Akumulátor 1

Krásná výkladní skříň zlatých devadesátých ve svobodném českém filmu. Nevšední téma, žánrové hrátky, inspirace zahraničím, ale také cimrmanovská recese (Svěrák starší v páru s Kolářovou, Smoljak se svými průpovídkami), překrásné ženské (a jejich výstřihy sledované hravou optikou velmi mladého režiséra) a vzpomínka na dobu, kdy bylo možné věřit všemu. Některé popkulturní odkazy možná trochu zeslábly, jiné potěší i po letech. Láska k filmovému médiu je nicméně jasně čitelná, nejlepší gagy jsou s ty podtitulky. O práci s hlavními motivy z Nabucca ani nemluvě. (17.02.2009)

Ano, žánrově opravdu těžce uchopitelné. Těžko říct, co to vůbec je. Zda komedie, zda sci-fi, či něco úplně jiného. Spíše si myslím, že od každého žánru to má v sobě trochu. Zdeněk Svěrák je skvělý, jeho syn Jan jako režisér je taky velmi kvalitní. Ráda jsem se dívala i na epizodku s mým oblíbeným Smoljakem. Ono celkově ten film je docela zajímavý. Sice je starý a tudíž ta kvalita nic moc, ale kouzlo to ještě má... (26.06.2013)

Jakože jsem zvyklý filmy hodnotit ještě v den promítání, na Akumulátor 1se můj mozek potřeboval vyspat, přebrat si ho, analyzovat. No, je fakt, že v konkurenci filmů jako jsou Obecná škola, Kolja či Tmavomodrý svět, to nemá vůbec jednoduché, ale zvládl to se ctí. Musím určitě vyzdvihnout originalitu snímku (takováhle díla se moc netočí), civilní herecké výkony (Forman, Svěrák, Polívka, Labuda), humor (ironický, parodující), dobré triky (na tu dobu, ještě v k tomu v českém filmu), některé zajímavé myšlenky ("Svět je složitý jenom tak, jak složitý ho chceme vidět" se mi líbila asi nejvíc + vůbec ten samotný nápad s televizí jako vysávačem lidské energie), obstojný konec a závěrečné "ponaučení". Nejspíš si projekci za čas zopakuju (a třeba Akumulátor 1 budu vidět jinak než teď), ale aktuálně to bude za 4*. (16.03.2010)

Energetická vlna, která mohla tepat v žilách všech českých filmařů této doby, alternativní přístup k filmování, uvolněné herectví a prakticky neomezené možnosti ztvárnění. To vše dělá snímek, v mých očích, nadprůměrným. Je to vidět jak na scénáři, tak na režii. Svěrákovci si hrají. Hrají si s energetickou vlnou, jež nás obklopuje dnes a denně. Vše, i my sami, jsme jen zhmotnění určité energie. A každý potřebujeme občas vypnout. Energie je totiž dvojí. Zlá a dobrá. Je potřeba hledat. I s nešvary ( reklama na kávu s uhlazeným Vašutem) se jedná o výjimečně pojatý snímek, který zůstává ve svém pojetí osamocen. P. Forman zde, po filmu Vojtěch řečený sirotek, dostává další velkou příležitost, škoda, že na dlouhou dobu jedinou. Skok Věry Křesadlové je milý, Polívka je trochu moc a Pergnerová skoro k nepoznání. Rozhodně to má v sobě takový vyloženě český nádech daného žánru. (13.07.2014)

Zdaleka nejprogresivnější a nejlepší Jan Svěrák, což je trochu smutné. Je asi škoda, že podobný počin přišel tak brzy a diváci ho nepřijali, protože režisérova kariéra se mohla ubírat úplně jiným směrem. Každý záběr je vizuálně nápaditý, originální a neuvěřitelně svěží. Podobně na tom je i tempo, které je dost svižné a celé to vůbec připomíná jeden dlouhý klip, kterému chybí jen nějaký úderný song a výraznější hudební motiv. Ocenit se musí i chytrý a nadčasový scénář, který je paradoxně dnes ještě aktuálnější než před třiceti lety a zároveň je jemnou parodií tehdy populárních akčních filmů a scény jakýchsi "přestřelek" s televizí skrz dálkové ovladače patří k naprostým vrcholům. Petr Forman je v titulní roli zcela přesný a potřebně "nenápadný", hodně zajímavá pak je i Edita Brychta, mezi oběma navíc funguje vztahová chemie, zmínit se pak musí i velmi dobrý Zdeněk Svěrák v asi nejbizarnější roli své kariéry. V závěru je oné progresivity asi trochu moc a poslední třetina je přece jen až moc překotná a tvůrce trochu vyměkne, to ale moc nemění na tom, že Akumulátor 1 je jedním z nejoriginálnějších porevolučních počinů, který na své aktuálnosti neztratil zhola nic a navíc se nestihnul devalvovat pokračováním. 75 % (15.02.2024)