Ztracené město

Andy Garcia měl pěkný plán a z velké části ho také splnil. Ukázal nám Kubu jako krásnou zemi, Havanu před padesáti lety jako nádherné postkoloniální kreolské město, a také vzorek vyšší kubánské společnosti té doby. A perfektně předvedl typické latinskoamerické problémy - diktatury, násilí, emigraci. Může být něco horšího, než Batistův režim? Ale může, ještě jsou tu Fidelovi a Guevarovi komunisté. A komunisté, ti dokázali vždycky všem naivním snílkům o rovnosti a bratrství nekompromisně a krutě otevřít oči, většinou nakonec překvapili i sami sebe, a to velmi bolestně. Škoda, že Garcia nedonutil nikoho k nějakému hereckému výkonu. Kromě jeho samotného, Murraye a Hoffmana všichni ostatní jen předříkávali naučený text jako snaživé děti základní školy. 65%. (06.04.2010)

Film, který jde Andy Garciovi ze srdce a to je jeho nejsilnější stránka . V prní třetině nám Andy Garcia chce ukázat snad všechno najednou : krásy Kuby, politickou situaci, kulturu, tradice, rodinné vztahy, milostný příběh a ne úplně je to k dobru věci. Ovšem pak vám film doslova zavoní, stejně jako vůně kubánského doutníku a příběh si vás podmaní, stejně jako svůdné pohyby krásných kubánek nočního klubu El Tropico Fico Fellove. Ve společnosti Andy Garcii a Billa Murraye Vám nebude chybět vůbec nic a film Vám zůstane v srdci stejně tak dlouho, jak dlouho cítíte na svých chodidlech jemný bělounký písek s kubánských pláží. Jsem rád, že jsem toto ztracené město objevil. (26.12.2006)

Tenhle film si nejvic uzije clovek, kterej ma Kubu rad, pripadne se o ni zajima nebo tam byl. Ja nejsem ani jedno z toho, pamatuju si akorat nedavnou prisernost Che od Soderbergha a ze Sadam kouri pero Satanovi v pekle. Z toho duvodu jsem se nijak zvlast nebavil. Film ma totiz znacne prehnanejch 140 minut a vetsinu casu z toho vyplnujou zabery na pekny mista na Kube, tancujici, na neco hrajici a zpivajici lidi. Coz sice dodava fajn atmosferu, ale po case se to omrzi. Jeste, ze tu je dramatictejsi linie o Batistovi, revoluci a nastupu Fidela. Tim je aspon zadelano na jakys takys napeti, par silnejch scen a slusnej pribeh o majiteli klubu, kteryho doba tak trochu semlela a znicila mu rodinu. Na Garciovi je videt, ze se fakt snazil, jak herecky, tak rezijne a oboje se mu dari, obzvlast vzhledem k tomu, ze je to jeho prvni rezijni pocin. Z ostatnich stoji za zminku malicka role Hoffmana, ktera ale nakonec tak trochu vysumi do ztracena a pak vtipna role Murraye v roli komika, kterej se vetsinou poflakuje u Garcii v kancelari a sem tam hodi nejakou slusnou hlasku. To, ze smysl pritomnosti tyhle postavy mi jaksi unika je druha vec. Takze jak ohodnotit, na jednu stranu fakt pekne natoceny se slusnou atmosferou a par napinavejma momentama, na druhou stranu, pro cloveka, kteryho Kuba nezajima, tak trochu zbytecnej film a to jsem si ze zacatku rikal, ze to vzdalene pripomina Kmotra. (02.08.2009)

Garcia nám svoji rodnou zemi představuje trochu složitěji než jako místo skvělých doutníků, Castrova režimu a chytlavé hudby. Našincovi může být až absurdně povědomý komunistický fanatismus, který dokáže rozdělit rodiče a děti (u nás na přelomu čtyřicátých a padesátých let) nebo scéna, kdy soudruzi zavřou hlavnímu hrdinovi klub, protože v orchestru hraje imperialistický nástroj. Garcia vlastně vypraví drama o rodině, jejíchž členů kvůli politickým okolnostem stále ubývá, ale do toho až moc míchá okrajová témata. Divák by byl naprosto spokojený, kdyby děj trval necelé dvě hodiny a neopustil Kubu. Takhle jsou to čtyři hvězdy s odřenýma ušima. (31.03.2009)

Pane Garcio,upřímně smekám před vaším filmem.Splnil jste si celoživotní sen,natočit film,který by mapoval křivdu a výraznou trhlinu ve vašem životě.Natočil jste sice "Ztracené město" jen z jednoho úhlu pohledu,ale objektivnost a upřímnost se nevytratila.Síla s jakou je snímek vyprávěn je tak emocionálně nabitý všim co jen Kuba může nabídnout(a že toho není málo).Jinak zdůrazňuji,že Andy Garcia tímto filmem debutoval na režisérské židli,seděl za kamerou,složil si k tomu hudbu a zároveň zde hrál.Vše dopadlo na jedničku a já se ptám,dokázal tohle někdy někdo(opomeni-li Orsona Welse,který ale hudbu neskládal)?Nedokázal je správná odpověď,stejně nikdo nedokázal s takovým citem a bez zbytečného patosu natočit film o sobě a svém domovu. (12.12.2007)