Dva lidi v ZOO

Pokým sa držíme v ZOO so zvieratami a ošetrovateľmi, je atmosféra príjemne rodinná. Má to síce dosť ďaleko od predchádzajúcich Poledňákovej filmov (Ako vytrhnúť veľrybe stoličku, Ako dostať otecka do polepšovne, S tebou ma baví svet), ale dá sa to. Dokonca aj roztomilé dvojčatá sú ozaj skôr roztomilé, než otravne roztomilé. Ale akonáhle ku koncu opustíme ZOO a začneme sa sústreďovať na smiešnu zámenu kočíkov (alebo keď je odhalená identita dvojčiat), dorbá nálada je v tuneli. V tme. No proste preč. (30.12.2006)

Dětské filmy nemám moc rád. Většinou proto, že z dětí dělají blbce, a protože jde o děti, většinou nesmějí chybět nějaká ta zvířátka. Tady jich je hafo, navíc dva kluci, k nerozeznání si podobní. Záměny obou většinou jsou spíše trapné, než vtipné, možná šlo více na jejich střídání zapracovat. Ale hodně film pozvedá účast Miroslava Macháčka, bez jehož charismatu by film stál celkově za houbeles. (10.05.2013)

Pamatuji se, když se sháněla před natáčením dvojčata do komparzu... Tehdá ještě televizní hlasatelé a hlasatelky u stolku s karafiátem předčítaly požadavky režiséra před puštěním dalšího pořadu... Samotná komedie je nekomediální a kromě roztomilého opičátka utkví v paměti jen tím, že se v ní neustále někam a s něčím běhá... Dokonce je do běhání zapojeno dle tehdejší módy v komediích - VB. Jinak klasicky palec za nahoru za Macháčka. Ten může hrát cokoliv a uvěříte mu to. Tady v khaki košili vypadá dost vědecky a je velmi podobný Josefu Vágnerovi ! :-). Za mně je to za dva kočárky, od rodinné komedie ze ZOO čekám víc. * * (18.07.2016)

Jako děcko jsem to zbožňoval. Dneska člověk spíš vidí chyby a po obsahové i technické stránce film v mnoha ohledech pokulhává, ale především jsem si až teď uvědomil, že to je jak nějak satira na tehdejší dobu. Možná proto je to i takové divné, protože pozitivní konstruktivní satira v rodinném balení se dělá opravdu těžko :-) Ale potěší určitě spousta dobrých hereckých výkonů (včetně štěku Zdeňka Trošky) a nezapomenutelných hlášek jako třeba Montyho odpověď učitelce na poznámku v žákovské knížce: "Vážená soudružko, kdykoliv si přečtu Vaše řádky, mám divoké sny, ve kterých řádíte jako Miss ministerstva školství!" (14.12.2013)

Film celkově špatný téměř ve všem, ale ten konec je naprosto fantastický a každý kdo má rád zvířata jako já, tak musí být dojat až k slzám. Petr Hapka prostě uměl. A v podstatě to beru i jako takovou vzpomínku na ing. Josefa Vágnera, který byl asi částečným předobrazem role pana Macháčka (ten byl mimochodem skvělý, ostatně jako vždy), který je mu v podstatě i dost podobný :). (21.11.2013)