Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jan Tříska, Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Irena Pavlásková, Ondřej Vetchý, Daniela Kolářová, Eva Holubová, Rudolf Hrušínský ml. (více)Obsahy(1)
Veselá, zvuková, barevná, česká a hezká komedie režiséra Jana Svěráka... Laskavá komedie Obecná škola je celovečerním debutem režiséra Jana Svěráka, který na sebe upozornil už absolventským filmem z FAMU, stylizovaným dokumentem Ropáci, za kterého získal studentského Oscara. Scénář k Obecné škole napsal režisérův otec Zdeněk Svěrák jako autobiografickou vzpomínku na dětství, prodchnutou úsměvností, moudrostí a pochopením pro lidské slabosti. Vytvořil také jednu z hlavních rolí, postavu podle svého vlastního tatínka. Děj se odehrává v jedné chlapecké školní třídě na pražském předměstí v prvním roce osvobozené vlasti. Tato třída přivede učitelku Maxovou k nervovému zhroucení a místo ní nastoupí přísný a záhadný učitel Igor Hnízdo, údajný hrdina vojenských akcí. Je to ovšem dost možná jen hochštapler, jehož účast v bitvách druhé světové války je sporná. Nesporné je však jeho vítězství v boji s pátou třídou. Chlapci ho obdivují a věří v jeho nevinu i při choulostivém obvinění... Klíčová postava příběhu, učitel Igor Hnízdo, byla slavným comebackem Jana Třísky po třináctiletém exilu. V dalších rolích se setkáte s Libuší Šafránkovou, Rudolfem Hrušínským, Ondřejem Vetchým, Danielou Kolářovou a Evou Holubovou. Ve filmu uvidíme i několik českých režisérů – Irenu Pavláskovou, Jiřího Menzela a Karla Kachyňu. K vyznění filmu přispěla i znamenitá kamera F. A. Brabce. V roce 1992 byl snímek nominován na cenu Americké filmové akademie, známého Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (753)
Přes všechny pozdější úspěchy myslím, že nejlepším filmem Jana Svěráka je tento. A měl za něj dostat Oscara místo toho průměrného Středozemí. Výborný Tříska, spousta hereckých hvězd ve vedlejších rolích a skvělí jsou i dětští představitelé. Ale vše především stojí na perfektním scénáři Zdeňka Svěráka, režie je spíše ukázněná (filmařské hrátky si JS dovolí až později), ale například ve scéně s vlakem ukázal, co dokáže udělat z pár slov ve scénáři. ()
Už v prvních okamžicích je na zlatem zalitých záběrech vidět, že Svěrákova Obecná škola je menzelovštější, než pan Menzel sám. Jeho herecké cameo je geniální a určitě to není náhoda. Nevím proč, ale při pohledu na čůrky na záchodcích, jsem si vzpomněl na nejrozkošnější menzelovskou scénu s pivem (Postřižiny). Ovšem během filmu jsem viděl i jiné asociace. Při jízdě na kolech s miminem - E. T. (i s hudbou); pohled dětí za sklem školního okna, na němž se odráží zlatavé slunce - Říše slunce (čili další Spielberg). Na leteckých záběrech na lokomotivu jsou vidět menší zkušenosti a malý rozpočet (nebylo k dispozici patřičné technické vybavení - si troufám tvrdit), ale zde bych se svými postřehy skončil. Svěrákovský příběh je to nádherný. Dvojsmysl se čmelákem a květinkou jsem pochopil až dnes a stal se mojí novou nejoblíbenější scénou. PS: Už se těším na Vratné lahve. ()
Nádherný citlivý film o radostech a strastech dětství. Fellini má svůj "Amarcord", Kachyňa zase "Lásky mezi kapkami deště" a Svěrák (Svěrákové) má "Obecnou školu". Neskutečné množství humoru, hlášek, zajímavých a přece obyčejných situací je sestaveno v jedinečný celek, samozřejmě spolu se svéráznými postavami. Drsný učitel Hnízdo, který má rád něžné pohlaví, roztěkaný tatínek, starostlivá maminka, zvídavý Eda, neodolatelný sígr Rosenheim, ztrápený pan Plíha, parohatý tramvaják, přelétavá paní tramvajáková a další. O výtečných hereckých výkonech se doufám nemusím rozepisovat. Celá atmosféra je nádherně hřejivá, veselá, dojemná, i poetická. Děkuji, pánové Svěrákové, tohle se vám opravdu povedlo. ()
Ako náhrada za učiteľku prichádza do školy energický vyslúžilý vojak Igor Hnízdo, ktorý aj na hodiny chodí s nabitou pištoľou. V očiach chalanov je zároveň ideálom aj tyranom. Samotný Eda si ale časom začína uvedomovať, že aj keď je jeho otecko len obyčajný priemerný človek, ktorý si počas vojny ani nevystrelil, možno, že by ako vzor mohol slúžiť lepšie. Moc sa tým ale nezaoberá. Keď je človeku desať, má totiž veľa iných starostí i problémov..Na český film celkom slušný scenár. ()
Status všeobecné klasiky v pravých rukou. Bohužel, tohle není moje české číslo jedna a nějakým zvláštním způsobem, i přes všechnu kvalitu, geniální scénář a herecké výkony, není to ani pocitově můj favorit. Přesto ten film je neskutečně dobrý, český a přitom zábavný... a také nesmrtelný, jako jeden z mála. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (90)
- Hlas paní Plíhalové, kterou ve filmu nevidíme, pouze slyšíme, namluvila Jaroslava Kretschmerová. (funhouse)
- O svém tatínkovi, kterého si ve filmu sám zahrál, o mnoho let později vyprávěl: "Když něco řekl, věřil jsem mu. A táta, který byl národní socialista, mi třeba řekl: 'Že prej Plzeň osvobodila Rudá armáda. Na tom vidíš, jak kecaj...' Věděl jsem, že komunisti lžou. ohužel, když jsem se dostal na vysokou, ve druhé polovině padesátých let, moje důvěra k tátovým názorům začala opadávat. Říkal jsem si, že ti univerzitní profesoři musí být přece chytřejší než on, který nemá ani maturitu. (...) Táta měl sice své názory, ale i on do té strany nakonec vstoupil. Ve sklepě schovával agitační skříňku národně socialistické strany s brkem a kladivem, jenže jednou za ním přišli kamarádi a řekli: 'Franto, teď tady má být nový vedoucí stanice. Když to nevezmeš, vezme to tamten vůl. Franto, prosíme, vezmi to. Jen musíš vstoupit do strany.' Tak táta vstoupil. A najednou mi nemohl nic vyčítat. Tohle asi těžko pochopí někdo, kdo tady nežil." (NIRO)
- Až na změněná jména odpovídá většina příhod a situací dětství Zdeňka Svěráka. V dokumentu Tatínek (2004) režiséra Jana Svěráka mimo jiné popisuje Zdeněk Svěrák scénu z filmu, v níž přijde Rosenheim (Marek Endal) pozdě do školy. Ve skutečnosti to byl právě Zdeněk Svěrák, kdo přišel pozdě, nikoliv jeho spolužák. (šerminator)
Reklama