Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (727)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Janu Svěrákovi výhra Oscara za Kolju prakticky otevřela dveře do Hollywoodu, které ovšem prakticky nezvládl využít a dodnes například zpět jeden z nejznámějších českých režisérů lituje, že odmítl nabídku na režii Pravidel moštárny. Ve spolupráci s producentem Ericem Abrahamem si přesto Svěrák jeden svůj velkofilm natočil. Jeho Tmavomodrý svět sice v zahraničí mohl snadno zastínit Pearl Harbor Michaela Baye, který též mimo přítomnosti válečných pilotů sázel na milostný trojúhelník, přesto je Tmavomodrý svět dodnes jedním z největších porevolučních českých filmů, který mohl v roce 2001 fungovat jako důkaz, že jsou české ručičky schopné realizovat filmy světových kvalit. S odstupem času a menším vystřízlivěním je tak snadné si Tmavomodrého světa vážit ještě o poznání více.   Dodnes jeden z podkladů pro označení Zdeňka Svěráka za jednoho z naších největších scenáristů zvládá fungovat jako pocta naším hrdinským pilotům, reflexe nad odporným zacházením s válečnými hrdiny i ukázku toho, jak pevné přátelské pouto může rozdělit jedna žena spojující dvě rozdílná mužská srdce. Jde o jasný příklad filmu, který by v hollywoodských podmínkách byl předurčen k tomu byl globálním megahitem, důkazem může být právě zmíněný tematicky podobný Pearl Harbor. Tmavomodrý svět ovšem není opepřen neotesanosti neodpojitelně spojenou s tvorbou Michaela Baye, ze Svěrákova přístupu. I přes globální vystrkující růžky je z Tmavomodrého světa pořád cítit především občanská úcta ke kořenům, jde přesně o tu kapitolu z historie, která je zmapovaná s ideálním odstupem i přímostí, výsledkem je po sledování jistě zasloužený obdiv skutečným hrdinům i tvůrcům, kteří jejich odkaz zvládli přetavit ve filmové zlato.   Jde o tvorbu toho Jana Svěráka v jeho nejlepší formě, tedy v období, kdy ho po Koljovi neupouštěla touha po snaze o maximální možný perfekcionizmus, zároveň šlo po Koljovi o další ukázku poměrně šikovného kalkulu, který shazoval jen tehdy nejvyšší rozpočet v dějinách české kinematografie celkově vystaven na tehdejších 230 milionů korun. Výsledkem byl film téměř předurčen k finančnímu neúspěchu, zároveň ovšem film, na kterém byly výrazné náklady rozhodně vidět a i díky poutavé kameře Vladimíra Smutného i soundtracku Ondřeje Soukupa v jeho nejvyšší formě vznikl jednoduše ideální kříženec velkofilmového spektáklu i českého filmu s dostatečným přesahem. Samotný scénář možná nebyl revoluční, protože tu válečné filmy křížené s romantickým trojúhelníkem i filmy o traumatech z válek existovaly ještě před Tmavomodrým světem a Pearl Harborem, zavedený recept byl ovšem tehdy zpracován v perfektní formě.   Pro Svěráka tehdy šlo o 5. celovečerní film a opět se vydal krapet jiným směrem, díky tomu mají i scény s nálety a leteckými pasážemi bravurní dynamiku a zvládají působit skutečně velkolepým dojmem. V přepočtu je možná vysoký korunový rozpočet pořád příliš nízký a výsledek tak velkolepostí nemusí automaticky strhávat tolik, minimalistické podání přesto zvládne působit strhujícím dojmem a naprosto prodat vážnost daných situací. S dnešním odstupem navíc Tmavomodrý svět má něco, co většina současných filmů, které se snaží nějak vypovídat o československé historii postrádají - ta ideální porce skutečně procítěných emocí, nádech autentičnosti i nějaké emocionálního dosahu. Tmavomodrý svět i díky tomu po letech vyniká, pochopitelně to jen dvakrát moc pozitivních informací nevypovídá o vývoji domácí kinematografie.   Stačí pak jen doplnit působivé výkony Ondřeje Vetchého, Kryštofa Hádka, Oldřicha Kaisera, Davida Novotného nebo Charlese Dance, bravurní dobovou atmosféru, maximálně povedenou technickou stránku a strhnutí, že se pořád jedná o jeden z nejhodnotnějších lokálních filmů 21. století a v součtu dost možná jeden z nejpůsobivějších filmů, na kterém je podepsán alespoň jeden tvůrce s příjmením Svěrák. Tmavomodrý svět jde do velké míry v rámci síly tvůrčího tandemu vnímat jako konec jedné síle éry, do velké míry i jako labutí píseň, kdy mnohým bude Jan Svěrák v plné tvůrčí síle jako u Tmavomodrého světa ještě dlouho chybět.   Na Tmavomodrý svět je díky tomu i po letech radost pohledět, především i proto, že tato pocta českým RAF pilotům dodnes dokáže chytnout u srdíčka a zaujmout tím, že i u nás mohlo něco takového vzniknout. Film, kterému nejen nechyběly ambice, ale zároveň je zvládl výrazně naplnit.... () (méně) (více)

