Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (744)

Melies 

všechny recenze uživatele

9 / 10 Vykalkulované? Možno. Gýč? Skôr áno. Nádherný filmový zážitok? Určite! Zdeněk, ktorého postava starého mládenca musela vyzerať dobre už na papieri, má ešte stále charizmy na rozdávanie a podáva už tradične vynikajúci výkon, roztomilý prcek Chamolin poznačený krutou ranou osudu je priam stelesnením detskej úprimnosti, dobroty a naivity a réžia Svěráka juniora dávkuje sentiment v chirurgicky presných dávkach, takže divák nikdy nemá pocit, že si z neho niekto robí dobrý deň a snaží sa ho emocionálne znásilniť. Tentoraz musím dať Akademikom za pravdu - Oscar skončil v dobrých rukách. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. ()

Reklama

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

Jsou filmy, u kterých si nejsem zcela jist, jestli to, že se mi nelíbí, není moje chyba. To ovšem není případ Kolji - povrchního filmu, průhledně hrajícího na city diváka. Je smutné, že na lep sedli i mnozí, do nichž bych to neřekl. Mé hodnocení je tvrdé, ale Kolja si to za svou vychcanost zaslouží. ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Tak ja neviem. Na to, aký bol okolo filmu humbuk, je to slabotina na úbohej úrovni. Zdeněk Svěrák je nudný, jeho herecký prejav bezfarebný a trápny, dejovo je všetko príliš vymyslené a nepravdepodobné. Tak tento typ humoru mi nejde pod fúzy. Film rozpráva o malom nevychovanom frackovi, ktorého zhoda nepriaznivých okolností vohnala do náručia starého priadka a ako im to spolu po počiatočných nezhodách klape. Už menej vypovedá o dobe a ľuďoch okolo, vzrušujúcich deväťdesiatych rokoch po páde totality, srandy tam kopec nie je, ale to u Svěráka nebolo na programe dňa nikdy. Smiech porcuje po kvapkách, skôr menej ako viac. Avšak, kto sa chce dojať strateným neposlušným chlapcom v útrobách pražského metra, pre toho je film určený. ()

golfista 

všechny recenze uživatele

Zážitek z kina, kde po skončení filmu diváci naprosto spontánně vstali a začali tleskat se nezažívá každý den. Možná to bylo všechno vykalkulované směrem k Oscarům, ale když film jako celek tak krásně funguje, tak to určitě není chyba :-) Každý režisér přece ve skrytu duše doufá, že by zrovna ten film, který natáčí mohl zafungovat jak na diváky, tak na "odborníky", aby byl nominován. Škoda jen, že na DVD verzi chybí povídání hrobníkům o koncertu v NY. Ve vystřižených scénách to není ono. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (100)

