Čas

Psal se rok 1999 a do kin dorazil takový malý nenápadný psychologický horor s Brucem Willisem v hlavní roli jménem Šestý smysl. Byl to nejen hit, který v kinech vydělal téměř 700 milionů, ale také obdržel šest nominací na Oscara. O jeho režisérovi a scenáristovi M. Night Shyamalanovi se tehdy začalo říkat, že jde o Stevena Spielberga nové generace. Jenomže od té doby uteklo mnoho času. Shyamalan po Šestém smyslu sice natočil  povedené filmy jako Vyvolený či Znamení, také ovšem natočil filmy jako Stalo se. Časem Shyamalan začal přicházet o svůj status a jeho nové filmy často rozdělují diváky. A jinak tomu nejspíš nebude ani u jeho novinky Čas. Shyamalan se ke komiksové předloze dostal díky svým dcerám, které mu komiks nechali přečíst. Shyamalana komiks zaujmul a rozhodl se dle něj natočit film. Do svého filmu přitom obsadil velmi dobré herce jako vycházející hvězdu Thomasin McKenzie, talentovaného Alexe Wolffa, Gaela Garcíu Bernala, Vicky Krieps či Rufuse Sewella. Postačí ovšem samotný casting k dobrému filmu? Bavit se o celkových kvalitách Času je vlastně velmi obtížná věc. A opět pravděpodobně půjde o film, který své diváky rozdělí. Problém u Času je přitom právě v tom, že má spousty pozitivních aspektů, zároveň ovšem určité nedostatky, které z Času dělají jeden z dost možná nejslabších Shyalamanových filmů. Za zmínku určitě stojí vizuální stránka a kreativní uchopení. Práce s kamerou je velmi výrazná, pracuje se různými úhly či kamerovými hrátky. Působí to vizuálně dravě, především v momentech, kdy se kamera motá kolem několika postav. Působí to celé nápaditě, zajímavě a samotná kamera a vizuál patří rozhodně mezi nejlepší věci na celém filmu. Což se bohužel následně nedá říct o samotném scénáři. Samotná zápletka o prokletém místě, kde čas funguje o poznání rychleji je určitě zajímavá. Jenže pak se vyskytnou první mouchy, který tenhle příběh má. Po pomalém startu se definitivně začne něco dít  a z filmu se definitivně stává horor, kdy ovšem v pár momentech film skvěle zapojuje prvek rodinného dramatu. Právě tohle civilní uchopení je na Čase opravdu fajn a Shyamalan v těchto emotivních momentech připomene časy, kdy právě v Šestém smyslu či Vyvoleném dokázal prodat postavy a jejich problémy. Jenže těchto pár momentů ve finále nestačí.  Shyamalan rozhodně dokáže udržet napětí. Po celou dobu je to celkem intenzivní, pak ovšem dojde na hlavní kámen úrazu. A tím zrovna nemyslím dialogy, které jsou někdy vyloženě příšerné. Kámen úrazu je to, že se časem pokouší Shyamalan překvapovat a sypat zvraty za pochodu, které ve finále úplně nefungují. A pak dojde na samotný závěr, který je rozhodně zklamáním v rámci Shyamalanovy tvorby. Ten právě u Šestého smyslu či Vyvoleného přišel s naprosto parádní zvraty, které diváka posadili na zadek a změnili vnímání celého filmu. Jenomže zde se překvapivě Shyamalan pouze vydává cestou líného vysvětlení, proč se vlastně to všechno muselo stát a ani to ve finále dvakrát zajímavé není. A navíc vyskočí spousta otázek, které Shyamalan jaksi odmítá rozlousknout. Těžko říct, zda je na vině samotná komiksová předloha, celé to ovšem ve finále působí tak trochu nedopečeně. Pořád tam ovšem funguje ona atmosféra. Tu dokáže Shyamalan držet za pochodu, při sledování se vlastně divákovi velmi snadno udělá špatně z toho, jak jsou hrdinové na plátně zoufalí a celé to skutečně působí nepříjemně. Nějaká závěrečná satisfakce z předchozích událostí sice filmu chybí, přesto ve velké míře funguje právě ona nepříjemná atmosféra. Postavy postupně stárnou, dochází k několika úmrtím a chvílemi ten film připomíná ty nejvíc WTF momenty ze Shyamalanových filmů. Nejen kvůli oněm dialogům, ale také kvůli tomu, že to celé v jistých momentech působí na hranicích parodie. Světlé momenty Shyalamanovy režie tam sice pořád jsou, člověk by si ovšem netipl, že jde o film onoho režiséra Šestého smyslu. A kvůli víceméně plochým a bezduchým postavám by člověk ani neuvěřil, že to napsal scenárista Šestého smyslu. Čas má rozhodně daleko k Šestému smyslu, Znamení či Vyvolenému, zároveň ovšem není například tak špatný jako Stalo se. Samotné finále je v rámci Shyalamanových filmů jednoduše neuspokojivé, dialogy v mnoha momentech vyloženě bolí, ty postavy jsou ve finále celkem ploché a fungují jen díky dobrým hercům (Thomasin McKenzie je opět skvělá) a je tam spousta momentů, kdy si divák jednoduše musí říct, co to toho Shyalamana sakra zase popadlo. Jenomže Shyalaman pořád aspoň trochu dokáže pracovat s atmosférou, v pár momentech to skutečně funguje jako rodinné drama a především to fakt krásně vypadá a je to filmařsky kreativní. Jenomže je to pořád málo a pořád jde o jeden z prozatím nejslabších Shyalamanových filmů. Ten film by dost možná fungoval o poznání lépe, kdyby na něj člověk šel bez vědomí toho, že to točil právě tvůrce Šestého smyslu. I tak by ovšem Čas obstál pouze jako slušný film se spousty plusy i mínusy...... (22.07.2021) (méně) (více)