Tmavomodrý svět

Svěrák junior je v Tmavomodrém světě jako doma naplno nám ukazuje proč ho mnozí (včetně mé osoby) považuji za nejlepšího českého režiséra. Jan nám předvádí umně natočené a sestříhané letecké (a letecky-soubojové) scény v krásných obrazech, která zcela nenásilně snoubí s námětem milostného trojúhelníku i všemi vedlejšími motivy. V každé scéně bez vyjímek je Jan schopen navodit adekvátní atmosféru a dostat do diváka dávku emocí. Co zamrzí je mírný pokles scénáristických kvalit Svěráka staršího. Vinou scénáře není Tmavomodrý svět zcela celistvým snímkem, ale řadou dílčích epizod navěšenou na chatrné kostřičce onoho milostného příběhu. Jenže, co naplat - dějově není Tmavomodrý svět nikterak výjimečně manipulativní a vykalkulovaný, nesnaží se atakovat Oscara, snaží se maximálně zapůsobit za diváka (a ta snaha je bohužel občas příliš znatelná), což se mu daří, protože kařdá z oněch epizod je z nějakého důvodu nezapomenutelná. A reklama? Z mého pohledu byla zcela adekvátní vzhledem k financím jež byly do filmu vloženy. Mnohé (většinou nepříliš kvalitní) české snímky jsou zadarmo nepřímo propagovány tunami novinových článků a nikdo se nad tím nepozastavuje. (31.08.2007)

Tak jako se do sebe zakusovalo RAF s Luftwaffe, tak ve scénáři citím podobné se do sebe zakusování Jana a Zdeňka Svěrákových. Ač je film na solidní 4 hvězdičky, přesto je tam jakási nevyrovnanost. Cítím tam krásný příběh lásky a zrady (ať už hlavních hrdinů, tak i nevděčného národa) , ale také tam cítím nutkavou potřebu ukázek bojových scén, vybuchujících vlaků atd... Z těch válečných záběrů a scén je cíti omezený rozpočet na každém kroku. Ať jsou to různé verze Spitfirů na letišti či základna jak po vymření, kde z anglického personálu zahlédnete max.10 lidí. Film si vzal jako jednu z předloh knihy legendárního našeho stíhače Františka Fajtla - Sestřelen a Boje a návraty. Měl jsem tu čest se o filmu s panem generálem Fajtlem na návštěvě u něj doma bavit a vyjádřil částečné zklamání nad finální verzí filmu. Čekal, že to bude spíše film o jeho útěku po nouzovém přistání v okupované Franciii. Velmi hodnotím vsuvky z komunistického lágru. Když jsem šel z kina, řada lidí říkala, to jsem vůbec netušil... Už jen za tuto osvětu si duo Zdeněk a Jan zaslouží pochvalu. Takovýchto poct našim hrdinům, k nimž se národ zachoval naprosto hanebně a odporně je málo. Jen houšť! Koho tato problematika zajímá, doporučuji shlédnout film Nebeští jezdci, který je o naší osádce bombardéru Wellington. (22.01.2011)

Přízvisko český válečný velkofilm se často nevídá.Teda přiznejme si to že se to vůbec nevídá.Tento český film je jeden z nejlepších jaký jsem kdy viděl a a jen tak překonán nebude.Jak už svou velkolepostí tak prostě vším.Ano je to jako Pearl Harbor,ale narozdíl od Harboru má Svět podstatně lepší herce v čele s Vetchým a Hádkem.No prostě vynikající filmový zážitek,který už se z českých lesů a hájů jen tak nevklube (04.11.2004)

No, ke snímku jsem přistupoval trochu s obavami ze zklamání, ale jak se později ukázalo, zcela zbytečně. Výborné herecké výkony, zručná režie, sedící dobová hudba, dobře napsaný scénář, poutavá kamera a taky decentní humor, uvěřitelná romantika, dobře udělaný konec; ani na jednom z těchto bodů jsem prostě nenašel chybu. Docela mě štve, že tu někteří obviňují Tmavomodrý svět z patosu nebo citového vydírání (zkuste si to laskavě porovnat s většinou válečných snímků z americké produkce). Já filmu tleskám, opravdu se mi líbil. (29.10.2009)

Je drzé vyčítat Svěrákům, že byli drzí. A natočili mimořádně zdařilý film, který je konečně přiměřeným holdem skutečným obětím komunistických destrukcí historické paměti padesátých let. Po slibných nábězích kinematografie Pražského jara (NEBEŠTÍ JEZDCI) je tu podán zasvěcený pohled jak do všedního válečného dne těchto mimořádných mužů, tak do anatomie "díku", který jim uštědřila - více generaci než jedincům - poúnorová vlast politických procesů a lámání páteří. Důrazně jsou tu připomenuty perfidní praktiky StB, často do cel sesazující národní demokratické hrdiny s nacistickými válečnými zločinci. Adekvátní herecké obsazení vedlo k sérii nadprůměrných hereckých výkonů. Vzniklý celek jen znovu dotváří to, co už jsem napsal. Je drzé vyčítat oběma Svěrákům, že byli drzí. Naopak - jejich drzost je jednoznačnou garancí nevšedního diváckého zážitku. Čas ukáže, zda také zážitku nadčasového. (12.09.2007)