Kolja

Vyčítať filmárovi ťah na Oscara je rovnako smiešne, ako vyčítať futbalistovi ťah na bránku. Ale to, rovnako ako zlomyseľné kritiky salónnych kritikov nechcem riešiť. A vlastne ani komentovať práve dopozeraný film. Veď čo už nové pridať k 330 komentárom? Chcem iba napísať, že po kvantách vrahov, narkomanov, deviantov, bláznov atď. pôsobí na mňa takýto film ako očistný kúpeľ, ktorý vždy rád absolvujem. Všetky hlášky poznám naspamäť, ale aj tak som sa pri dnešnej tretej repríze schuti zasmial na spontánnom Koljovom "Ježišmária" po Loukovom vysvetľovaní prečo vo Vydrej rieke už nie sú vydry. A hrdlo mi stislo, keď sa v závere odvrátil od matky a hľadal útočište u toho zmeneného starého mládenca. (15.02.2011)

Pokud se někdo domnívá, že natočit oskarový film na kalkul je jako upéci housku v pekařské peci, dokazuje, že neví, o čem mluví. Pokud někdo Zdeňku Svěrákovi vytýká jeho ušlechtilé srdce a čistý cit, vnucuje mu cosi jemu bytostně cizího a do negativního sentimentu a voluntarismu - v tomto případě myšlenky - upadá sám. Scylla a Charybda ušlechtilého citu je pro Svěráka příznačná a do značné míry tuto křehkost něhy sdílí i jeho o poznání lidsky robustnější syn. Vzácná esence tohoto atypického mužství proto není méně mužnou, ovšem - alespoň v mé vzpomínce, která nemusí být zcela přesná - naráží o nezvládnuté věcné prolnutí šedesátých a osmdesátých let a tím do značné míry oslabuje hodnotu jinak výborného filmu. Přál bych si, aby má vzpomínka nebyla přesnou. Doznávám, že Zdeňka Svěráka si vážím jako nenapodobitelného velkého tvůrce a že mám rád jeho bytostně české, neokázale něžné lidství. Určitě nejsem sám. (05.11.2007)

Titul, ktorý bol ocenený pozlátenou soškou Oscara je zárukou toho, že budem ako divák spokojný. To je moja dlhoročná skúsenosť. Na Akdemiu filmových umení a vied (Academy Award) sa môžem vždy spoľahnúť. Toto prestižné filmové ocenenie považujem za objektívne merítko kvality, ktoré ma ešte zatiaľ nikdy nesklamalo. Tak isto to bolo i pri tomto českom filme, ktorý ju dostal v roku 1997, v kategórii "Najlepší cudzojazyčný film". Trpko veselá dráma "Kolja" je vysoko hodnotné dielo po všetkých stránkach. Výborné herecké výkony, precízna profesionálna réžia, kreatívna vizuálna stránka, pohlcujúci scenár, skvelé hudobné podklady, nápadité metafory, citlivý príbeh... skrátka, dokonalý filmový zážitok. ***** (25.09.2011)

Kolja je dobrý film z toho důvodu, že nese všechny znaky klasického Svěrákova scénáristického stylu – zejména lehké a brilantním vtipem sršící dialogy. Dobrým filmem je i proto, že všichni herci bez rozdílu předvádějí skvělé výkony, panem scénaristou samým počínaje (člověk mu toho obšourníka kupodivu věří, sucharovi učitelskému :o)), roztomile tlusťoučkým chlapečkem Chalimonovem končem. Ne tak dobrý je ten film zejména proto, že se v něm začíná projevovat sklon Jana Svěráka k prvoplánovosti a frontálnímu útoku na diváka. Ví, co funguje a to bezostyšně používá, přičemž však udržuje snesitelnou míru. Bohužel narozdíl od Obecné školy je Kolja spíše jistým plánem, jak získat Oscara, než silným a svojským filmem. Chybí mu ona přirozená zemitost (co vy na to, pane Kovář, dobrý, ne? :o)) a sugestivní evokace atmosféry, kterou se vyznačují velké autorské počiny. Nad vodou kalkulu ho drží právě humor, ale nakonec i fakt, že ten příběh (chtě nechtě) člověka vždycky zasáhne. (24.09.2004)

Jsou filmy, u kterých si nejsem zcela jist, jestli to, že se mi nelíbí, není moje chyba. To ovšem není případ Kolji - povrchního filmu, průhledně hrajícího na city diváka. Je smutné, že na lep sedli i mnozí, do nichž bych to neřekl. Mé hodnocení je tvrdé, ale Kolja si to za svou vychcanost zaslouží. (11.06.2006)