Dívka s mušlí

Smutný příběh o dívce Vendule, která se snaží udržet při životě zcela nefunkční rodinu. Nahrazuje svým nevlastním bratrům matku, která se utápí v alkoholové bažině a není schopná plnit své základní povinnosti. Vendula obětuje své vlastní dětství, aby ty poslední zbytky zachránila svým sourozencům. Ačkoli natočený za hluboké normalizace, film přesvědčivě popisuje psychologii lidí, která je do značné míry nezávislá na společenském uspořádání. Alkoholici tady byli před třiceti lety, jsou tady i dnes (ze stejných důvodů). A terorizují své okolí stejně - a mají stejné výmluvy, stejně házejí špínu na druhé, sami se cítí ukřivděně a čistí jako lilie. Nezastírám, že nesnáším alkohol v jakékoli míře... Propůjčuje lidem prchavý a klamný pocit bezstarostnosti, zapomnění, volnosti a často také vstupenku k bestialitě, která v těch nejhorších případech vede k týrání dětí, jež se falešně vydává za výchovnou metodu... Dívka s mušlí je povedenou anatomií mezilidských vztahů, které jsou běžnější, než by bylo zdrávo. Také díky přesvědčivým výkonům většiny herců... (02.03.2010)

Cesta do hlubin kurví duše. Evelyna Steimarová se pro role padlých žen asi narodila a z její do sebe zahleděné krkavčí matky šel mráz. Hutné a smutné psychologické drama o dysfunkční rodině vlastně ničím nezahřeje. Ostré hrany beznaděje obrušuje jen funkční systém náhradní péče o děti, což před rokem 1989 rozhodně nebyla taková idyla, ale v podobném filmovém lisu na city jsem tohle sociální sci-fi vlastně vítal.  Dětští herci pak vlastně nepříjemně autentičtí (toho bych se dnes nedočkal) a Dita Kaplanová ještě o stupínek lepší než s Kachyňou v dešti.  Čtyři děti a páté zatím na cestě... (03.03.2023)

Tohle nějak nejsem schopnej brát vážně. Chtěl bych vidět třináctiletý dítě, který se bude chovat takhle strašně zodpovědně a nesobecky. Foter a jeho nová manželka přemlouvaj holku, aby šla bydlet k nim, ale ona prostě řekne, že to nemůže, protože má sourozence a maminka alkoholička by se nezvládla o ně postarat. Když jí foter nabídne, že jí koupí, co bude chtít, tak ona řekne, že pro sebe nic nechce, ale chtěla by peníze pro maminku, aby měla na chlast. Ale poněkud paradoxně peníze od fotra rozdá dětem na pouti. Nakonec se dostane do dětskýho domova a stejně pořád odmítá jít bydlet k fotrovi, protože by to bylo nefér vůči sourozencům. Na místě toho fotra bych jí už řek, ať si teda vylíže prdel... Všichni tady rozdávaj 4-5 hvězdiček a film vychvalujou do nebes, ale mně to prostě přišlo celý naprosto nereálný. Kromě Evelyny Steimarový v roli velice zábavný matky, která chlastá první ligu a po nocích si domu tahá nejrůznější amanty, jsem ve filmu nenašel nic, co by stálo za zmínku. Jo vlastně mě ještě pobavilo, když Ladislav Frej se elegantně zbavil fakanů tim, že jim dal drobný, ať jdou hrát automaty. Takový počátky gamblerství v dobách socialismu :-) (07.01.2012)

Výborné psychologické drama, knižní předlohu se podařilo převést se spoustou detailů a v solidním hereckém podání - skutečně působivý, dojemný, silný příběh. Ve své době (kdy se přece všichni měli dobře;-)) mi ta morální ubohost, to bídné, špinavé prostředí dna společnosti připadalo neskutečné. Dnes už je bohužel taková realita běžná: věčně zchlastané socky zanedbávající a týrající své děti nikoho nešokují. Ale tohle téma patří jinam, film mě kdysi vzal za srdce a jistě by to dokázal i v cynické současnosti. 80% (05.05.2009)

Moc hezky natočený film. Tyhle smutné, dojemné příběhy vás nesmí totálně zdrtit, ale nakonci musí bliknout aspoň malinká naděje. Nejpůsobivější je každopádně nekonečná důvěra v matku, která nemá ani za nehet úcty ke svým dětem. Nikdy bych se nechtěl ani z nejmenší části dostat do takového vztahu rodiče - děti... (20.01.2009)