Bleeder

Nikdy som sa poriadne nevedel stotožniť s cholerickými povahami, takže ma ústredná postava Leo občas riadne srala. Každým jeho krokom sa stupňuje napätie, do toho ešte krvavočervený filter a človek vie, že to nedopadne dobre. Kim Bodnia v tomto ohľade odviedol slušnú prácu, tieto záporné role mu predsa len sadnú. Viac ma však zaujímala dejová línia čudáckeho Lennyho v podaní Mikkelsena, ktorý mi bol veľmi sympatický (dvanásť filmov za týždeň, takého by som chcel mať v okolí aj ja) a aspoň jemu som prial, nech preňho všetko dobre dopadne. A aj keď jeho príbeh poriadne nebol uzavretý, dúfam, že s tou slečnou to nakoniec dopadlo dobre. Inak samozrejme už tradične mrazivé, napínavé a strhujúce, ako je už Nicolasa zvykom. (05.11.2020)

malý nezávislý kousek, který ale postupně slušně zraje.  Refn přináší dost depresivní náhled do života permanentně nas*aného frajera, (jakkoliv k tomu nemá úplně důvod), který svojí nas*anost jednoho dne vyventiluje na svojí přítelkyni, čímž rozjede kolotoč fatálních událostí. Těsně po shlédnutí sem bral Bleedera čistě jako odškrtnutý rest v Refnově filmografii, ale postupem času jsem zjistil, že se mi tahle studie agrese a chování bez zjevné příčiny slušně zaryla pod kůži. Jde sice teprve o druhý Refnův kousek, ale stejně jako ve svojí prvotině i tady moc dobře věděl co chce natočit a už jen samotná kamera vyvolává depresivní až klaustrofobické stavy. Ještě, že je tu Mads Mikkelsen jako dánská variace na Tarantina, který do všeho toho zmaru přináší alespoň trochu toho polotrapného pozitivna...70% (24.03.2023)

Bolestivé krvácení z ran i duše.. Dva příběhy z okraje dění předchozího Pushera stavějící proti sobě naději a zoufalství, důraz na vývoj charakterů postav, špinavé ulice Scorseseho a chronologické natáčení ala John Cassavetes. Mikkelsen jako „klíďas z videopůjčovny“ (tedy opak šílence Tarantina a nejspíš i zosobnění režiséra) ve své neobratnosti v mezilidských vztazích kouzelný, „Madman“ Kim Bodnia ve stupňující se nenávisti vůči sobě i okolnímu světu zase hrozivě autentický. Refn je sice barvoslepý, ale barvy života vidí dobře.. (18.06.2019)

Refn si dává repete s hereckým ansáblem z jeho debutu PUSHER a do jedné z rolí obsazuje svou pozdější manželku. Oproti PUSHER je BLEEDER melancholický kousek řešící zase chlapské problémy se ženskýma na pozadí obsese filmy. Prostředí je inspirováno CLERKS a Tarantinem, přičemž Madsova postava evokuje takovou zamlklou verzi Tarantina, ale ve skutečnosti je to sám Refn v celé kráse. Ačkoliv je mi téma blízké, výsledný dojem je oproti PUSHER slabší. (02.12.2018)

Původně jsem si myslel, že se bude jednat o nějaký boční projekt v rámci trilogie Dealer. Po zapnutí jsem ale hodně rychle pochopil, že to zase tak jednoduché není. Nicméně jedno společné tento film s onou trilogií má a to je samotná atmosféra dánského podsvětí. Tu ale dost silně usměrňuje Mads Mikkelsen, který už tenkrát dokazoval, jak výbornej herec je a v celém dánském ansámblu se neuvěřitelně vyjímal. Jeho postava filmového blázna provozujícího video půjčovnu mi silně připomínala raný život Quentina Tarantina a hrozně jsem se u ní nasmál. To ale bylo to jediné, co stálo za zájem u tohoto filmu. Mads se kvalitou tak strašně převyšoval, že všechny ostatní potlačil do filmařského dna. Kdyby film byl jenom o něm, tak je to na regulérní pěti hvězdu a nemrknu ani okem. (07.04.2017)