Divoch

Homo Erectus zatouží po normálním životu Homo Sapiens, ale strasti lásky ho přivedou otočit svůj život, po kromaňonsku. Ne, nejde o romantickou cipovinu od Diznyho, tohle by si měl vyzkoušet každý .. zatoužit si už nadobro odejít z konzumního a hektického pracovního života někam do divočiny, rukama postavit obytnou chalupu, zahřát si prdel krbem, kde by třísky blahem praskaly, ulovit si nějakou tu horskou kozu na zacpání žaludku, a spokojeně si hovět od civilizace. Každý po tom touží.. nebo aspoň do té doby, než si místo toho pustíte Hon na pačlověky. (04.09.2022)

Byl jsem překvapený poměrně nízkým hodnocením na csfd. Za mne je to takřka absolutní pecka. Ale chápu... je to tradiční severský slepenec žánrů, který přes různé i hrůzné pocity zahřeje u srdce. Možná tomu uškodil marketing, který z toho dělal něco vtipnějšího. Ne že bych se nezasmál, ale sílu to má jinde.  Nejvíc jsem nemohl z policistů, ti by zasloužili vlastní seriál. "Ukaž jim mezitím, jak funguje naše policie." vyděšený výraz "Ale šéfe, není moc co ukazovat." 8/10 (25.08.2022)

Pěkné přírodní scenérie zaujmou, stejně tak mám rád snímky kritizující lidskou společnost a snahu od ní uprchnout, v tomto subžánru jsem již zhlédl spoustu mimořádných počinů. U Divocha jsem se po většinu stopáže bavil, i režie je dobrá, ale musel jsem si povzdechnout kupříkladu nad jednáním neschopných policistů, stejně tak lituji, že snímek nedopoví další důležité aspekty, které načal. 65 % (21.05.2022)

„Myslíš jen na sebe a svý potřeby. Nikdy na mě nebo na někoho jinýho. Zasranej egoisto!“ - „Já myslím na jiný lidi!“ - „Jo…jen když si ho honíš!“ Po nejasném začátku se z toho postupně vyprofiluje malinko absurdní „buddy“ film říznutý roadmovie a krimi komedií. Tahle směska pak docela dobře funguje, ač silnější momenty střídají hlušší, kterých také není zrovna málo. Oba dánští souputníci jsou vcelku sympatičtí a člověk jim fandí, aby unikli všem svým pronásledovatelům. Divák dostane názornou ukázku např. toho, že s altruismem se moc daleko nedostane, netalentovaní lovci mohou zažít svůj hrdinný moment a utéct před světem se nedá ani v rozlehlé norské přírodě. Jen mě mrzelo Martinovo vyměknutí a nepozdávalo se mi ani to, když šel policejní velitel do akce na vlastní pěst. Závěr měl svou atmosféru, která pak ve mně doznívala i po skončení. Dávám lepší průměr. „Měli bysme zavolat někoho s čuchacím psem.“ - „Jako s pátracím psem?“ - „Jo.“ - „Nevím, jestli dneska maká.“ - „Co jinýho by jako dělal?!“ - „Nevím. Je to pes...asi psí věci.“ (16.04.2023)

Krize středního věku se dá řešit různě. Někdo ji řeší útěkem do divočiny. Hlavní hrdina filmu, Martin, se vzdá civilizace, obleče se do kožešin, vydá se tábořit a občas se pokusí ulovit nějaké zvíře. Což pro člověka z civilizace skončí často nezdarem a tak nezbývá, než se snížit k tomu, si zajít na benzinku pro bagetu. :-) Námět jako dělaný pro dánskou komedii. Tohle Dánové většinou umí, a proto jsem se nechal nalákat i na snímek Divoch. Tady se to povedlo tak napůl. Námět byl fajn, obsazení také a několik scén bylo výborných. Bohužel to bylo v několika částech nedotažené a občas se objevilo pár nesrovnalostí a nelogičností. Především laxní policejní pátrání po lidech běhajících se zbraní… asi by to probíhalo hodně jinak. Také mi chybělo větší prokreslení postav a třeba motivace hlavního hrdiny. Žena, děti, rodiny, práce… vše bylo fajn, ale přesto se seberu a zmizím? Jasně, je to komedie, není třeba mít všechno jako promyšlené existencionální drama. To by se ale muselo lépe pracovat s gradací příběhu a s vypointováním některých scén. V dánských filmech se mi často líbí právě to dovedné balancování na hraně dramatu a (mnohdy černé) komedie. Divoch není ovšem špatný film, jako zábava na jeden večer je fajn. Jen má k vrcholu dánské kinematografie v tomhle žánru ještě daleko. Doporučil bych spíše partu kolem režiséra Anderse Thomase Jensena a jeho filmy. (29.03.2024)