Kolja

Nádherný filmový zážitek. Ano, uznávám je to přesně ten typ příběhu, který vysloveně volá po úspěchu a ocenění, ale když se to umí natočit, nemohu říct ani popel! A to se přesně pánům Svěrákům povedlo. Jsem velkým fanouškem filmů Zdeňka Svěráka, ten jeho decentní humor je přenádherný a takový umí vytvořit jen on. Jeho syn zdědil po tatínkovi dosti talentu a považuji ho za nejlepšího současného režiséra. Ačkoliv jsem film viděl až dlouhých 12 let po jeho vydání, tak myslím, že neztratil nic ze svého kouzla. Nedivím se, že snímek byl oceněn Oscarem a jsem hrdý, že český film se dočkal i svého porevolučního Oscara a dokázal všem, že i v dnešní době se u nás vyskytne kvalitní film a ne jen samé paskvily. Kdo neviděl, tak mi nezbývá než tenhle krásný, dojemný a smutný příběh všem doporučit...... (27.12.2008)

Přehrávající a celkově nevěrohodný Táborský má naštěstí tak drobnou roli, že nedovede výsledný dojem takřka vůbec ovlivnit. A výsledkem je pěkný, neurážlivě sentimentální film, natočený podle tradičního schématu, které nemůže selhat. A to prosím není výtka, jen pouhé konstatování, proč podle mne nejde o nějakou filmovou superbombu. Vyčítám jen toho Táborského :-) (17.08.2007)

Mezi českými filmy jednoznačně malý zázrak - malý citlivý film o lidech, taková česká člověčina, jakých jsou u nás hromady jako ve hnojníku, ale přitom se neutápí v kupě postav, rádobyvtipných hlášek a veskze neexistujícím ději. Jen jednoduchá příběhová linka týkající se jediné hlavní postavy a místo přebytečných keců citlivé a řemeslně výborně vysoustružené obrazy. Prvoplánovité? Určitě, ale i tak to funguje jako dobrý film který v druhém plánu za příběhem jednoho stárnoucího sukničkáře vypráví i o jedné z mála chvilek české historie, za které na sebe může být český národ aspoň trochu hrdý. 8/10 (07.08.2008)

"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. (29.08.2002)

Starej Svěrák zase jednou ukázal, že takhle dobrý scénáře tu píše v podstatě jenom on. A mladej Svěrák zase to, že to umí poskládat. Nemůžu říct, že bych tenhle film nějak aktivně vyhledával, když ho někde dávají, ale když jde, tak ho dokoukám. Je to místy veselé, místy smutné, místy dojemné... a všechno to funguje dohromady, čemuž hrozně pomáhá dobře trefená hudba, kamera a střih. Oskar asi právem. Ukazuje se, že některé typy příběhů jsou - pokud se udělají dobře - univerzální a pochopí je kdokoli na světě. (02.08.2016)