L'ultimo treno della notte

Zatímco se společnost baví u štědrovečerní večeře o násilí, ty, které jsou očekávány, mu jsou podrobeny. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o variaci na Bergmanův Pramen panny, který však Bergman nevymyslel, nýbrž sám vyšel z předlohy Ully Isakssonové a ta se inspirovala ve středověké legendě. Jenže jak v Pramenu panny, tak i v The Last House on the Left jsou viníci krutě ztrestáni starozákonním oko za oko, zub za zub. V Ladově psychothrilleru však není zcela jisté, že hlavní strůjce za vše zaplatí. Zlo se totiž dokáže lstivě maskovat, a tak mnohdy unikne spravedlnosti. Zajímavou vedlejší linií je příběh postaršího muže, který se náhodně zúčastní násilných orgií. Spořádaný manžel od rodiny odhalí svoji temnou stranu, byť svědomí ho přeci nakonec tlačí. Působivé jsou sexuální scény s prostřihy na koleje a jedoucí vlak, stejně jako harmonika připomínající Tenkrát na západě. První třetina filmu vypadá jako reklama na cigarety - hulilo se prostě všude... (31.07.2018)

Filmařsky lépe zvládnutý Last House on the Left. Začátek je přímo neskutečně pomalý, ale následné dění v nočním vlaku už má šanci zaujmout. To týrání zde není nijak přehnané, působí reálně, a právě proto má docela sílu. Pohled na fyzické mučení na obrazovce snesu, ale jakmile mám sledovat patnáctiminutovou psychickou tyranii, tak nastává problém. Jako opravdu si ten film znovu nepustím, nemůžu říct, že se mi líbil, ale minimálně tři hvězdy si zaslouží. (29.10.2008)

Od tohoto taliánského shocksploitation filmu jsem čekal opravdu hodně, zvláště pak když jde vždy o nějakou tu předělávku kultovního filmu (jako třeba v tomto případě zcela evidentní inspirace "Rape and Revenge" flickem "Last House on the Left", kořeny však jdou ještě hlouběji do historie až k Bergmanovskému "Jungfrukällan", a nutno říct že tato verze se celkem povedla, v některých směrech Cravenův snímek dokonce předčí v násilí a krvi však ne! Nakonec velké očekávání se nenaplnilo a já byl trochu zklamán. Dá se říct že prvních cca 50. typicky melodramatických minut bylo téměř nekonečných a o ničem, hodně se tu kecalo a připravovalo na to co přijde, docela jsem se nudil a říkal si kdy už sakra něco přijde a za chvíli to přišlo, poslední cca půl hodinka konečně naplno naplnila mé toužebně velké původní očekávání (došlo na ohavnosti, sleazy, přišlo znásilnění, dvojitá vražda, resp. jedna sebevražda se zoufalství). Atmosféra ve vlaku byla temná, děsivá, napjatá, bezútěšná a velmi klaustrofobická, pomstychtivé finále dobře vygradované a překvapivě krvavé, vzájemně prolínající se kontrasty scén (napětí ve vlaku a vánoční posezení) se také povedly, osudové a parádní (dobrá myšlenka) je i náhodné setkání dvou násilníků s rodiči z jedné ze zavražděných dívek, ale maník Bucci mě zas tolik nepřesvědčil, strach jsem z něj určitě neměl, tak jak třeba z Hesse, ten druhej zfetovanej magor, foukající stále na harmoniku, která vždy signalizovala nebezpečí, byl přeci jen o něco nebezpečnější. Nahoty tu tolik nebylo, což se docela divím, v té době v Itálii to byl naprosto běžný jev. Charakter Machi Meril, dekadentní madam z vyšší třídní společnosti (ona je vlastně plně zodpovědná za smrt obou dívek, nejen že je spolupachatelkou, ale v některých ohledech byla dokonce ještě horší než ti dva kriminálníci, protože ona silou své vůle, rozhodovala o druhých, ovlivňovala jejich myšlení a psychiku). Tohle byla parádní znepokojující role a zcela určitě se nenajde divák, který by byl nakonec spokojen s jejím koncem, ale Lado to tak prostě chtěl, on tu zcela nevybíravě atakoval lidi z vyšší společnosti, a říkal nám že právě odsud pochází největší zlo, zkaženost a lži. Největší hodnocení dát tedy nemohu, i když bych ho strašně moc rád dal, ale něco tomu prostě chybělo, každopádně jde o jeden z nejlepších a nejznámějších filmů režiséra Lada, a vůbec o jeden z jeho posledních, který od něj stojí za zmínku. Na rok '75 pořád pecka! (16.01.2011)