Lima 

všechny recenze uživatele

Velmi chvályhodný je záměr pana scenáristy Zdeňka Svěráka vzdát hold našil letcům ve službách RAF. Naopak málo chvályhodné jsou vykalkulované zásahy do scenáře ze strany Jana Svěráka."Vrazím tam smutný oči Barči, to se bude Amíkům líbit. Trocha sentimentu taky neuškodí, voni si rádi pobrečej." Když Jan Svěrák přebíral Oscara za Kolju, slíbil, že tomu zlatýmu plešounovi přinese bratříčka. Určitě s tím hodně počítal, ale nestalo se tak. Po pravdě, za Tmavomodrý svět by si ho nezasloužil. Sice tomu věnoval pět let svýho života, nezměrné úsilí, ale milostná linie příběhu příliš hraje na city ("But I Want You!" - scéna v autě) a scény z komunistického lágru nejsou příliš přesvědčivé. Přes moje výhrady ale musím uznat, že za málo peněz sestrojil režisér hodně muziky. Je paradox, že se na poctu našim letcům nedostalo peněz v jejich rodné zemi, ale že to z drtivé většiny platila společnost ze země, proti které čeští letci bojovali. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Už som sa zmienil o tom, že tvorbu Zdeňka Svěráká mám rád a jeho syn nepadol ďaleko od stromu. J.A. Komenský kedysi dávno napísal, že k zdaru diela je potrebné chcieť, môcť a vedieť. Svěráci chceli, veľmi chceli vzdať poctu našim letcom v Británii. S tým "môcť" to už bolo horšie. Česi nebudú môcť ešte dlho nakrútiť vojnový veľkofilm, pretože na to jednoducho nenájdu dosť peňazí. A s posledným, "vedieť" bol tiež problém. Zdeněk Svěrák je skvelý autor, a v určitých oblastiach jeden z najlepších. Vojnová dráma však tou oblasťou určite nie je. Takže výsledkom ich spoločného úsilia je pre mňa mierne nadpriemerný film, s ktorým si hanbu rozhodne nespravili, ale tiež film, ktorý určite nenaplnil ich očakávania. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

