. Přesto ve mně zanechal film hlubokou stopu. Vzpomínám si, že poté, co jsem jej viděl, jsem neustále kontroloval každý sprej, jestli neobsahuje zakázanou látku – freon. Bez tohoto filmu by to slovíčko pravděpodobně znal jen zlomek lidí a jsem přesvědčený, že by ani nevznikla hláška v seriálu Most! „freon v piči“. (29.09.2020)

Zajímavě pojatá moderní pohádka o tom, kterak znečištěné ovzduší kazí naše životy. Velmi aktuální v době konce osmdesátých let a stále varující, stále výchovné. Filmově hezky zpracované, opravdu hodně ale dělá Vlastimil Brodský v jedné z hlavních rolí. Občas mrazivé, občas smutné, snad i dnes pro diváky, nejen děti, přitažlivé. (06.05.2011)

Takhle moderní pohádka mi vždycky přišla víc depresivní než kouzelná. Nezměnil to ani sympatický Vlastimil Brodský, ani železniční tématika. Námět je ovšem perfektní. Freony byly tou dobou sice už pár let v nemilosti, ale nově kapitalistické Československo čekalo nákladné odsiřování elektráren, utlumování těžkého průmyslu a sanace mnoha ekologických zátěží. A i když se nás mogoři z Extinction Rebellion snaží přesvědčit o opaku, životní prostředí se od devadesátých let znatelně zlepšilo. Následky kyselých dešťů ještě úplně nezmizely, ale jejich výskyt se u nás pomalu stává stejným anachronismem, jako devadesátková posedlost nosit o dvě čísla větší velikost oblečení. (07.01.2021)

Freonový duch by se skoro mohl jmenovat "Ať zhynou duchové!" Jako dítě z lázeňské oblasti jsem záviděla těm dětem, které měly za barákem nějakou pěkně čadící továrnu, protože se mohly dočkat ducha a parádního dobrodružství. Nevím, zda písnička o tom, že máme rádi zvířata, byla složena pro tuto pohádku, ale nikdo před tím ani potom mi nepřišel s koncem, že hebkou srst má například ježek, tak vtipný, jako mi přišel Marek - Radek Hoppe. Jako dospělé mi sice vrtá hlavou, proč některým duchům čerstvý vzduch přinášel smrt a jinému svědčil a proč se každý jeden z duchů vlastně stal duchem, stejně jako proč jen Leopold Lorenc měl schopnost se zhmotnit, ale kdo by v tom ryl. Smutně pragmaticky pravdivý je Lorencův povzdech. "Dokud vás budou vychovávat lidé, co kradou spreje, špatně se vám povede." (02.04.2016)