Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Zdeněk Svěrák, Andrej Chalimon, Libuše Šafránková, Ondřej Vetchý, Stella Zázvorková, Ladislav Smoljak, Irina Bezrukova, Silvia Šuvadová, Lilian Malkina (více)Obsahy(1)
Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (744)
Tady vykrystalizovala spolupráce otce se synem Svěrákových do naprosto dokonalého a jednotného celku. Perfektní režije tohoto velmi lidského dramatu kupodivu perfektně funguje se Svěrákovým ,, Cimrmanovským" humorem a dvojsmyslech. Pro nás o to více, že se děj odehrává těsně před pádem komančů, což je období v našich filmech obzvláště oblíbené. Trochu tu funguje retro ostalgie a zároveň je tu možno beztrestně si utahovat z režimu za jehož působení si to leckdo nedovolil. Skutečně nádherný a dojmený film. To je ta linie, kterou by se Svěráci měli držet. Tmavomodrý svět už tak u mne bohužel nefungoval. Každý z herců odvedl maximum. Oskar byl právem zasloužený ! U filmu mi sedla i Soukupova hudba. * * * * * ()
No tak teda nevim, urcite film patri mezi to lepsi, co se v cechach natocilo, ale ze bych byl z toho nak odvazanej to ne. Podobnej pribeh jsem uz videl mockrat, ale je fakt, ze je film hodne mile zpracovanej, tohle Sverakum fakt de, ale trosku mi prislo, ze film uz nataceli s tim, aby zapusobil na akademiky. Herci jsou hodne dobry, ale u lidi, co tu hrali, jsem na podobny vykony zvyklej, takze me nejvic prekvapil Andrej Chalimon, kterej je fakt paradni. Ale kdyz je na scene sam, tak to neutahne, musi tam mit Sveraka. Na to, ze film ma 110 minut a moc se tu toho nedeje, jsem se vubec nenudil, coz je dobre, ale zas na druhou stranu, nevidim duvod, proc filmu davat maximalni hodnoceni, zas tak vyjimecnej mi neprisel. Proste hodne dobry 4*. ()
Útok na divácké emoce možná trochu přímý a možná i trochu průhledný, nikoliv však násilný, nepřirozený, či lacinný. Souznění starého mládence a mladého kloučka vyústí v opravdu příjemně emocionálně zabarvený příběh, nad kterým vůbec není ostuda uronit slzu... A prvotřídní herecké výkony s kvalitní režií jen potvrzují světovost tohoto filmu. 8/10 ()
Už víckrát jsem napsal, že dojímání ve filmu nemám v lásce a citová manipulace plus sázka na sentiment ze strany režiséra se u mě často obrací v opačný efekt a snímek v mých očích naopak potápí. Kolja je ale v tom nejlepším smyslu slova profesionálně napsaný a natočený kousek, kde se příznivému přijetí doma i ve světě nelze divit. Jakkoliv to není moje srdcovka a zisk oscara by si podle mě zasloužila spíš zřetelně kvalitnější Obecná škola. Nemám potřebu se ke Koljovi v pravidelných krátkých intervalech vracet, nicméně narozdíl od české kinematografie posledních 10-15 let nepovažuju Kolju za ztrátu času. Je to veskrze příjemná kombinace jednoduchého univerzálně pochopitelného příběhu, sympatických postav a hřejivého humoru. Vybavuju si ne právě nadšené reakce dobové publicistiky, která Kolju nálepkovala coby přeslazený kýč, vynikal v tom zejména Jan Rejžek na půdě publicistického pořadu Katovna. Přisadili si ale i mnozí další. S odstupem doby hodnotím Kolju jako pozitivní mainstreamový snímek pro nejširší diváckou obec, který si své místo v dějinách kinematografie obhájil. Celkový dojem: 75 %. ()
Jeden z vrcholových projektů devadesátých let. Jako důkaz může posloužit tolikrát zmiňovaný Oscar, který byl naprosto zasloužený. Po debilitách typu Byl jednou jeden polda nebo Nahota na prodej se ukázalo, že cesta úspěchu devadesátých let bude v něčem jiném (a díky bohu za to). Jediné, co by Vám (podle mně) mohlo vadit je přespřílišná sentimentalita celého příběhu, ale věřte, že i tou dostal Jan Svěrák Oscara. Tak už to hold chodí. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (100)
- František Louka (Zdeněk Svěrák) se po Sametové revoluci vrací zpět do filharmonie. Tvůrci použili záznam ze slavného koncertu tří orchestrů konaných 9. června 1990 pod širým nebem na Staroměstském náměstí. Proto je možno vidět i dirigenta Rafaela Kubelíka. Do těchto záběrů byly vstřiženy dotáčky se Zdeňkem Svěrákem. Dirigent je při vítání Louky záměrně otočen zády ke kameře a Kubelíka připomíná rozevlátým účesem. (Haller)
- Autor námětu, filmový historik Pavel Taussig, vzpomínal, že si věděl o "podobných fingovaných rusko-českých svatbách, několik případů jsem znal z okruhu známých. Zajímavá byla například jedna estonská Židovka, krásná a atraktivní žena. Také měla dítě, chlapce. Přes fingovaný sňatek s Čechem a zájezd na Západ se i ona snažila dostat do Izraele. Začal jsem si představovat, co by se stalo, kdyby odjela, nestačila se předtím s tím mužem rozvést, anebo se jí dokonce z nějakých důvodů nepodařilo vzít s sebou synka. Byla by to pěkná polízanice, říkal jsem si, ale i pěkný námět na film. Je to ovšem modelová situace, nic nového. Známe ji už z Chaplinova Kida. Dospělý hrdina a malý opuštěný chlapec, outsider." (NIRO)
- Pavel Taussig komentoval odlišnost výsledku od svého původního námětu: "Vytvořil jsem kostru příběhu, ale hlavního hrdinu jsem viděl jinak. Výsledné dílo patří Zdeňkovi a Janu Svěrákovým. Zdeněk Svěrák stvořil Františka Louku, dal mu profesi, povahu, vstřícný vztah k žená, způsob oblékání, svou postavu i tvář, prostě všechno. Podobné je to i s celkovou atmosférou příběhu. Je to jako když na stavbu dovezete cihly, písek, vápno a stavitel z toho všeho postaví krásnou stavbu." (Zdroj: ČSFD)
Reklama