...No, nejraději bych dal dvě a půl... PROČ? Pořád se ptám proč tenhle dosti tendenční a místy až prostoduchý film vznikl. Možná pro ty prachy, co se v něm a kolem něj utopily. Nebo upotily? Prý že je málo peněz na tu kultúru... . . . Průměrný, zoufale průměrný kvazivelkofilm v malém českém... Malá česká domů (?) ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Docela mě potěšila herecká sebranka, protože snad pro všechny zúčastněné mám ve svém srdci alespoň kousek místa. Vlastně nejen pro zúčastněné. Scénáristu Zdendu mám rád velmi, a dokonce chovám i určité sympatie k jeho režisérskému bratrovi. I když ta jeho poslední perverzní pohádka mě tedy zrovna moc neoslovila. Tohle bylo o dost lepší a s Českými lvíčky asi nemohu nesouhlasit. Příběh mě do sebe vtáhnout dokázal. Snad tam bylo jen zbytečně dost romantiky a chvilkové lásky, která samozřejmě nakonec ustoupila před přátelstvím, které bývá zpravidla věčné. Takový český nízkorozpočtová Perl Harbor. Velikou výtku bych si dovolil složit veškerým leteckým akcím, protože pan Svěrák nebyl pochopitelně financován tak štědře jako pan Bay. Na naše poměry to ušlo, ale co si budeme nalhávat, moc se na to koukat nedalo. Dost intenzivně kazily tyto záběry celkový dojem z filmu. Naštěstí si toho byli tvůrci zřejmě dobře vědomi a šetřili s nimi. Emočně mě to celé dost oblétlo, ale překvapilo by mě, kdyby dnes něco ne. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (104)

  • Jan Svěrák rekapituloval, proč film oproti původnímu plánu nakonec nevznikl v angličtině: "Při psaní scénáře jsem tátovi úmyslně nedával žádná omezení, aby mohl psát svobodně a nesnažil se vejít do nějakého zadání. Věděli jsme jen to, že film bude o československých stíhačích a bude asi částečně situovaný v Anglii. Když pak scénář vznikl, bylo zřejmé, že vypráví o setkání českých vojáků s jinou zemí a jinou kulturou. A proto ty vojáky museli hrát Češi. Protože kdybychom do nich obsadili anglické nebo americké herce a nutili je předstírat, že se svoji rodnou řeč teprve učí v kurzech angličtiny, tak by to vypadalo směšně. Na tatínkově uchopení příběhu a na jeho nepřeložitelných slovních hříčkách tak nakonec naše plány o anglicky mluveném filmu ztroskotaly. A tím začaly problémy s penězi." (NIRO)
  • Protože měl být film - především z finančních důvodů - natáčený v angličtině a určený mezinárodnímu publiku, ocitl se scenárista Zdeněk Svěrák při práci na scénáři dočasně v určité pasti: "Pokusil jsem se psát se zřetelem na diváky, kteří sice touhle mezinárodní řečí mluví, ale o Československu a jeho dějinách toho nejspíš mnoho nevědí. Při psaní jsem si pořád představoval nějakého imaginárního pána za mořem a ptal se, jestli zrovna tenhle moment příběhu pochopí. A když jsem měl pocit, že ne, tak jsem se mu to snažil vysvětlit. A to bylo samozřejmě špatně. Do jedné z raných verzí se tak vloudil následující dialog: měl se odehrávat v roce 1950 na Mírově, kde se v té době ocitl i náš hlavní hrdina. A německý doktor, který je tam coby bývalý esesák taky zavřený, se ho ptá: Proč jste tady? My prohráli válku a je třeba trestat, to chápu, ale proč vy? No a Slámův spoluvězeň - za mne a pro pána za mořem - mu říká: Víte, oni ti komunisti potřebují nepřítele. Piloti přišli ze Západu a ta svoboda z nich byla cítit. A oni se naučili od Rusů, že tohle je nutné zlikvidovat. Což je sice čistá pravda, ale v takovéhle podobě se ve scénáři objevit nesmí. A já ji tam ze začátku rval, aby to bylo srozumitelné." (NIRO)
  • Ve filmu se mihnul Zdeněk Svěrák. Roli indického člena RAF, přijíždějícího v oblaku dýmu, si vybral záměrně, protože se nechtěl holit. (zuza99)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Krev a mlíko za tvrdou měnu

Krev a mlíko za tvrdou měnu

27.04.2006

Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)

Reklama

Reklama