Kolja

Mezi českými filmy jednoznačně malý zázrak - malý citlivý film o lidech, taková česká člověčina, jakých jsou u nás hromady jako ve hnojníku, ale přitom se neutápí v kupě postav, rádobyvtipných hlášek a veskze neexistujícím ději. Jen jednoduchá příběhová linka týkající se jediné hlavní postavy a místo přebytečných keců citlivé a řemeslně výborně vysoustružené obrazy. Prvoplánovité? Určitě, ale i tak to funguje jako dobrý film který v druhém plánu za příběhem jednoho stárnoucího sukničkáře vypráví i o jedné z mála chvilek české historie, za které na sebe může být český národ aspoň trochu hrdý. 8/10 (07.08.2008)

Už víckrát jsem napsal, že dojímání ve filmu nemám v lásce a citová manipulace plus sázka na sentiment ze strany režiséra se u mě často obrací v opačný efekt a snímek v mých očích naopak potápí. Kolja je ale v tom nejlepším smyslu slova profesionálně napsaný a natočený kousek, kde se příznivému přijetí doma i ve světě nelze divit. Jakkoliv to není moje srdcovka a zisk oscara by si podle mě zasloužila spíš zřetelně kvalitnější Obecná škola. Nemám potřebu se ke Koljovi v pravidelných krátkých intervalech vracet, nicméně narozdíl od české kinematografie posledních 10-15 let nepovažuju Kolju za ztrátu času. Je to veskrze příjemná kombinace jednoduchého univerzálně pochopitelného příběhu, sympatických postav a hřejivého humoru. Vybavuju si ne právě nadšené reakce dobové publicistiky, která Kolju nálepkovala coby přeslazený kýč, vynikal v tom zejména Jan Rejžek na půdě publicistického pořadu Katovna. Přisadili si ale i mnozí další. S odstupem doby hodnotím Kolju jako pozitivní mainstreamový snímek pro nejširší diváckou obec, který si své místo v dějinách kinematografie obhájil. Celkový dojem: 75 %. (30.12.2018)

Kedysi zo školy chodili na ten film povinne. A puberťáci boli vo vytržení, lebo aj 15roční si pošmakovali pohľadom na Šuvadovú, ktorá sa predvádzala v scénke so Svěrákom a vykol jej prsník. To boli ešte časy, že na také sa čakalo, mládež sa bežne k nahote nedostala. Dnes jej leží všetko rovno v mobile a na prsníky kuž každý kašle. Kolja je stále pamätný film, výnimočný, pekný. Nepoviem krásny, lebo scénka s krásnou vlajkou je nezabudnuteľná a má úplne iný význam. (06.09.2022)

Jeden z vrcholových projektů devadesátých let. Jako důkaz může posloužit tolikrát zmiňovaný Oscar, který byl naprosto zasloužený. Po debilitách typu Byl jednou jeden polda nebo Nahota na prodej se ukázalo, že cesta úspěchu devadesátých let bude v něčem jiném (a díky bohu za to). Jediné, co by Vám (podle mně) mohlo vadit je přespřílišná sentimentalita celého příběhu, ale věřte, že i tou dostal Jan Svěrák Oscara. Tak už to hold chodí. (27.08.2005)

"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. (29.08.2002)