Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přizpůsobivý nosič reklam Ťopka přespává v odstaveném vagónu, který je ovšem jednoho dne připojen k vlaku, jímž odjíždí na inspekční cestu generální inspektor drah Jiří Kokrhel. A tak se Ťopka bez vlastního přičinění stává černým pasažérem, a když je objeven a pronásledován, způsobí neplánovanou zastávku na malém, bezvýznamném nádražíčku v Mokré nad Soupravou. Místní přednosta stanice Anatol Jelen si však právě odskočil na zkoušku pěveckého sboru, čehož využije Ťopka. Oblékne se do jeho uniformy a začne se před přísným pohledem inspektora vydávat za přednostu. Jeho svérázné improvizace inspektora vyvádějí z míry, ale naštěstí je tu přednostova půvabná manželka Julie, která Ťopku kryje, aby pomohla nepřítomnému manželovi. Kvůli jeho chování se ale dostává do velmi obtížných situací. Kokrhel se do ženy zakouká a oslněn jejím půvabem přehlíží nejen Ťopkovu absolutní neschopnost a divoké improvizace, ale dokonce se rozhodne vyhovět přednostově žádosti o přeložení blíž ku Praze. Jenže v nejméně vhodnou chvíli se objeví skutečný přednosta stanice... (TV Nova)

(více)

Recenze (326)

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Burianove filmy majú veľkú výhodu a to, že aj vďaka nemu sa do ich deja človek ľahko vžije. V čase vojny takáto záplava hlášok v komediálnom filme musela na chvíľu potešiť väčšinu ľudí. Navyše ten koniec je priam kráľovský. Mohlo to byť aj zábavnejšie, no aj tieto scénky ma rozhodne nenudili, neboli otravné, človek si ich užil. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Nejlepším film Vlasty Buriana je pro mě jednoznačně U pokladny stál, nicméně Přednosta stanice za ním stojí jen s malým odstupem. Kromě tradičně skvělého Buriana tentokrát dostává přeci jen více prostoru i jeho tradiční kolega Jaroslav Marvan a nutno říci, že to prospívá celému filmu. Jejich třeskuté dialogy jsou tím nejlepším ve filmu a spolehlivě mě dokáží pobavit kdykoliv. Z filmu si pamatuji spoustu skvělých hlášek a vždy, když si jej teď znovu pustím, výborně se pobavím. Je ale pravda, že dříve Přednostu stanice opakovali v televizi už tak často, že jsem měl především na jeho hlavní písničku lehkou averzi. To se ale napravilo tím, že nemám už mnoho let televizi a pouštím si sám co chci a kdy chci… ale zpět k filmu. K dobru mu můžu připočíst také atraktivní prostředí vlakového nádraží, které si o spoustu narážek samo říká. Zkrátka jde o jeden z nejlepších filmů Vlasty Buriana a o jednu z nejlepších prvorepublikových komedií vůbec, takže kdo ještě neviděl, honem to napravte. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Pěkné, pěkné. Jednoduchý příběh mnohokrát rozveden až do totální absurdity. Několikrát jsem se hlasitě smál. Z toho vyplývá, že tento film bude asi zábavný. Vlasta Burian předvádí svoji one man show, kdy se zhostí nabídnuté šance, což mi velmi vzdáleně připomínalo Gogolova Revizora. Ostatní herci mu zdárně sekundují a jako celek na mě film působí více než povedeným dojmem. Asi jsme se s Vlastíkem Burianem neviděli naposled. Tohle bude za 4*. ()

