Tmavomodrý svět

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 (01.01.2005)

Manipulace a hra na city mi přišly zcela v mezích snesitelnosti, nakonec doba, v níž se Tmavomodrý svět odehrává, mi hraje na city dost a dost sama o sobě, takže by mě spíš překvapil opak. Co mě překvapilo, bylo celkové utlumené vyznění snímku, který byl ve své podstatě komorním lidským příběhem, což není u válečných filmů právě zvykem, a snad i velikost prostoru věnovaného milostné linii, v níž to mému sluchu občas zaskřípalo. Ale ne proto, že by se mi nezdála uvěřitelná (daleko spíš proto, že míchání lásky a války mi nikdy moc nesedělo). Spousta z nás se přesvědčila, že láska dokáže být zákeřná a nevděčná bestie, která si přichází a odchází, jak se jí zachce, a při příchodu i odchodu dělá rámus a nepořádek. A že jsou chvíle, kdy všechny ty rozumné argumenty typu "to přece nesmím," "je to můj kamarád, to mu nemůžu provést" a "tohle nemůže dobře dopadnout" nemají nejmenší šanci, ať už si je opakujete sami nebo vás s jejich pomocí někdo v dobrém úmyslu chránit vás před následky seřvává. Byla jsem už v takové situaci seřvávající i seřvávanou a z výsledků vyplývá, že všechnu tu snahu by člověk raději měl vynaložit na věci, kde má větší šanci na úspěch - kupříkladu přesvědčování našich politiků, aby byli poctiví a pracovití. Láska nesouvisí s tím, jaký je o vás zájem, takže flankerovi.27 se omlouvám, ale to, že takhle může někdo těžko vyvádět kvůli jedné ženské, když má možnost vyřádit se jinde, pro mě není relevantní argument, ale spíš důkaz platnosti tvrzení, že podle sebe soudím tebe. Nechci tu poučovat, takže v téhle věci dodávám už jen to, že odedávna vyvádějí muži kvůli ženám a ženy kvůli mužům (a muži kvůli mužům a ženy kvůli ženám) psí kusy a okolí se nad tím může pohoršovat a nechápat, ale to je asi tak všechno, co může dělat. Pořád mi zmíněné psí kusy připadají přijatelnější než ty, které vyvádějí některé režimy, neváhající perzekuovat lidi, jejichž zločinem bylo, že bojovali za svou zem. I kdybych nepokládala Tmavomodrý svět za dobrý film, patřilo by mu mé uznání za to, že neváhal promluvit o jedné velmi, velmi ostudné epizodě našich dějin. Ale jsem ráda, že ho mohu ocenit za to, že promlouval decentně a s půvabem, dojemně (mě ty smutné kokršpanělí oči dojaly a nestydím se za to), se skvělou původní i Ježkovou hudbou a s pomocí skvělých herců. Pokud bych měla někoho z nich vyzdvihnout, byl by to Oldřich Kaiser, protože v žádné ze svých rolí mě tak nedostal. S tím svým pohledem chlapa, který došel pěšky do pekla, prošel všemi jeho stupni a zase se vrátil zpátky, byl až nepříjemně přesvědčivý. (30.11.2007)

Možná se měl Jan Svěrák lépe rozhodnout, jestli chce točit poctu pilotům nebo romantický film a možná si pro tenhle film mohl zkusit najít jiného scénáristu. Z perzekuovaných válečných pilotů dělá film obyčejné žánrové figury, což má za následek, že jako žánrový funguje film mnohem lépe než jako tematický (Svěrák scénárista prostě neumí skutečné drama). Ve světě měl film smůlu hlavně proto, že se celou dobu "táhnul v tom smradu z Pearl Harboru", což mrzí o to víc, jakým unikátním (a těžko opakovatelným) projektem v rámci české kinematografie Tmavomodrý svět je. (31.03.2005)

Úchvatný film, ktorý je emotívny a estetický zároveň. Nevnucuje sa divákovi, ale prirodzene dojíma čistotou a jednoduchosťou príbehu, každodenným hrdinstvom bežných ľudí aj veľkoleposťou a poetikou leteckých záberov, ktoré dokonale ladia s celkovou atmosférou. Jeho uveriteľnosť a ľudská krása je spečatená odmietnutím definitívnych, priamočiarych happyendov. Tam, kde by sa pri porovnateľne monumentálnej produkcii takí Američania nezaobišli bez aspoň dvoch šťastných vyvrcholení, bozkávania, objímania a plaču, tam Svěrák ľahučkými ťahmi filmárskeho štetca namaľuje dokonalý obraz, plný obyčajnej ľudskosti, poskladaný z lásky, priateľstva, statočnosti aj strachu, nádeje i beznádeje a ukáže nám niekoľko (ne)obyčajných osudov niekoľkých obyčajných ľudí spomedzi miliónov. Pretože nie všetci umrieme v posteli a nie každému hrdinskému činu je umožnené zapísať sa do dejín, aj keď ich všetky pomáhajú vytvárať... (18.07.2005)

Konečně jsem se odhodlal ke zhlédnutí tohoto známého českého snímku a jsem nadšen. Tmavomodrý svět je po všech stránkách vynikající. Můžeme začít chválením námětu a děje, hereckých výkonů, atmosféry, celkového zpracování, prostředí Anglie, ale také skvělé hudby, která dokáže i dojmout a zahrát na vlasteneckou strunu (např. V širém poli studánečka). Film působí dost přirozeně, autenticky, takže si myslím, že tak nějak podobně to opravdu mohlo tenkrát v Anglii s českými piloty vypadat. O tom, co se dělo po konci války u nás, nemá cenu pochybovat. S chvalozpěvy na Tmavomodrý svět bych mohl pokračovat i dále, ale bylo by to nošení dříví do lesa. 5* (27.10.2014)