  • Knižně vydaná povídka, kterou napsal Zdeněk Svěrák podle vlastního scénáře, obsahuje řadu roztomilých, typicky "svěrákovských" slovních hrátek - a také malé scény navíc, které se do výsledného filmu nakonec nevešly. Byla by ale škoda o nich nevědět. Tady je výběr několika z nich:
    - Louka a Musil jedou v autě. Musil: "Ty, Louka, ty jsi přece s tím symfoňákem sjezdil celej svět. Jaks to tam dělal se ženskejma? Francouzky, Taliánky, mulatky..." - "Nijak, já jsem levej na jazyky. A přitom jsem ukecávač. A jak neznáš jazyk, tak neukecáš." Musil se zasměje: "Jedině tak v Rusku, viď? Chóčeš ili nechóčeš?" - "I na tu ruštinu jsem levej, člověče," řekne Louka.
    - Louka domlouvá s paní Horáčkovou renovaci hrobu: "Ale víte co? Ty letopočty vám udělám jako pozornost podniku, čili by to bylo mínus čtyřicet, pomlčku vem čert, to mám sto čtyřicet korun. To jde, ne?" - "No, to už jde," uleví se paní Horáčkové. "A platí se předem?" - "Vůbec ne. Až přijdete zase zalejvat, zaplatíte to tomu mladýmu hrobníkovi a on mi to pak dá." Při těch slovech vytáhne Louka z brašky plátěné modrákové sáčko a oblékne ho. "Nejdřív to odmastíme..." řekne a přetře nápis hadrem namočeným v ředidle. "Kdyby pan manžel žil, určitě by s tím souhlasil," dodá nesmylně. "Jó, to byste ho musel znát. Ten byl na korunu... jéjej," mávne rukou vdova při vzpomínce na nebožtíka.
    - Z vyprávění o koncertu v New Yorku. Louka: "A jak jsem říkal, ta únava z nás opadávala a my jsme do toho začali šít jako ševci. Z dirigenta stříkal pot až na nás, byl takovej zabejčenej, a když dával nástupy tutti a forte, to bylo jako když se votřepe mokrej pes." Tomu se mlčenlivý Ládík zasměje. "Nesměj se, vole. Vo kolik zhubne takovej derigent, řekněte," žádá Brož úplný text i s poznámkami na okraj. "Takovej dirigent shodí za koncert i tři kila," uspokojí ho Louka. Brož pohlédne na Ládíka, co tomu říká, a Ládík uznale přikývne.
    - Smyčcové kvarteto hraje "Z mého života". Tóny čtyř nástrojů se vážou do podivuhodné spleti, která je drásavá a konejšívá zároveň. Nitky té skladby nás vynesou jako loutky vysoko na prosluněný hřbitov. Sluneční paprsky protínají šero u stropu krematoria, kde čtyři hudebníci tkají tu kouzelnou osnovu. Z žíní Pekárkova smyčce sněží pod kobylku houslí bílý prášek kalafuny, Loukova levá ruka přiděluje violoncellu vibrato, jímž jeho neohrabaný nástroj dosahuje své smutné něhy. Všichni muzikanti soustředěně koncetrují a my při tom docela zepomeneme, že jsme v domě pohřbů.
    - U Brože doma, při debatě o případné svatbě: Ozve se cvrlikavé zazvonění telefonu. Brož na to nereaguje, přestože má telefon u ruky, a čeká na Loukovu odpověď. Při druhém zazvonění pohlédne Louka na aparát: "Telefon." - "To dělá von," ukáže hrobník nad sebe do klece. Von napodobí všechno. Kdyby tak nesral kolem, byl by to docela inteligentní tvor. Podívejte se," ukazuje Brož na ptačí trus v okolí klece. Při tom si všimneme, že má od loskutáka pokálená záda. "Kolika se dožívají let?" zeptá se Louka, aby odvedl řeč od hrobníkova šíleného nápadu se svatbou. "Na svobodě třicet, v zajetí dvacet." - "No vídíte, a vy chcete, abych se ženil," vrátí Louka sám debatu do starého koryta. "Na svobodě se dožíváme vyššího věku. V zajetí nás máte na lopatě raz dva."
    - Scéna koncertu během návštěvy u matky v rodném městě: Kvinteto, které hraje Vivaldiho v obřadní síni Národního výboru, je složeno ze samých mladých muzikantů. Louka patří do generace jejich otců a má co dělat, aby jim stačil. Mladíci krotí náročnou skladbu jako krásného hřebce, jehož vrtochy znají. Vědí dobře, v kterých místech by je mohl vyhodit ze sedla a dávají si na to pozor. A když ta místa překonají, zatetelí se v sedle blahem a další jízda je o to spanilejší. Mrknutím oka dá Louka najevo, jak se mu s ími dobře jede. Škoda, že v hledišti sedí jen šest sedm posluchačů, většinou starších. (...) Ve dveřích stojí stará paní Louková s holí pobitou plášky. "Zážitek, pánové! Hudební zážitek. To se nedá penězi zaplatit." - "Bohužel," řekne Louka a studenti se tomu zasmějí.
    - Louka ukazuje chlapci Prahu z rozhledny: "To je naše stolice. Víš, kolik má věží? Sto!" (NIRO)
  • V původním námětu Pavla Taussiga, nazvaném "Trabantstory," byl hlavním hrdinou Jaromír, který byl sice také starý mládenec, ale jinak nezajímavý člověk, o kterého ženy neměly zájem. Nesídlil v romantické pražské věži, nýbrž v docela obyčejné panelákové garsonce na malém městě. A nehrál na violoncello, ale pracoval v knihovně či snad nějakém archívu. Jeho jedinou větší radostí měla být zahrádka, na níž měl pěstovat všechno možné. A právě kvůli nákladům na zahrádkaření by potřeboval trabanta, kvůli němuž souhlasil s fingovanou svatbou. (NIRO)

Související novinky

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)

Ceny české filmové kritiky – výsledky

Ceny české filmové kritiky – výsledky

02.02.2020

Nejlepším filmem roku 2019 byl českými kritiky zvolen road movie Staříci. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění na 10. Cenách české… (více)

České lázně ve filmu

České lázně ve filmu

28.10.2019

Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Reklama

Reklama