Akumulátor 1

Jsem v bezvědomí. Už třetí den jsem v bezvědomí, a nevím o tom, protože jsem v bezvědomí. Tento film od Svěráků mi byl jako mladšímu zakazován a později jsem ho kdovíproč pořád opomíjel, nebo na něj zapomínal. Naštěstí toto léto jsem už tento svůj obrovský rest konečně dohnal! Nejsem sice fanda sci-fi, ale tenhle film dopadl v mých očích skvěle. Možná nesourodé spojení mladého zapáleného Jana Svěráka, toužícího natočit americký film v Česku, jeho otce Zdeňka s typickým inteligentním slovním  humorem a Sklepáka Jana Slováka (hlavního herce z Kouře, zde se mihne jako mladý pomocník v obchode) nad scénářem v divokých devadesátkách přineslo skvělý výsledek. Něco takového dát dohromady chce opravdu kus úmění a nápadů, byť třeba výsledku k dokonalosti kapánek schází. Ale nadšení mladého Svěráka se například projevuje v unikátních proslavených záběrech vymodelovaných částí těla,  sklepáckou poetiku  jsem zase shledával v momentech uvnitř televize, na které jsem si možná musel chvíli zvykat, jak byly bizarní a ujeté. A tatínek Zdeňěk je bezpečně poznat pod kusem skvělým hlašek (mým favoritem je JEDNOZNAČNĚ: Vidíte, já přírodní léčitel. A nemůžu do přííírody!!!) Užíval jsem si i mistrovo typické neherecké civilní herectví v možná trochu netypické poloze záhadného léčitele. Naprosto úžasný a neodolatelný je ale Petr Forman v hlavní roli, který předvedl přesný chcípacký výkon a v tomto duchu vtipně podat i některé správně mimoňské hlášky (Když já bych si chtěl i povídat, když mi vy mi pořád strkáte něco do pusy.) BTW:  Já byl vždycky Tichoprd.. Líbil se mi  i Labuda a dokonce  i Polívka se tentokrát vybudil ke skvělé komediální kreaci. A že televize bere energii? No, když někdy (skoro furt) koukám do obrazovky, taky mám najednou občas chcíplý pocit, takže na tom sdělení něco bude. Svěráci ale ve výsledku především servírují laskávý příběh o nalezení lásky, který se nesnaží nějak šokovat. A fakt je to i trochu ze života, otázkou je jen, jak moc konkrétně z toho vašeho života. To už si musíte říct samy.  Jen je to možná místy trochu chaotické s pár hluššími momenty, což mi braní k ještě vyššímu hodnocení. Jinak samozřejmě velká spokojenost. (27.07.2023)

"Jsem v bezvědomí. Už třetí den jsem v bezvědomí a nevim o tom, protože jsem v bezvědomí." Nevím, po kolika letech jsem dnes Akumulátora viděl, ale vím určitě, že "tehdy" se mi tolik nelíbil. On je to nejen nejoriginálnější film Jana Svěráka, ale podle mě také nejoriginálnější film, který u nás od revoluce vznikl. Na diváka se valí přímo tuny ohromně hravých nápadů (za první scénu ze "světa za obrazovkou" by se rozhodně nemusel stydět ani Terry Gilliam), hudba burácí hlavním motivem přímo elfmanovským, na zpočátku trochu zvláštní herectví Petra Formana se zvyknout dá a Zdeněk Svěrák, Marián Labuda nebo Bolek Polívka jsou samozřejmě jistoty. "Ráno jsme byl u prezidenta. Jedině on by mohl zrušit televizní vysílání." - "A co vám řek?" - "Vůbec mě k němu nepustili." (16.10.2015)

Dlouhých 20 let trvalo, než jsem tento film konečně zhlédl. Přitom jsem kolem něj dlouhé roky chodil a měl ho tak nějak zaškatulkováno mezi filmy, které sice nemusí být špatné, ale nijak nehoruji pro to je vidět, a pokud by se mi to nikdy nepodařilo, asi bych toho nijak neželel. Nu, letošní prázdniny mi je asi díky Dvojce a jejím televizním reprízám zajímavých českých filmů souzeno napravovat podobné filmové resty. Bezprostředně po dokoukání AKUMULÁTORA jsem si uvědomil dvě věci: ten film je dost jiný, než jsem původně měl za to, a pokud bych ho neviděl, celkem bych o nic nepřišel (takto jsem si však mohl udělat pomyslnou poslední čárku ve Svěrákově režijní filmografii, kterou mám nyní nakoukanou komplet). Film je to rozhodně zajímavý a najde se tam celá řada originálních nápadů a filmařské invence (třeba všechny ty záběry jakoby z vnitřku žil, srdce, ústní dutiny či převodovky k nim rozhodně patří). Mně osobně však až tak nesednul, a řadím ho k podobným českých filmovým hříchům 90. let, jako byl třeba KRVAVÝ ROMÁN - ó ano, porevoluční česká kinematografie si hledala svou cestu a občas odvážně vykročila do experimentálních vod, jako v případě těchto dvou formálně odvážných filmařských počinů, ale výsledek zůstal bohužel někde na půl cesty, a zásadní filmový milník se vytvořit nepodařilo. AKUMULÁTOR je vcelku sympatický bizar, který jistě strčí do kapsy valnou většinu těch blbostí, které se tehdy točily, ale za sebe nemám problém napsat, že to je jednoznačně nejslabší Svěrákův film vůbec. (25.07.2014)

V prvom rade by som chcel povedať dve veci, ktoré ma jednoducho uchvátili na tomto filme. Za prvé to: že film je robený podobnou formou akou sú robené diela Magického realizmu v podaní literárnych velikánoch Marqueza a Murakamiho. - to jest normálny svet, kde existuje hlavný hrdina, ktorý má všedné problémy, ale ktorý sa dostane do nevšednej situácie, a jeho pararela, ktorá sa nachádza v inom svete - v tomto prípade v tom televíznom, čo slúži rovnako ako nepriama kritika. Za druhé je to fakt, že Svěrák tento film natočil naozaj podľa amerického štýlu a nebyť češtiny a hercov, tak by ste vôbec nepovedali, že sa jedná o nejaký ten český film. V tomto je film absolútne novátorský, originálny a pôsobivo spracovaní. Čo sa týka deja, mohol by som mu vytknúť pár samoúčelných scén a tiež mi prišlo, že život normálneho hrdinu, bol natočený len tak, aby s tým ostatkom tvoril nejaký väčší celok a preto sú niektoré pasáže až príliš pomalé a až príliš zbytočné. Inak musím pochváliť Petra Formana, ktorý predvázda znamenitý herecký výkon, aj keď teda jeho postave som neveril. Ako obvykle je geniálny Svěrák starší a Labuda st. Film ktorý jasne dokazuje, že Ján Svěrák patrí k najvšestranejším a najoriginálnejším českým režisérom súčastnosti. Film, ktorému som ochotný odpustiť aj nejaké tie prešľapi. (31.03.2009)

Asi najuletenejší Svěrákov film. Akumulátor je kult, implikujúcim pojmom, ktorý niečo nehmotné vyjadruje a v mojom ponímaní predstavuje (čo sa týka karikaturistického zveličenia) socialistickú verziu Pravdivých lží - kde výbežky a otravné zhovadilosti z televízie zapĺňajú životný rytmus hlavnej postavy a do nemalej miery ovplyvňujú jeho súkromie. Dnes by sme toto vyciciavanie energie mohli aplikovať pre mobilné prijímače alebo sociálne siete. Princíp sa nemení, iba doba. (11.11.2020)