Pátek čtrnáctého

Jako napínavé psycho krimi dobrý. Překvapily mě dvě věci: film působí, jako kdyby se odehrával, případně byl natočený v sedmdesátých-osmdesátých letech minulého století (až na mobily), a někde ve dvacáté minutě jsem s velkým překvapením zjistil, že se odehrává v Praze (kulisy a postavy mi evokovaly ten nejhorší možný vidlákov). Postava polodementního vyšetřovatele byla snad režisérská pomsta všem policajtům. Ale zápletku to mělo super a do poslední chvíle se podařilo držet napětí. (09.08.2016)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Prostředí 7/10/// +výborné obsazení, dobře zahrané, vztah Dolanského a Vacka zaujme, je to uvěřitelné, má to dobré napětí -mohlo být i o něco delší/// Výborný krimi film křížený s psychologickým dramatem jak z pohledu vyšetřovatelů, tak i z pohledu samotného vraha. Sledujeme jeho strach, jednání i snahu aby ho nedopadli. Já vím moc dobře proč mám rád Dolanského. Nikdy nezklame, vždy hraje přesvědčivě. Tento film se mi svým námětem a následným zpracováním moc líbil./// Celkem 79%/// (20.11.2009)

Bohužel zajímavý námět skončil někde na půli cesty. Krom toho, že se Karel Zima zamiloval do krásné herečky, jejíž jméno jsem z titulků nebyl schopen vydedukovat - nefiguruje ani nikde na fotkách u uvedených jmen, u některých fotky pro jistotu nejsou, a Sandra Pogodová nám ukáže prsa, žádné drámo se nekoná. Jan Dolanský jen vyhrožuje a vyhrožuje a pro jistotu i ujišťuje, že se malému příteli nic nestane, když bude mlčet a tím to končí. Ani v závěru se nejedná o žádné zvláštní napětí. Policie má nakonec snadnou práci. I proto, že Jan Dolanský se vlastně udá sám. Kdyby nešel na pijatiku s partou Matěje Hádka, asi by na něj kriminalisté jen stěží přišli. Na konci jim pak pomůže ještě ségra malého špunta. Hodně průměrná kriminálka, která divákovi nenabízí ani možnost si zahádat, kdo je oním pachatelem a protože ho policie sama vlastně nevypátrá, tak je to jen čekání na to, kdy ho dopadnou. Ve zbytku nuda. (31.03.2020)

Tak jsem na to koukla. Spíš omylem, řekla bych. Dávali to v telce. Špatně jsem koukla na datum narození filmu a myslela si, že je mnohem mladší. Nebylo to tak úplně blbý, dokonce jsem to dokoukala. Přišlo pár nesmyslných zápletek s divným vyšetřováním. Přívrženci Dolanskýho si asi pošmáknou, podle mýho hraje pořád stejně teď jako před dvanácti lety. Na konec jsem se dostala převážně ze zvědavosti a abych se přiznala - na konci jsem si potichu šeptala "uteč, maličkej.." (08.06.2015)

Nebýt naprosto zbytečné postavy přihlouplého vyšetřovatele (lituji Karla Zimu, že musel hrát téměř normalizačního soudružského troubu, který za svou hloupost pouze není povýšen...), tak psychologické drama působí až do morku kostí. Zachycení vztahu mezi pachatelem a malým klukem je věrohodné. Naznačení rodinného (hluchého a slepého, ale ze strany otce - skvělý Bareš- uřvaného) prostředí je vypovídající. Škoda, že právě tato linie nebyla trochu víc rozvedena místo tápajícího policajtského hejska... Také původní název scénáře Petra Scheuera "Němý svědek" vypovídá víc než Pátek čtrnáctého. (01.02.2011)