Ztracené město

Nádherný celovečerní debut Andyho Garcii. Překrásný film s překrásnými lokacemi a vynikajícími hereckými výkony, za kterými stojí "elita" Hollywoodu, v čele s Oskarovým Andym Garciem (jeho výkon bych klidně zlatou soškou ocenil), charakterním Dustinem Hoffmanem a minimalistickým a stále lepším Billem Murrayem. Film je opravdu dlouhý a některým může připadat nudný, mně se líbil moc. Sice ve třetí čtvrtině neuvěřitelně šíleně hraje na city, ale vše kompenzuje herecký projev A. Garcii, který vévodí celému svému dílu. Nezklamal jako herec a už vůbec ne jako režisér. Hudební stránka je příjemná na poslech stejně, jako je vizuál příjemný pro oči. Tohle skloubení se také povedlo a já jsem rád za to, že jsem mohl takový film vidět. (03.12.2006)

Mohl by to být moc dobrý film, zkrátit to tak o 45 minut. Skvělá atmosféra Kuby přelomu 50´s a 60´s, neméně úžasná hudba a (celkem i) pohledné ženy. Moc se mi líbil výkon Andyho Garcii a hlavně těch pár "štěků" bezejmenného komika v podání Billa Murray. Ale jak jsem řekl, na lepší hodnocení to bylo příliš moc roztahané. (02.03.2008)

Nechytlo mě to. Na jakýsi opus o Kubě tomu chybí velkolepost a drama o jedinci to taky moc není, páč Andy Garcia v tom filmu vlastně nic důležitýho neudělá. Tance a hudby tam je naopak požehnaně, což není na škodu, ale ten film jaksi nemá co jiného nabídnout. Nejvíc mi utkvěla neznámá Inés Sastre. Měla takový ten šarm a ženskost. Zato třeba Bill Murray byl teda úplně mimo a vůbec nechápu, co ta jeho přítomnost měla znamenat. (04.01.2011)

Vůně doutníku, zpocených košil a kubánské ohnivosti je z tohoto filmu cítit na sto honů. Garcia se herecky i režijně překonal, asi proto, že si tímto filmem splnil sen návratu ke kořenům. Povedla se mu i hudba, která asi nebude moct soutěžit s Buena Vista Social Club, ale i tak zůstává hodně nadprůměrná. Začátek je snad až příliš rozvleklý a nevyvážený, ale od druhé 1/2 jde film víc pod povrch a zcela pohltí. Hodně tak připomíná velkolepé tragédie jako třeba "Gone with the Wind". (21.07.2006)

Dost dlouho jsem neměl o tom, jak budu hodnotit tuhle hudbou přetékající fresku o (kdysi) velkém a krásném městě, sebemenší představu. Hudebně taneční scény mi zpočátku přišly rušivé a jen vlažně korespondující s příběhem, hlavní postavy málo výrazné a tak nějak akademicky snobské. Ztracené město je ale film, jehož hrdinové, kladní i záporní, vás na popředí dramaticky kulminujících historických událostí oslovují víc a víc, vtáhnou vás do svých osudů a přes své balancování na hraně mezi ultrakonzervativním a levičáckým vám udělí hodně názornou lekci z praktických dopadů politiky (úžasné scény se soudružkou, která má pod palcem osud tanečního klubu). Že tady najdu Billa Murraye v pro něj dosti typické roli (a na druhý den ho s úžasem objevím v Zombielandu) mě nenapadlo ani náhodou, a krásných rolí, které volají po intenzivním hereckém prožitku, je tady celá řada. (05.02.2011)