Ztracené město

Garcia nám svoji rodnou zemi představuje trochu složitěji než jako místo skvělých doutníků, Castrova režimu a chytlavé hudby. Našincovi může být až absurdně povědomý komunistický fanatismus, který dokáže rozdělit rodiče a děti (u nás na přelomu čtyřicátých a padesátých let) nebo scéna, kdy soudruzi zavřou hlavnímu hrdinovi klub, protože v orchestru hraje imperialistický nástroj. Garcia vlastně vypraví drama o rodině, jejíchž členů kvůli politickým okolnostem stále ubývá, ale do toho až moc míchá okrajová témata. Divák by byl naprosto spokojený, kdyby děj trval necelé dvě hodiny a neopustil Kubu. Takhle jsou to čtyři hvězdy s odřenýma ušima. (31.03.2009)

Film, který jde Andy Garciovi ze srdce a to je jeho nejsilnější stránka . V prní třetině nám Andy Garcia chce ukázat snad všechno najednou : krásy Kuby, politickou situaci, kulturu, tradice, rodinné vztahy, milostný příběh a ne úplně je to k dobru věci. Ovšem pak vám film doslova zavoní, stejně jako vůně kubánského doutníku a příběh si vás podmaní, stejně jako svůdné pohyby krásných kubánek nočního klubu El Tropico Fico Fellove. Ve společnosti Andy Garcii a Billa Murraye Vám nebude chybět vůbec nic a film Vám zůstane v srdci stejně tak dlouho, jak dlouho cítíte na svých chodidlech jemný bělounký písek s kubánských pláží. Jsem rád, že jsem toto ztracené město objevil. (26.12.2006)

Sem tam na mě nějaký film zapůsobí tak silně, že zapomenu na jakékoliv formální nedostatky a nechám se unášet jen a pouze atmosférou. A takový snímek je Ztracené město - Kuba, revoluce, priorita rodiny, silný příběh hlavního hrdiny, muzika, Bill Murray, to je jen malý výčet věcí které mě zasáhly. She was a beautiful thing Havana. We should have known she was a... heartbreaker. (13.06.2010)

Nádherný celovečerní debut Andyho Garcii. Překrásný film s překrásnými lokacemi a vynikajícími hereckými výkony, za kterými stojí "elita" Hollywoodu, v čele s Oskarovým Andym Garciem (jeho výkon bych klidně zlatou soškou ocenil), charakterním Dustinem Hoffmanem a minimalistickým a stále lepším Billem Murrayem. Film je opravdu dlouhý a některým může připadat nudný, mně se líbil moc. Sice ve třetí čtvrtině neuvěřitelně šíleně hraje na city, ale vše kompenzuje herecký projev A. Garcii, který vévodí celému svému dílu. Nezklamal jako herec a už vůbec ne jako režisér. Hudební stránka je příjemná na poslech stejně, jako je vizuál příjemný pro oči. Tohle skloubení se také povedlo a já jsem rád za to, že jsem mohl takový film vidět. (03.12.2006)

Životní projekt Andyho Garcii, který se tím vyznal z lásky ke Kubě, odkud pochází, a vyjádřil svůj vztah ke kubánské revoluci, minulosti a současnosti Kuby a trochu i ke kubánské kultuře. Dramatická linka jedné rodiny a konfliktu mezi třemi syny rozdělenými politickými názory funguje velice dobře, zajímavý je zejména nenaplněný milostný vztah hlavního hrdiny, kdy milence opět rozdělila politika. Trochu mě zklamalo poměrně nevýrazné využití prostředí nejlepšího havanského kabaretu, čekal jsem, že film, kde hlavním hrdinou je kabaretiér a umělec, bude plný muzikálových čísel, výrazných tanečních a hudebních kreací. Čekal jsem zkrátka nový Kabaret. A ono je to kupodivu hodně skoupé, podnik Fico Fellova funguje pouze jako pozadí pro zobrazení osudových politických událostí. Andy Garcia v hlavní roli hraje sice spolehlivě, ale přece jen mám pocit, že oproti svým ranným filmům ztratil trochu jiskru. Celkový dojem: 80 %. Zajímavý je politický rozměr filmu, který poněkud limituje výsledek. Andy Garcia dokazuje, že jako emigrant některým událostem a postavám kubánské historie jednoduše nerozumí, protože ani rozumět nemůže. Nechápe podstatu kubánské revoluce, její kořeny a motivaci účastníků. Jeho hrdiny jsou příslušníci kubánské společenské elity a nespokojenost s Batistovým režimem vnímá především jako nespokojenost s nedostatkem politických práv v období diktatury. Kubánská revoluce ve skutečnosti byla motivovaná sociální nerovností a antiamerikanismem typickým pro celou Latinskou Ameriku. Zasahování vlády USA do vnitřní politiky zemí kontinentu bylo zkrátka maximálně nepopulární a to si Garcia jako úspěšný americký občan a dobře situovaný příslušník vyšší střední vrstvy nepřipouští. Například jeho podání Che Gevary jako cynického vraha je jednorozměrné, je to v podstatě negativní karikatura, která tuto postavu nesmírně zplošťuje. Che Gevara byl nejen jakobínský revolucionář, který bez mrknutí oka dokázal své poražené nepřátele stavět ke zdi, ale i brilantní intelektuál a narozdíl od Castra coby mocenského manipulátora a praktického politika taky člověk, který v ideály revoluce skutečně věřil. .. (31.07.2009)