Talianska odpoveď na americký úspech Cravenovho The Last House on the Left. A minimálne o dva svetelné roky lepšia. Majster Aldo Lado je síce rovnako sadistický a krutý, no násilie v jeho podaní a v kontexte s ostatným dejom nie je tak lacné a samoúčelné. Postavy sú prepracovanejšie, etické otázky (má rodič právo zabiť vraha svojho dieťaťa?) viacej na mieste a formálna stránka sofistikovanejšia. Počiatočné pomalé tempo začína zľahka naberať na obrátkach, prechádza nečakanými zvratmi a šokmi a vedie až k finále, pri ktorom sa tají dych. Bravo! (07.01.2005)

Na tento film jsem se delší dobu chystal a jako příznivce explotation žánru a milovník Cravenova Last House on the Left 1972 jsem se na něj i dosti těšil. Po jeho shlédnutí jsem nebyl tak extrémně nadšen jako po shlédnutí dalších "explotation flicků" jako jsou např. Fight for Your Life 1977, Thriller En Grym film 1974"", Spit on Your Grave 1978"I" ani House on the Edge of Park 1980. Je to dobrý, chladný a krutý explotation thriller, který si jde svým předem vyšlapaným směrem a otrlého diváka nijak zvlášť nepřekvapí. Na rozdíl od ostatních filmů, zde scény násilí na obětech zabírají možná maximálně 15 minut, zatímco u výše zmíněných šíleností to byl v podstatě celý obsah filmu. Tím ale nechci násilí na dvou holčinách zlehčovat, bylo podáno naprosto extrémním způsobem, kdy temné kupé, celé do modra, jako by umělecky ještě podtrhávalo ty šílenosti a zvěrstva, která se tam odehrávaly. Atmosféra se dala krájet a Aldo jasně ukazuje, že si v brutalitě, násilí a zvrácenosti může s kolegy podat ruku ... O to více jsem byl překvapen z pomsty, která byla stejně tak brutální a násilná a trvala hodně dlouhou dobu. Fotřík to vzal opravdu z gruntu a s grázly se vůbec nemazal. Násilí a smrt se odehraje ve vlaku, pomsta v domě rodičů. Naprosto vykradený "Last house ...1972" od Cravena. Budiž... Mezi tím ovšem často docela nuda a jako by režisér neuměl vyplnit mezeru. Herecké výkony jsou standardní, nejsou nijak vyjímečné, jak jsem někde dříve četl. A stejně tak herecké podání šmejdů. Bylo sice docela obstojné, ale například s hlavním šílencem ve Fight for Your Life 1977 se vůbec nedalo srovnávat, stejně tak s "mistrem panem" Hessem z House on the Edge of Park 1980 a Last House on the Left 1972. Jednu velkou devízu však tento film má, tedy později jsem si všiml, že dvě. Za prvé je technicky a filmařsky (kamera, střih apod.) naprosto špičkově zvládnut a ostatní exploťáky 70. a počátku 80. let mu nemohou konkurovat (až na pár výjimek samozřejmě ...). Druhá věc, která mě trkla, byl rok výroby. Měl jsem za to, že se film natáčel někdy kolem roku 1980 a on je z roku 1975!! Proto když sečteme tuto "rovnici" vznikne nám špičkový explotation thriller, na svoji dobu naprosto nadčasový a neuvěřitelně odvážný. Dále se musí ocenit, že násilí zde není vyloženě samoúčelné, i když je neuvěřitelně kruté ... Proto jsem nakonec přimhouřil oči a vpálil "vrahům z rychlíku" plný počet *. (22.10.2008)