fleker 

všechny recenze uživatele

jo to byly tenkrát časy, to se vám k člověku chovali jinak, řek bych, skoro jako k člověku..já mám tolik zajímavejch příběhů z železnic, že nevím kam dřív šáhnout, tak to vezmem vod tý poslední...hned jak sem nastoupil do toho novýho vlaku, sednul jsem si k takový roztomilý skupince cestujících, vopravdu jako fajn lidi, vypadali příjemně, pak přišlo ňáký kuře v uniformě s placatou čepicí a hned mě začalo vyhazovat ze sedačky: "tady nemůžete sedět!" .."proč ne?", zkontroloval jsem periferně tváře v okolí a uvědomil si svůj omyl, naštěstí mám vcelku vyvinutý reakce, protože sme na základce často hrávali vybíjenou papučí "podívejte se na mě pořádně člověče, copak nepoznáte, že sem retardovanej?"...chtěl mi ještě něco říct, ale musel jít mávat plácačkou,,,mezitím si pár cestujících začalo vyměňovat jazykové znalosti..jedna paní začala kamsi do zdi vyprávět, že se dcera učí japonsky, druhá, naprosto jiná cestující začala vydávat skřeky ve stylu "konyčyva", první cestující se na ni nechápavě podívala: "prosím?" .."říkám konyčyva, to je japonsky dobrý den, já se taky učím japonsky" , já chtěl taky zabodovat,i když umím hovno, a tak říkám: "kwai tai"... a paní hned dedukuje:"to je japonsky:těší mě?", "ne.."povídám: "... to je vietnamsky: leštit tágo"...mezitím přicupitalo na druhý kolo kuře průvodčí a chtělo opět vidět moji jízdenku,,,vytáhnul jsem ten zmačkanej žmolek z kapsy a předal k revizi "noale vy ste měl vystoupit už před dvěma stanicema" ,povídá "nojo, ale tam vlak nezastavil" - "A ZMÁČKL JSTE SIGNANILAČNÍ TLAČÍTKO" ,povídá už celkem nasraně , "NO JÁ MAČKAL JAKO BLÁZEN, ALE VODEVŘELY SE AKORÁT DVEŘE VOD HAJZLU" ..chvíli tak na mě koukal, přemejšlel co se mnou a pak povídá "noale takhle by to nešlo, ty dvě stanice mi prostě musíte doplatit" ,,no moch sem se sním hádat, ale jelikož už sme vjížděli na nádraží, tak mu povídám: "hele víš tyco, pokud to zachrání český dráhy před bankrotem, a vlaky začnou jezdit včas, tak já ti tu pětikačku milerád zaplatím".. ale to už ze zpoza stěny ozvalo, že jsme na konečné a že máme opustit vlak...jeden z postižených ještě zkoušel na reproduktor reagovat slovy " a co nám uděláš když ne? he?" ...a protože zrovna přišel ten drzej průvodčí, tak mu tak jako otcovsky povídám "za trest tu budeš dělat až dokonce života průvodčího", to se mu zřejmě líbilo, protože se pokusil o škleb pomlčka úsměv--- "no vážně, jak myslíš že český dráhy nabíraj lidi..." ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Přednosta stanice, jedna z nejhranějších Burianových filmových komedií na televizních stanicích, oplývá nezastavitelnou energií sehrané komediální dvojice. Vášnivě bublá a klokotá, vyzdvihuje absurditu, flexibilitu a protiklady, libuje si ve slůvkách, mezních situacích a v důvtipu hledání cest z bezradnosti nevědomí. Hravý humorný nadhled je nepřehlédnutelný, radost a nepoddajnost je nakažlivá. Baví bez přestání, důvěrně naznačuje a, i přes své značné stáří, neposedně skotačí a provokuje. Hlavní postavou lehkého komediálního příběhu je Ťopka (vynikající Vlasta Burian), chodící reklama, slepý pasažér a zaskakující přednosta železničního nádraží. Jediným cílem je nasycení žaludku se zachováním základů lidské důstojnosti. Chudoba není trestným činem, byť se na ní pohlíží z patra. Nakonec každé balancování na hraně přinese nevšední dobrodružství a pohotová přizpůsobivost alespoň krátkodobě vyrovnává síly před rozhodujícím střetem. Druhým vrcholem příběhu je Jiří Kokrhel (velmi dobrý Jaroslav Marvan), přísný generální inspektor transverzální dráhy. I společensky vážená osoba se může vlivem náhody vrhnout do role mlsného kocoura. Pro úsměv náklonosti se leccos přehlédne a slabosti se dá využít i na druhé straně. Třetím nejvyšším bodem je Arnošt Pěnkava (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), bohatý místní statkář. Vytrvale, neodbytně a žárlivě upíná veškerou svou energii k jediné půvabné ženské tváři v okolí. Poměrům navzdory. Královský čtyřlístek humoru a zábavy uzavírá Pivoda (dobrý Václav Trégl), železničářský skladník místního nádraží. Zpupnost omezence, lačného po ženitbě, lze kontrolovat pouze přes autoritu nadřízené šarže. Hlavní ženskou postavou je Julie Jelenová (šarmantní Zita Kabátová), manželka přednosty stanice a obletovaný cíl mužského chtíče blízkého okolí. Jednu z mála možností rozptýlení je zapotřebí udržovat v bdělém stavu. Nejhledanější postavou je Anatol Jelen (velmi zajímavý Antonín Zacpal), přednosta železničního nádraží a vášnivý hudebník. I zdánlivý ignorant manželského soužití má svou mužskou hrdost, ze které neustoupí. Z dalších rolí: statkářova přehlížená manželka Olga Pěnkavová (příjemná Růžena Šlemrová), ostražitý restauratér Hejhal (zajímavý Theodor Pištěk), bezelstně bezprostřední servírka Pepička (příjemná Marie Norrová), prostá kuchařka u Pěnkavů a natěšená Pivodova snoubenka Růženka (zajímavá Darja Hajská), či železniční revizor Šajn (sympatický Karel Postranecký). Přednosta stanice je jedna z nejklasičtějších komedií Vlasty Buriana. Její temperament, vitalita a nezastavitelné klokotání stále dokáže rozvibrovat zábavu do smíchu a radosti ze života. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (27)

  • Ťopka (Vlasta Burian) bydlí v kupé ve vagónu na trase Hamburg–Bukurešť–Istanbul. Je to tedy jakýsi Orient express na německý způsob. Původní Orient expres, který před 2. sv. válkou vedl z Paříže do Istanbulu (některé Orient expresy měly různé trasy, ale nejznámější z románu „Vražda v Orient expresu“ vedla právě z Istanbulu do Francie), byly během let 1939 až 1945 pozastaveny a během této doby se o jakýsi německý Orient express pokoušela společnost Mitropa, která plánovala vlak z Berlína do Istanbulu, jenž by se časem mohl protáhnout až do města Hamburg. Cedule na vagónu tedy odkazuje na jakýsi plánovaný nacistický Orient expres. (Landauer)
  • Při přijímání telegrafické zprávy odpověděl Vlasta Burian (Ťopka) v rytmu árie z Verdiho opery „Rigoletto (La donna è mobile)“. (Caesar1993)
  • Film se léta vysílal v televizi zkrácený, vůbec do něj nebyla zařazena třeba úvodní scéna v restauraci. Proto také replika dívky, které Ťopka (Vlasta Burian) prodává na stanici jízdenku, o jakémsi levném najedení, působí nesmyslně. (Robbi)

Reklama

Reklama